Přímo ze singularity černé díry by nemělo uniknout vůbec nic. Extrémní gravitační síla těchto monster ale pohání procesy, které vedou k „odpalování“ ohromného množství hmoty a záření o vysokých energiích.
Jak když soptí gigantický kosmický vulkán. Tyto „supermasivní erupce“ pak zasahují okolní vesmír a mají vliv na to, co se děje, až do vzdáleností tisíců a desetitisíců světelných let.
Tým astronomů, který vedla Marisa Brienza z italské Università di Bologna, detailně prozkoumal, jak materiál vyvrhovaný z bezprostředního okolí supermasivních černých děr vytváří bubliny v jejich okolí, které se postupně rozpínají a zasahují velkou oblast okolního vesmíru.
Při tom vznikají úchvatné a obrovské struktury hřibovitého tvaru, prstence či vlákna. Podle Brienzové připomínají mračna, která vytvářejí mohutné vulkanické erupce pozemských sopek.
Bouřlivá aktivita Nest200047
Badatelé zmíněné struktury pozorovali v rádiové oblasti spektra, díky soustavě radioteleskopů LOFAR (Low Frequency Array) a vesmírné rádiové observatoři eROSITA. Zaměřili se přitom na supermasivní černou díru v centru skupiny asi 20 galaxií, nazývané Nest200047. Je od nás vzdálená asi 200 milionů světelných let a vykazuje bouřlivou aktivitu.
Díky LOFARu, což je největší soustava radioteleskopů, která pracuje s rádiovými vlnami o nízkých frekvencích, mohli vědci detailně pozorovat, jak výtrysky z blízkosti supermasivní černé díry „nafukují“ bubliny kosmického plynu, které se pak ve větší vzdálenosti od černé díry mění na vlákna tvořená plynem a ovlivňují objekty v okolním vesmíru. Svá pozorování pak kombinovali s daty vesmírného radioteleskopu eROSITA, který pozoruje rádiové vlny z celé oblohy.
Jak dodává Timothy Shimwell z nizozemského institutu ASTRON (Netherlands Institute for Radio Astronomy), který je vedoucím týmu LOFAR, odborníci po mnoho let zjišťovali, jak velkou oblast vesmíru vlastně zasahují aktivity supermasivních černých děr
Nový výzkum potvrzuje, že ta oblast je obrovská. Nejde jen o „mateřskou“ galaxii příslušné supermasivní černé díry, ale i o široké okolí, kde mohou být desítky i stovky dalších galaxií. Aktivita supermasivních černých děr přitom ovlivňuje především míru tvorby nových hvězd.
Titulní ilustrační foto: ESO/L. Calçada, CC BY 4.0