Po oznámení projektu na začátku letošního roku dokončili architekti ze studia Zaha Hadid Architects (ZHA) a vědecká skupina Block Research Group při ETH v Curychu první obloukový betonový most na světě vyrobený metodou 3D tisku. Lávka o rozměrech 16 × 12 metrů je umístěna v parku Giardini della Marinaressa v italských Benátkách a představuje „alternativu k tradiční betonové konstrukci“.
Striatus se skládá z 53 betonových bloků, které drží pohromadě tlakem. Součástí konstrukce nejsou ocelové výztuže a nebyly použita žádná pojiva, malta ani lepidlo. Místo tisku jednotlivých bloků ve vodorovných vrstvách betonu byly vrstvy tištěné pod určitými úhly, které probíhají kolmo na dráhu konstrukčních sil mostu. To dle ZHA propůjčuje konstrukci její vlastní robustnost a stabilitu.
Vytisknutý most
Každý z betonových bloků byl vytištěn dvousložkovou betonovou hmotou vyvinutou společností Holcim. Součástí konstrukce jsou neoprenové vložky umístěné mezi betonovými bloky, které redukují tření a minimalizují napětí. Protože konstrukce nepotřebuje maltu, lze most kdykoli relativně snadno rozebrat a znovu sestavit nebo recyklovat, jakmile doslouží svému účelu.
Konstrukce kombinuje tradiční techniky mistrů stavitelů s pokročilými výpočetními konstrukčními, inženýrskými a robotickými výrobními technologiemi. Betonové bloky tvoří oblouk, podobně jako je tomu u běžných zděných mostů. Konstrukce je provedená tak, aby se síly přenášely do základových patek, které jsou ukotvené v zemi, a je stabilní pouze díky své geometrii.
Název „Striatus“ odráží konstrukční logiku a výrobní postup. Beton se tiskne ve vrstvách kolmých k působícím silám, čímž vzniká „pruhovaná“ struktura, která nevyžaduje žádnou výztuž. „Tato přesná metoda 3D tisku betonu nám umožňuje spojit principy tradiční klenbové konstrukce s digitální výrobou betonu a použít materiál pouze tam, kde je to z konstrukčního hlediska nezbytné, aniž by vznikal jakýkoli odpad,“ upřesňuje profesor z ETH Philippe Block.
Ekologičtější stavby
Most je zajímavý i z ekologického hlediska – většina nových staveb na celém světě se staví ze železobetonu, přestože tento způsob výstavby produkuje velké množství emisí CO2. Problematická je v tomto ohledu zejména ocel používaná na výztuž a cement do betonu. Nová technologie představuje způsob, jak obojí snížit a tím minimalizovat dopad železobetonových konstrukcí na životní prostředí.
Kromě lávky představil projektový tým „plán, jak stavět více s méně prostředky“. Konkrétně se BRG ve spolupráci se švýcarským gigantem v oblasti stavebních materiálů Holcim snaží nasměrovat stavební průmysl k šetrnější alternativě železobetonových podlahových desek. Nový nevyztužený podlahový systém by vyžadoval pouze 30 % objemu betonu a 10 % množství oceli ve srovnání s jeho konvenčním protějškem.