Foto:   Photograped by Brocken Inaglory. Original uploader was Brocken Inaglory ,  CC BY-SA 3.0

Foto: Photograped by Brocken Inaglory. Original uploader was Brocken Inaglory, CC BY-SA 3.0

Foto:  Image Editor ,  CC BY 2.0

Foto: Image Editor, CC BY 2.0

Foto: NASA

Foto: NASA

Foto:  Jan Curtis ,  CC BY-SA 4.0

Foto: Jan Curtis, CC BY-SA 4.0

Foto:  Shawn ,  CC BY-SA 2.0

Foto: Shawn, CC BY-SA 2.0

Foto:  Image Editor ,  CC BY 2.0
Foto: NASA
Foto:  Jan Curtis ,  CC BY-SA 4.0
Foto:  Shawn ,  CC BY-SA 2.0
5
Fotogalerie

Moderní věda rozluštila astronomickou záhadu „rudého znamení“ z japonské historie

  • Před 1 400 lety zažilo Japonsko podivuhodný nebeský úkaz
  • Na obloze se objevilo ohromné „rudé znamení“
  • Byla to polární záře, nebo kometa?

Téměř přesně před 1 400 lety zažilo Japonsko podivuhodný nebeský úkaz. Jak říkají historické záznamy, 30. prosince 620 našeho letopočtu se na obloze nad Japonskem objevilo ohromné „rudé znamení“, které připomínalo zvednutý a roztažený vějířovitý ocas bažanta. Jev budil hrůzu a byl považován za zlé znamení.

Vědci se dlouhou nemohli shodnout, co se tehdy vlastně na obloze stalo. Jedním z vysvětlení bylo, že šlo o polární záři. Podle jiných to zase mohla být kometa. Potíž je v tom, že ani jednomu z těchto jevů se rudý vějíř na obloze příliš nepodobá.

Do řešení této záhady se nedávno pustil odborník na kosmické počasí Ryuho Kataoka z japonského National Institute of Polar Research se svými kolegy. Začali tak, že porovnávali historický popis „rudého znamení“ s tím, co dnes víme o polárních zářích, a také o kometách.

Brzy dospěli k závěru, že kometu mohou nejspíše vyloučit. Vlasatice bývají jen velmi zřídka červenavé, natož aby byly červené. A další souvislosti rovněž hypotézu s kometou nepotvrzovaly.

Důsledek magnetické bouře

Polární záře sice bývají spíše zelené, ale poměrně často se objevují i v jiných barvách, včetně vyloženě rudé. Záleží na tom, jaké chemické prvky v zemské atmosféře aktivuje působení slunečního větru. Polární záře rovněž obvykle nemívají tvar vějíře, nýbrž spíše stuh a závojů, které se vlní na obloze, ale i v tomto směru je možné nalézt výjimky.

Japonští badatelé analyzovali méně dávná pozorování polárních září v Japonsku a dospěli k závěru, že se v případě „rudého znamení“ v roce 620 s velkou pravděpodobnost jednalo o polární záři. Potvrzují to i odhady orientace tehdejšího magnetického pole Země, které nejsou v rozporu s takovou podobou a udávanou velikostí polární záře.

Vše nasvědčuje tomu, že se tehdy odehrála silná magnetická bouře. Mohutný úder slunečního větru vykreslil na oblohu obrovský rudý vějíř, který tak vyděsil tehdejší obyvatele japonských ostrovů. Podle Kataoky jde o skvělý příklad toho, jak moderní věda může těžit z dávných historických událostí a zároveň přispět k jejich objasnění.

Titulní ilustrační foto: Arctic light Frank Olsen, Norway, CC BY-SA 3.0

Určitě si přečtěte

Články odjinud