Mission Impossible pro marsovské proutkaře? Pode mnou není žádná voda, hlásí sonda InSight

  • Sonda InsSight přistála na Marsu před 4 lety
  • Na palubě má seismometr SEIS, který už detekoval stovky marsotřesení
  • Díky datům vědci prozkoumali podpovrchové vrstvy a nenašli žádný led

Až poletíte s Elonem Muskem na Mars, zvažte, zda si přibalit plavky. Kdysi dávno sice na rudé planetě zřejmě byly řeky a jezera, ale současný Mars podobné volnočasové aktivity nabídnout nemůže. Ale to neznamená, že je suchý. Vody se na něm nachází patrně hodně a to ve formě ledu například oblasti pólů. 

Díky dopadům meteoritů víme, že se led nachází už relativně blízko povrchu také ve středních šířkách.

Zjistit přesnější rozložení vody bude docela důležité a to nejen pro pochopení geologické minulosti planety, ale také pro budoucnost. Voda se hodí nejen na konzumaci a zalévání brambor, jak ukázal Mark Watney, ale třeba také pro výrobu paliva. 

V listopadu 2018 dosedla na povrchu Marsu již pomalu končící sonda InSight. Místem přistání byla oblast Elysium Planitia, která se nachází v oblasti rovníku (asi 4,5 stupně severní šířky).

InSight měla ambici se proklepat se svou tepelnou sondou až pět metrů hluboko, ale to se bohužel nepovedlo. Na palubě má ale také přístroj pro trochu pasivnější průzkum podpovrchových vrstev – seismometr SEIS. Během svého pobytu na povrchu už detekoval přes 1000 marsotřesení. Díky nim mohou vědci prozkoumat, co se nachází pod povrchem planety. Úplně stejně postupují také na Zemi. Díky tomu víme, jakou vnitřní strukturu naše planeta má.

Voda? Tady není

V nové studii byly publikovány lokální výsledky. A jsou překvapivé. Sonda InSight nám vyslala jasný vzkaz – tady nepřistávejte, žádná voda tu není.  Abychom upustili od novinářských zkratek. „V horních 300 metrech pod InSight  pravděpodobně neexistují žádné vrstvy nasycené ledem nebo kapalinou,“ uvádí studie.

Vědci museli kromě dat vzít modely. Podle nich jsou pod sondou sedimenty a rozpukaný bazalt.  Jedná se o lávové výlevy z blízkých sopek. Podobné horniny mohou časem praskat a vytvářet drobné kameny nebo zrnka. Do prostoru mezi zrny pak může pronikat voda. Podle studie „je nepravděpodobné, že by zrna ve vrstvách sedimentu byla stmelena ledem“. 

V puklinách uvnitř čedičových vrstev podle vědců není více než 20 % ledu, což je hodně málo. Horniny vystavené vodě ji také mohou absorbovat a vytvářet nové minerály, ale v datech vědci nenašli ani tohle.

Je samozřejmě otázkou, zda měla sonda smůlu a přistála v suché oblasti nebo lze výsledky vztáhnout na celou oblast Elysium Planitia či dokonce na rovníkové oblasti jako takové.

Diskuze (1) Další článek: Komunitní energetika. Příští měsíce rozhodnou o levné energii pro sousedy, bytové domy a obce

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , ,