Archeologický průzkum pomocí umělé inteligence zdvojnásobil počet známých figurálních geoglyfů v peruánské Nazce. Tyto starověké obrazce, vyryté do zemského povrchu, fascinují vědce po celém světě již desítky let. Během šesti měsíců výzkumu se s AI podařilo objevit více než tři stovky nových geoglyfů.
Geoglyfy (Wikipedie) byly poprvé objeveny ve 20. století. Jedná se o obří obrazce vytvořené manipulací s kameny či škrábáním do povrchu země. Tyto obrazce mohou být velké až několik stovek metrů a jsou viditelné zejména z výšky, což přidává na jejich mystičnosti. Nejznámější jsou takzvané negativní geoglyfy nacházející se na planině Nazca v jižním Peru, které vznikly odstraněním tmavšího vulkanického povrchu.
S umělou inteligencí je to fofr
Nazca (Wikipedie) je region na jihu Peru, kde se tyto kresby nacházejí. Dlouho byla předmětem zkoumání, nicméně nové objevy přibývaly poměrně pomalu. Tradiční metody archeologického výzkumu totiž závisí na lidském zraku a prohlížení snímků pořízených z velké výšky, což je časově náročné a značně neefektivní.
Významný pokrok přišel až s nasazením AI, která byla schopna automatizovat proces analýzy snímků a identifikace nových geoglyfů. Vědci z Univerzity v japonské Jamagatě ve spolupráci s experty z IBM vyvinuli speciální model pro rozpoznávání reliéfních geoglyfů, který analyzoval snímky oblasti Nazca pořízené pomocí satelitů a dronů. Ten pak během šesti měsíců dokázal objevit 303 nových geoglyfů.
Patnáct z celkem 303 nově objevených reliéfních figurálních geoglyfů z výzkumu s pomocí AI.
Velmi významný je v tomto směru objev nové kategorie takzvaných „reliéfních“ geoglyfů. Tyto menší obrazce, často zobrazující lidi, domestikovaná zvířata a motivy spojené s lidskou činností, byly po staletí před zraky vědců skryté.
Dřívější objevy velkých liniových geoglyfů se týkaly hlavně divokých zvířat a měřily i desítky metrů. Byly pravděpodobně součástí komunitních rituálů a poutí. Proti tomu reliéfní geoglyfy měří v průměru jen devět metrů a jsou většinou rozmístěné podél starověkých stezek, které kdysi křižovaly tuto oblast.
Skrytý význam geoglyfů
Výzkum také přinesl nové poznatky o tom, jak byly geoglyfy používány. Zatímco liniové geoglyfy byly pravděpodobně součástí rituálních cest a mohly sloužit k náboženským účelům, reliéfní geoglyfy měly zřejmě lokálnější význam a byly vytvářeny a používány jednotlivci či menšími komunitami. Je možné, že primárně sloužily ke komunikaci nebo sdílení informací.
Nazca se tak stává nejen lokalitou obrovských uměleckých děl, ale též cenným zdrojem poznatků o životě a náboženských praktikách starověkých obyvatel této oblasti. Geoglyfy mohou vyprávět příběhy o jejich vztahu k divokým zvířatům, rituálech, lidských obětech, ale i o jejich každodenním životě se zvířaty, která domestikovali.
Vzhledem k rychlému pokroku v oboru umělé inteligence lze očekávat, že v oblasti Nazca bude objeveno ještě mnoho dalších geoglyfů. Odhady naznačují, že by se mohlo jednat o dalších až 250 obrazců, které zatím zůstávají neodhalené (tento údaj vychází z extrapolace, založené na úspěšnosti AI při hledání geoglyfů). Tyto objevy přispívají nejen k pochopení starověkých civilizací, ale také pomáhají chránit kulturní dědictví tohoto regionu, který je zařazen na seznam světového dědictví UNESCO.
Výsledky vědeckého bádání byly publikovány 23. září v odborném časopise PNAS Anthropology. Toto periodikum se věnuje výzkumu lidského chování, kultury, evoluce a historie lidstva, přičemž se často zaměřuje na interdisciplinární přístupy a propojuje biologické, sociální a kulturní aspekty člověka. Přísné recenzní řízení zajišťuje že publikované články splňují nejvyšší vědecké standardy a přispívají k pokroku ve výzkumu lidské historie a kultury.
Zdroje: pnas.org, researchgate.net, phys.org, archaeologymag.com.