Vědci dlouhodobě sledují, jak se mění chování zvířat a lidí s přibývajícím věkem. Obecně starší jedinci přirozeně omezují počet svých sociálních kontaktů a tento trend má i praktický důvod, kterým je prevence infekčních nemocí. Starší jedinci mívají slabší imunitu, což je činí náchylnějšími k infekcím, a právě omezení kontaktů může výrazně snížit riziko onemocnění.
Výzkum na populaci makaků na ostrově Cayo Santiago odhalil zajímavé souvislosti mezi věkem a nemocemi. Vědci kombinovali empirická data o sociálním chování makaků s epidemiologickými modely, což umožnilo pochopit, jak se šíření nemocí mění v různých podmínkách.
Makaci, kteří se více stýkali s ostatními, čelili vyššímu riziku infekcí. Starší jedinci však přirozeně omezovali počet svých sociálních interakcí a byli selektivnější ve výběru partnerů, což vedlo k nižšímu výskytu infekcí, a to zejména u vysoce infekčních nemocí.
Méně přátel znamená menší riziko
Vědci zmapovali sociální sítě mezi jednotlivci a zkoumali faktory, jako je počet sociálních partnerů, intenzita kontaktů a jejich propojenost. Zjistili, že „sociální centralita“ (míra propojení jedince v rámci sítě) přímo ovlivňuje riziko nákazy. Jedinci, kteří mají ve vyšším věku nižší sociální centralitu, čelí nižšímu riziku nákazy než ti, kteří se stýkají se širším okruhem přátel.
Sociální stárnutí znamená, že s věkem jedinci snižují počet kontaktů. Tento jev byl prokázán nejen u makaků, ale i u jiných zvířat a lidí. Podle výzkumu jde spíše o selektivní snižování počtu kontaktů, přičemž starší jedinci udržují kvalitní a stabilní vztahy s klíčovými partnery. Podle vědců je tento proces evoluční reakcí, která chrání starší jedince před nemocemi, jež se šíří při kontaktu s ostatními. Díky tomu se starší jedinci mohou dožít delšího věku bez vážných onemocnění.
Roli hraje i skutečnost, že s přibývajícím věkem dochází k přirozenému poklesu imunity, což zvyšuje riziko těžšího průběhu nemocí. Výzkum naznačuje, že starší makaci, kteří omezují své kontakty, čelí menšímu riziku přenosu infekcí a následného zdravotního oslabení. Přitom se ukázalo, že tento efekt je nejvýraznější při nejvíce infekčních nemocech.
Omezení kontaktů jako evoluční mechanismus
Není to jen o počtu kontaktů, ale také o jejich kvalitě. Starší makaci se soustředí na stabilní a důvěrné vztahy, což snižuje jejich vystavení riziku infekce. Tento princip lze najít i u lidí, kdy starší jedinci volí spíše rodinné či dlouholeté přátele než širší kruh známých.
Studie zkoumá, jak sociální chování ovlivňuje zdraví starších jedinců. Je možné, že se omezování kontaktů vyvinulo jako adaptivní mechanismus, který umožňuje vyšší šanci na přežití. Další výzkum by mohl prozkoumat, zda se tyto vzorce chování dají aplikovat při ochraně lidí před přenosnými nemocemi.
Stárnutí není jen fyzický proces, ale zahrnuje i přirozené změny v chování, které mohou hrát klíčovou roli v našem zdraví. „Sociální stárnutí“ lze chápat jako mechanismus, který chrání starší jedince před zvýšeným rizikem infekcí, což má nejen evoluční, ale i praktické využití v ochraně zdraví populace.
Drobné výhrady ke studii
Studie sice přináší zajímavé poznatky o vlivu sociálního stárnutí na zdraví, avšak má i několik nedostatků. Jedním z nich je omezení výzkumu na nemoci šířené pouze přímým kontaktem, což vylučuje celou řadu patogenů přenosných jinými způsoby, jako například přes kontaminovanou vodu nebo potravu. To znamená, že výsledky nemusí být univerzálně aplikovatelné na všechny typy infekcí.
Další otázkou je, že model předpokládá lineární vztah mezi délkou kontaktu a rizikem nákazy, což může být pro některé patogeny příliš zjednodušující. Existují infekce, které mohou být přenosné i při velmi krátkém kontaktu, což by mohlo změnit výsledky, kdyby byly tyto faktory zohledněny.
Další omezení spočívá v tom, že se studie zaměřuje na makaky a extrapoluje závěry na jiné druhy, včetně lidí. Přestože se sociální struktury makaků a lidí v mnohém podobají, přenos a dynamika infekcí mohou být mezi druhy odlišné. Studie rovněž nezohledňuje vliv nemocnosti na samotné sociální chování – tedy zda nemoc samotná nevede ke změnám v sociálních vazbách, jako je třeba snížení kontaktů u nakažených jedinců.
Výsledky vědeckého bádání na toto téma byly publikovány 28. října v odborném časopise Philosophical Transactions of the Royal Society B. Toto periodikum se zaměřuje na publikování výsledků výzkumů z různých oblastí biologie, jako jsou evoluční biologie, ekologie, neurovědy a další specializované obory. Přísné recenzní řízení zajišťuje vysokou kvalitu publikovaných článků a zároveň chrání vědeckou integritu časopisu.
Zdroje: royalsocietypublishing.org, studyfinds.org.