Konstruktér Karel Jeřábek staví modely raket již padesát roků, včetně maket na vrcholné světové soutěže. Myšlenkou postavit fungující maketu raketoplánu se zabýval celé roky, nakonec ji skutečně postavil!  Následuje fotogalerie z průběhu stavby a prvního letu s textovými poznámkami přímo od autora.

Konstruktér Karel Jeřábek staví modely raket již padesát roků, včetně maket na vrcholné světové soutěže. Myšlenkou postavit fungující maketu raketoplánu se zabýval celé roky, nakonec ji skutečně postavil! Následuje fotogalerie z průběhu stavby a prvního letu s textovými poznámkami přímo od autora.

Kniha Den kdy se Columbia nevrátila obsahuje velké množství fotografií a údajů, které jsem potřeboval. Foto: Karel Jeřábek

Kniha Den kdy se Columbia nevrátila obsahuje velké množství fotografií a údajů, které jsem potřeboval. | Foto: Karel Jeřábek

Základem všeho byly raketové motory, kde mi výrobce doporučil dva motory ASTRA RRM 40/46 – 320, které by měly vynést model o váze asi 9 kg do výše 100 metrů. Foto: Karel Jeřábek

Základem všeho byly raketové motory, kde mi výrobce doporučil dva motory ASTRA RRM 40/46 – 320, které by měly vynést model o váze asi 9 kg do výše 100 metrů. | Foto: Karel Jeřábek

Stavba raketoplánu je podobná jako všechny modely s dřevěnou konstrukcí. Výroba potřebných 12 kusů žeber, které jsou spojeny nosníky a překližkovým kýlem, který tvoří základ konstrukce. Foto: Karel Jeřábek

Stavba raketoplánu je podobná jako všechny modely s dřevěnou konstrukcí. Výroba potřebných 12 kusů žeber, které jsou spojeny nosníky a překližkovým kýlem, který tvoří základ konstrukce. | Foto: Karel Jeřábek

Aby model raketoplánu letěl a byl řiditelný, potřeboval mít velkou nosnou plochu, aby unesl vše potřebné – dmychadlo pro pohon, 2 baterie, regulátor, přijímač RC, 9 ks servopohonů, 3 podvozky a padáky. To vše určovalo velikost celého modelu. Foto: Karel Jeřábek

Aby model raketoplánu letěl a byl řiditelný, potřeboval mít velkou nosnou plochu, aby unesl vše potřebné – dmychadlo pro pohon, 2 baterie, regulátor, přijímač RC, 9 ks servopohonů, 3 podvozky a padáky. To vše určovalo velikost celého modelu. | Foto: Karel Jeřábek

Již při stavbě jsem instaloval do žeber dmychadlo s tubusem pro přívod vzduchu od hlavice a rozvod výtlaku do trysek v zádi. Foto: Karel Jeřábek

Již při stavbě jsem instaloval do žeber dmychadlo s tubusem pro přívod vzduchu od hlavice a rozvod výtlaku do trysek v zádi. | Foto: Karel Jeřábek

V křídlech jsou instalovány 2 podvozky. Nejvhodnější podvozky, které jsem koupil měly průměr kol 40 mm, což musel být nejvyšší rozměr profilu křídla, kam se podvozek zasouval a to rozhodlo to nakonec o velikosti modelu v měřítku 1:35. Foto: Karel Jeřábek

V křídlech jsou instalovány 2 podvozky. Nejvhodnější podvozky, které jsem koupil měly průměr kol 40 mm, což musel být nejvyšší rozměr profilu křídla, kam se podvozek zasouval a to rozhodlo to nakonec o velikosti modelu v měřítku 1:35. | Foto: Karel Jeřábek

Jen výkresy, náčrtky a vymýšlení přepážek s umístěním aparátů mi zabralo 3 měsíce každodenní práce. Zde můžete například dobře vidět umístění servopohonů pro ovládání výškovek a křidélek. Foto: Karel Jeřábek

Jen výkresy, náčrtky a vymýšlení přepážek s umístěním aparátů mi zabralo 3 měsíce každodenní práce. Zde můžete například dobře vidět umístění servopohonů pro ovládání výškovek a křidélek. | Foto: Karel Jeřábek

V hlavici je příďový podvozek, který se při odpojení vyklápí samováhou. Foto: Karel Jeřábek

V hlavici je příďový podvozek, který se při odpojení vyklápí samováhou. | Foto: Karel Jeřábek

Ve spodní části trupu jsou 3 pouzdra, do kterých budou zapadat čepy z hlavní nádrže pro připevnění raketoplánu k hlavní nádrži. Čepy i pouzdra jsou provrtány a prochází jimi konec 3 táhel od servopohonu, sloužící k upevnění, ale i k uvolnění raketoplánu po startu. Foto: Karel Jeřábek

Ve spodní části trupu jsou 3 pouzdra, do kterých budou zapadat čepy z hlavní nádrže pro připevnění raketoplánu k hlavní nádrži. Čepy i pouzdra jsou provrtány a prochází jimi konec 3 táhel od servopohonu, sloužící k upevnění, ale i k uvolnění raketoplánu po startu. | Foto: Karel Jeřábek

Poslední servopohon jsem instaloval, když jsem se rozhodl pro řešení havarijní situace. Servo jen spíná kontakt k zapálení elektrického palníku, který odpálí v trubce trochu černého prachu a přetlakem odhodí víko raketoplánu, kde jsou uloženy padáky pro víko a vlastní raketoplán. Foto: Karel Jeřábek

Poslední servopohon jsem instaloval, když jsem se rozhodl pro řešení havarijní situace. Servo jen spíná kontakt k zapálení elektrického palníku, který odpálí v trubce trochu černého prachu a přetlakem odhodí víko raketoplánu, kde jsou uloženy padáky pro víko a vlastní raketoplán. | Foto: Karel Jeřábek

Když jsem měl nainstalována všechna zařízení v trupu a křídlech, mohl jsem celou kostru polepit balzou tl. 1,5 mm, obrousit, zatmelit a nalakovat. Foto: Karel Jeřábek

Když jsem měl nainstalována všechna zařízení v trupu a křídlech, mohl jsem celou kostru polepit balzou tl. 1,5 mm, obrousit, zatmelit a nalakovat. | Foto: Karel Jeřábek

V průběhu těchto prací jsem vyráběl hlavici a kryty pomocných motorů v zadní části, které jsem zhotovil laminováním na „ztracené formě“. To znamená, že jsem si z polystyrenu vyrobil přesný tvar těchto dílů, vytmelil a vybrousil do hladka. Foto: Karel Jeřábek

V průběhu těchto prací jsem vyráběl hlavici a kryty pomocných motorů v zadní části, které jsem zhotovil laminováním na „ztracené formě“. To znamená, že jsem si z polystyrenu vyrobil přesný tvar těchto dílů, vytmelil a vybrousil do hladka. | Foto: Karel Jeřábek

Takto připravený díl jsem naseparoval a olaminoval skelnou tkaninou s Epoxy 110 BG 15. Následovalo přebroušení povrchu, tmelení a lakování. Foto: Karel Jeřábek

Takto připravený díl jsem naseparoval a olaminoval skelnou tkaninou s Epoxy 110 BG 15. Následovalo přebroušení povrchu, tmelení a lakování. | Foto: Karel Jeřábek

Po těchto úkonech se polystyren z laminátu vydlabe a hlavice se zabrousí, aby pasovala na první žebro trupu, v případě bustrů na konstrukci vedle směrovky. Foto: Karel Jeřábek

Po těchto úkonech se polystyren z laminátu vydlabe a hlavice se zabrousí, aby pasovala na první žebro trupu, v případě bustrů na konstrukci vedle směrovky. | Foto: Karel Jeřábek

Pro výrobu 3 ks trysek jsem si vysoustružil ze dřeva trysku a udělal podle ní formu z Lukaprénu. Foto: Karel Jeřábek

Pro výrobu 3 ks trysek jsem si vysoustružil ze dřeva trysku a udělal podle ní formu z Lukaprénu. | Foto: Karel Jeřábek

V té jsem trysky laminoval. Foto: Karel Jeřábek

V té jsem trysky laminoval. | Foto: Karel Jeřábek

Následovala už jen povrchová úprava, tj. polepení povrchu nažehlovací bílou, stříbrnou a černou fólií. Foto: Karel Jeřábek

Následovala už jen povrchová úprava, tj. polepení povrchu nažehlovací bílou, stříbrnou a černou fólií. | Foto: Karel Jeřábek

Dále nastříkání laminátových dílů sprejem bílé barvy a nalepení obtisků, které jsem si sám vytvořil a vytisknul na počítači. Foto: Karel Jeřábek

Dále nastříkání laminátových dílů sprejem bílé barvy a nalepení obtisků, které jsem si sám vytvořil a vytisknul na počítači. | Foto: Karel Jeřábek

Raketoplán jsem dokončil a přes léto ukazoval na modelářských akcích jen staticky a připravoval si vše pro stavbu dalších dílů komplexu – hlavní nádrž a pomocné motory (bustry). Foto: Karel Jeřábek

Raketoplán jsem dokončil a přes léto ukazoval na modelářských akcích jen staticky a připravoval si vše pro stavbu dalších dílů komplexu – hlavní nádrž a pomocné motory (bustry). | Foto: Karel Jeřábek

Pro stavbu hlavní nádrže jsem zvolil svoji osvědčenou stavbu trupů raket – konstrukci z žeber a nosníků a tu potáhnout laminátem. Celá konstrukce musela být pevná,vzhledem k tomu, že je na ni zavěšen raketoplán a naopak je nesena bustry při záběru motorů, které mají tah téměř 60 kg. Foto: Karel Jeřábek

Pro stavbu hlavní nádrže jsem zvolil svoji osvědčenou stavbu trupů raket – konstrukci z žeber a nosníků a tu potáhnout laminátem. Celá konstrukce musela být pevná,vzhledem k tomu, že je na ni zavěšen raketoplán a naopak je nesena bustry při záběru motorů, které mají tah téměř 60 kg. | Foto: Karel Jeřábek

Proto jsem přepážky navrhnul tak, aby byly v určité vzdálenosti a tvaru, aby se na ně vešla veškerá zařízení k zavěšení raketoplánu, bustrů, zpožďovačů, odpalovacího zařízení, vodítek padáků, klenutého dna i hlavice. Foto: Karel Jeřábek

Proto jsem přepážky navrhnul tak, aby byly v určité vzdálenosti a tvaru, aby se na ně vešla veškerá zařízení k zavěšení raketoplánu, bustrů, zpožďovačů, odpalovacího zařízení, vodítek padáků, klenutého dna i hlavice. | Foto: Karel Jeřábek

Základní konstrukci tvoří 6 žeber a 12 smrkových nosníků. Foto: Karel Jeřábek

Základní konstrukci tvoří 6 žeber a 12 smrkových nosníků. | Foto: Karel Jeřábek

Na těch jsou přilepeny 3 díly laminátového potahu. Foto: Karel Jeřábek

Na těch jsou přilepeny 3 díly laminátového potahu. | Foto: Karel Jeřábek

Tyto díly jsem si vyrobil v takovém žlabu, který mi naohýbal klempíř z plechu. Foto: Karel Jeřábek

Tyto díly jsem si vyrobil v takovém žlabu, který mi naohýbal klempíř z plechu. | Foto: Karel Jeřábek

Na spodním žebru je přišroubována z vrchní strany nosná konstrukce raketoplánu z duralového jeklu 10x10 s čepy k ukotvení raketoplánu. Foto: Karel Jeřábek

Na spodním žebru je přišroubována z vrchní strany nosná konstrukce raketoplánu z duralového jeklu 10x10 s čepy k ukotvení raketoplánu. | Foto: Karel Jeřábek

Ze spodní strany jsou dva úhelníky s nosnými čepy pro montáž bustrů. Foto: Karel Jeřábek

Ze spodní strany jsou dva úhelníky s nosnými čepy pro montáž bustrů. | Foto: Karel Jeřábek

Z obrázků je vidět uchycení. Foto: Karel Jeřábek

Z obrázků je vidět uchycení. | Foto: Karel Jeřábek

Bustr se jen zespodu nasadí. Foto: Karel Jeřábek

Bustr se jen zespodu nasadí. | Foto: Karel Jeřábek

Na horním žebru je odpalovací zařízení bustrů, do kterého se zasouvají trubky upevněné na žebrech v bustrech. Foto: Karel Jeřábek

Na horním žebru je odpalovací zařízení bustrů, do kterého se zasouvají trubky upevněné na žebrech v bustrech. | Foto: Karel Jeřábek

K odhození bustrů slouží elektronické zpožďovače ovládající elektrický palník s trochou černého prachu. Foto: Karel Jeřábek

K odhození bustrů slouží elektronické zpožďovače ovládající elektrický palník s trochou černého prachu. | Foto: Karel Jeřábek

Uchycení raketoplánu už se muselo pasovat při stavbě. Foto: Karel Jeřábek

Uchycení raketoplánu už se muselo pasovat při stavbě. | Foto: Karel Jeřábek

Spodní klenuté dno je opět vyrobeno z polystyrenu a olaminované, tmelené, broušené a lakované. Foto: Karel Jeřábek

Spodní klenuté dno je opět vyrobeno z polystyrenu a olaminované, tmelené, broušené a lakované. | Foto: Karel Jeřábek

Stejným způsobem jsem dělal hlavici, jen jsem tam polystyren nechal, stejně budu potřebovat váhu na dovážení. Foto: Karel Jeřábek

Stejným způsobem jsem dělal hlavici, jen jsem tam polystyren nechal, stejně budu potřebovat váhu na dovážení. | Foto: Karel Jeřábek

Barva na hlavní nádrži je zvláštního odstínu a tak jsem si ji nechal namíchat a nátěr dělal válečkem. Foto: Karel Jeřábek

Barva na hlavní nádrži je zvláštního odstínu a tak jsem si ji nechal namíchat a nátěr dělal válečkem. | Foto: Karel Jeřábek

Detaily jsou převážně balzové... Foto: Karel Jeřábek

Detaily jsou převážně balzové... | Foto: Karel Jeřábek

... ale některé odlité v Lukaprénu. Foto: Karel Jeřábek

... ale některé odlité v Lukaprénu. | Foto: Karel Jeřábek

Pomocné motory (bustry). Foto: Karel Jeřábek

Pomocné motory (bustry). | Foto: Karel Jeřábek

Tyto dva díly jsou konstruovány obdobně jako hlavní nádrž. Foto: Karel Jeřábek

Tyto dva díly jsou konstruovány obdobně jako hlavní nádrž. | Foto: Karel Jeřábek

Základ tvoří konstrukce ze 14 žeber a 6 nosníků. Foto: Karel Jeřábek

Základ tvoří konstrukce ze 14 žeber a 6 nosníků. | Foto: Karel Jeřábek

Ty jsou potaženy laminátem, připraveným v novodurové trubce. Foto: Karel Jeřábek

Ty jsou potaženy laminátem, připraveným v novodurové trubce. | Foto: Karel Jeřábek

Ve spodní části je laminátové pouzdro na motor a nad ním přepážka s dvěma úchyty z duralových jeklů na uchycení k hlavní nádrži. Foto: Karel Jeřábek

Ve spodní části je laminátové pouzdro na motor a nad ním přepážka s dvěma úchyty z duralových jeklů na uchycení k hlavní nádrži. | Foto: Karel Jeřábek

V horní části na poslední přepážce je instalována trubka odpalovacího zařízení, baterie, elektronický zpožďovač a padák. Foto: Karel Jeřábek

V horní části na poslední přepážce je instalována trubka odpalovacího zařízení, baterie, elektronický zpožďovač a padák. | Foto: Karel Jeřábek

Spodní kónusy. Foto: Karel Jeřábek

Spodní kónusy. | Foto: Karel Jeřábek

Jde o laminované rozviny kuželů na desce... Foto: Karel Jeřábek

Jde o laminované rozviny kuželů na desce... | Foto: Karel Jeřábek

... a potom zkroužené na konstrukci. Foto: Karel Jeřábek

... a potom zkroužené na konstrukci. | Foto: Karel Jeřábek

Foto: Karel Jeřábek

Foto: Karel Jeřábek

Pro výrobu hlavic jsem si udělal formu z laminátu, ve které jsem obě hlavice zhotovil laminováním. Foto: Karel Jeřábek

Pro výrobu hlavic jsem si udělal formu z laminátu, ve které jsem obě hlavice zhotovil laminováním. | Foto: Karel Jeřábek

Detaily jsou všechny balzové a tmelené. Foto: Karel Jeřábek

Detaily jsou všechny balzové a tmelené. | Foto: Karel Jeřábek

Celý komplet je nastříkán bílým sprejem a doplněn různými detaily z aranžerské fólie. Foto: Karel Jeřábek

Celý komplet je nastříkán bílým sprejem a doplněn různými detaily z aranžerské fólie. | Foto: Karel Jeřábek

Ke startu modelu jsem si vyrobil i odpalovací rampu z duralových profilů a ocelových jeklů 40 mm. Foto: Karel Jeřábek

Ke startu modelu jsem si vyrobil i odpalovací rampu z duralových profilů a ocelových jeklů 40 mm. | Foto: Karel Jeřábek

K úspěšnému návratu modelu na zem poslouží 6 ks padáků od průměru 0,8 až po 1,5 metru, které jsem si ušil na šicím stroji z padákové lehké tkaniny. Foto: Karel Jeřábek

K úspěšnému návratu modelu na zem poslouží 6 ks padáků od průměru 0,8 až po 1,5 metru, které jsem si ušil na šicím stroji z padákové lehké tkaniny. | Foto: Karel Jeřábek

Pro přípravu startu jsem si sepsal itinerář obsahující 55 bodů, abych na nic při startovní horečce nezapomněl a skutečně jsme jej využili. Foto: Karel Jeřábek

Pro přípravu startu jsem si sepsal itinerář obsahující 55 bodů, abych na nic při startovní horečce nezapomněl a skutečně jsme jej využili. | Foto: Karel Jeřábek

Vždy, když máme nový model, tak víme ze zkušenosti, že na první start jdeme s obavou, co se může přihodit, jak poletí, jak bude reagovat na řízení a tak jsme rádi, když dobře přistaneme. To byl můj případ. Dvouleté snažení s 1600 hodin práce jde do vzduchu. 1. start byl 30.6. 2012 v Modelparku v Suché u Modlan. Foto: Karel Jeřábek

Vždy, když máme nový model, tak víme ze zkušenosti, že na první start jdeme s obavou, co se může přihodit, jak poletí, jak bude reagovat na řízení a tak jsme rádi, když dobře přistaneme. To byl můj případ. Dvouleté snažení s 1600 hodin práce jde do vzduchu. 1. start byl 30.6. 2012 v Modelparku v Suché u Modlan. | Foto: Karel Jeřábek

Start. Po 40 metrech se model naklání do přemetu a tak jsem rádiem zapojil záchranný systém, který zafungoval podle předpokladů. Poškodily se jen trošku bustry ve spodní části, protože otevření padáků bylo nařízeno až za 1,5 sekundy a to už byly u země. Ostatní se snesly na padácích podle plánu. Foto: Karel Jeřábek

Start. Po 40 metrech se model naklání do přemetu a tak jsem rádiem zapojil záchranný systém, který zafungoval podle předpokladů. Poškodily se jen trošku bustry ve spodní části, protože otevření padáků bylo nařízeno až za 1,5 sekundy a to už byly u země. Ostatní se snesly na padácích podle plánu. | Foto: Karel Jeřábek

Po úpravách na modelu pro zlepšení stability jsem udělal další dva starty, vždy na Festivalu raket v Suché s podobným přistáním. Nechtěl jsem se další roky věnovat úpravám a tak, když přišla nabídka z Planetaria v Ostravě, že by takový model potřebovali, putoval tam a slouží dodnes jako exponát. Foto: Karel Jeřábek

Po úpravách na modelu pro zlepšení stability jsem udělal další dva starty, vždy na Festivalu raket v Suché s podobným přistáním. Nechtěl jsem se další roky věnovat úpravám a tak, když přišla nabídka z Planetaria v Ostravě, že by takový model potřebovali, putoval tam a slouží dodnes jako exponát. | Foto: Karel Jeřábek

Na výstavě MODEL HOBBY v Praze dostal raketoplán ocenění MODEL ROKU. Foto: Karel Jeřábek

Na výstavě MODEL HOBBY v Praze dostal raketoplán ocenění MODEL ROKU. | Foto: Karel Jeřábek

A na závěr ještě srovnání – takto vypadá opravdová Columbia... Foto: NASA

A na závěr ještě srovnání – takto vypadá opravdová Columbia... | Foto: NASA

...a takto její zmenšená funkční verze vyrobená českým modelářem. Foto: Karel Jeřábek

...a takto její zmenšená funkční verze vyrobená českým modelářem. | Foto: Karel Jeřábek

Kniha Den kdy se Columbia nevrátila obsahuje velké množství fotografií a údajů, které jsem potřeboval. Foto: Karel Jeřábek
Základem všeho byly raketové motory, kde mi výrobce doporučil dva motory ASTRA RRM 40/46 – 320, které by měly vynést model o váze asi 9 kg do výše 100 metrů. Foto: Karel Jeřábek
Stavba raketoplánu je podobná jako všechny modely s dřevěnou konstrukcí. Výroba potřebných 12 kusů žeber, které jsou spojeny nosníky a překližkovým kýlem, který tvoří základ konstrukce. Foto: Karel Jeřábek
Aby model raketoplánu letěl a byl řiditelný, potřeboval mít velkou nosnou plochu, aby unesl vše potřebné – dmychadlo pro pohon, 2 baterie, regulátor, přijímač RC, 9 ks servopohonů, 3 podvozky a padáky. To vše určovalo velikost celého modelu. Foto: Karel Jeřábek
59
Fotogalerie

Modelářský zázrak: Maketa raketoplánu Columbia, která létá jako skutečná raketa

  • Model raketoplánu Columbia od českého konstruktéra umí i létat
  • Obdivuhodný model si vzal 1600 hodin práce
  • Podívejte se na fotografie ze stavby a prvního letu

Konstruktér, mistr sportu Karel Jeřábek staví modely raket již padesát roků, včetně maket na vrcholné světové soutěže. Myšlenkou postavit fungující maketu raketoplánu se zabýval celé roky, ale nebyly k tomu možnosti, ani podmínky.

Pravidla totiž povolovala modely do hmotnosti 500 g. A to by byl jen malý model a ještě nefunkční. Postupem doby se ale podmínky změnily a začalo být možné stavět modely do váhy 25 kg, ale hlavně, bylo možné možné sehnat potřebné rozměry a výkresy. Díky tomu se zrodil model raketoplánu Columbia, jehož stavbu i start nám Karel Jeřábek popsal.

Neměl jsem ani moc fotografií, až v roce 2009 jsem v prodejně objevil knihu „Den kdy se Columbia nevrátila“ a to rozhodlo. Kniha totiž obsahuje velké množství fotografií a údajů, které jsem potřeboval.

Nejdříve jsem si stanovil co chci docílit a podle toho jsem začal shánět potřebná zařízení pro model a připravoval výkresy. Cílem bylo postavit funkční raketoplán, včetně nosiče s tím, že nosná raketa s dvěma motory v pomocných bustrech, vynese raketoplán řízený rádiem, který přistane na ploše jako skutečný.

Základem všeho byly raketové motory, kde mi výrobce doporučil dva motory ASTRA RRM 40/46 – 320, které by měly vynést model o váze asi 9 kg do výše 100 metrů.

Aby model raketoplánu letěl a byl řiditelný, potřeboval mít velkou nosnou plochu, aby unesl vše potřebné v modelu – dmychadlo pro pohon, 2 baterie, regulátor, přijímač RC, 9 ks servopohonů, 3 podvozky a padáky. To vše určovalo velikost celého modelu. Nejvhodnější podvozky, které jsem koupil měly průměr kol 40 mm, což musel být nejvyšší rozměr profilu křídla, kam se podvozek zasouval a to rozhodlo o velikosti modelu v měřítku 1:35.

Hlavní rozměry modelu

  • Celková délka: 1650 mm
  • Průměr hlavní nádrže: 260 mm
  • Průměr bustrů: 116 mm
  • Délka raketoplánu: 1100 mm
  • Plocha raketoplánu: 33 dm2
  • Vzletová váha: 8,44 kg

Jen výkresy, náčrtky a vymýšlení přepážek s umístěním aparátů mi zabralo 3 měsíce každodenní práce. Stanovil jsem si, že přes zimu v r. 2009 postavím jen raketoplán a potom budu postupovat dle možností.

Více se dozvíte v galerii výše, kde jsou fotografie z průběhu stavby, ale také z prvního letu a vše je doplněno textovými poznámkami přímo od autora.

Určitě si přečtěte

Články odjinud