Houby jsou jedny z nejpodivnějších živých organismů na Zemi. Některé jsou jednobuněčnými organismy jako bakterie, jiné jsou mnohobuněčné bytosti podobné rostlinám a živočichům. Některé dokonce mohou měnit svou povahu mezi těmito formami života.
Ať už vypadají jakkoli, jsou nedílnou součástí životního prostředí. Mnohé houby fungují jako přírodní recyklátoři, kteří rozkládají odumřelou organickou hmotu na něco, co může být znovu použito jinými organismy. I my lidé se na houby spoléháme v mnoha ohledech, mimo jiné i jako na potravu.
Houby však mohou být také nebezpečné a smrtící. Některé druhy jsou známými škůdci pro zvířata nebo v zemědělství, jiné mohou způsobovat lidská onemocnění. V připravované knize Blight: Fungi and the Coming Pandemic (Nákaza: houby a budoucí pandemie), která vyjde v červenci, toxikoložka a spisovatelka Emily Monosson tvrdí, že problém hub se bude zhoršovat, pokud brzy něco neuděláme.
Pohled toxikoložky
Redaktor Ed Cara z webu Gizmodo autorku knihy vyzpovídal a zeptal se například na to, co ji inspirovalo k napsání knihy, proč jsou houby takovou hrozbou a jak by mohli být zombíci z nejnovějšího hitu HBO v podobě seriálu The Last of Us ještě nechutnější.
Na otázku, proč svůj zájem směřuje právě na houby, Monosson uvedla, že ji zaujala plíseň bramborová – houbová choroba rostlin způsobená houbou Phytophthora infestans – která se v roce 2009 prohnala po východním pobřeží Spojených států a zničila úrodu rajčat. Byl to stejný druh organismu, který před lety způsobil zhoubnou nákazu brambor v Irsku.
V knize píše o nadcházející pandemii – zabývá se v ní nesčetnými způsoby, jak mohou houby lidem znepříjemnit život, a to nejen tím, že je přímo nakazí. Zdůrazňuje, že na rozdíl od bakterií a virů houby obvykle produkují spory (výtrusy – struktury sloužící k nepohlavnímu rozmnožování, adaptované k rozšiřování a přežívání i v nepříznivých podmínkách), které mohou vydržet týdny, měsíce nebo dokonce i celá desetiletí.
„Jedním z problémů je, že jakmile se houba uchytí, najde si nového hostitele a začne se množit, je velmi obtížné se jí zbavit.“ říká Monosson.
Houby nepotřebují jako hostitele člověka nebo konkrétního živočicha. Některé druhy mohou žít v různých typech hostitelů. To znamená, že nezmizí, jakmile se uchytí v nové oblasti nebo v novém prostředí. Dokonce i když jednou plísňovou infekci vyléčíte, neznamená to, že nutně zmizí z okolního prostředí. Může se třeba v budoucnu objevit na jiných místech.
Hrozba další pandemie?
Většina patogenů, o kterých autorka píše, se objevila v posledních 100 letech. „A objevily se pravděpodobně proto, že jsme houbu přesunuli z jejího vlastního území někam jinam a ona si našla nové hostitele a v těch nových hostitelích byla docela spokojená – tito noví hostitelé totiž neměli žádnou obranu.“ uvádí v odpovědi na otázku co se nyní děje, že jsou houby stále větší hrozbou.
„Počet kilometrů, které lidé urazili, a počet lidí cestujících po celém světě prudce vzrostl. Všechen tento pohyb je skvělou příležitostí pro šíření hub. Pak je tu také změna klimatu, která umožňuje některým houbám expandovat na nová území, případně k novým hostitelům.“ upozorňuje Monosson.
Za jednu z nejzásadnějších věcí, abychom zabránili tomu, že se houby stanou vážnějším problémem, považuje informovanost. „Možná by součástí mohla být prevence prostřednictvím očkování, pokud se podaří vyvinout vakcíny. Ale myslím, že to je obtížná záležitost, protože nevíme, co přijde příště – jaký druh bude dalším novým houbovým patogenem.“
Seriál The Last of Us
Monosson se také vyjádřila k seriálu The Last of Us, který viděla a hodnotí ho velmi kladně. „Normálně nemám ráda zombie seriály, ale tenhle se mi líbí. Líbil se mi začátek, kdy měli vědce v šedesátých letech v talk show a jeden z nich mluvil o tom, že houby jsou problém a že klimatické změny by to mohly zhoršit. A to se tak trochu stalo, i když ne v takovém měřítku.“
Autorka knihy si sice nemyslí, že se z lidí stanou houbové zombie, ale seriál dle ní vyvolává spoustu různých zajímavých vědeckých otázek, o kterých je zábavné mluvit. Proti skutečnosti však kritizuje seriál za fakt, že v něm houbové spory hrají menší roli než ve skutečnosti.
„A pak je tu něco, o čem jsem nedávno přemýšlela. My lidé jíme tak, že přijímáme potravu a pak ji trávíme pomocí enzymů. Ale houby nejprve uvolňují své enzymy a pak tráví potravu. Takto rozkládají věci v prostředí. Takže místo toho, aby zombie kousaly lidi, měly by na ně ve skutečnosti plivat.“ konstatuje s lehkým pobavením.