„Moudrost davu“ se rodí z rovných vztahů

  • Když výsledek nějakého dění odhaduje větší počet lidí, pak „průměr“ jejich soudů je často lepší než stanovisko jednoho experta
  • Někdy ale skupiny „zhloupnou“, chovají se jako stádo a propadají tzv. syndromu skupinového myšlení
  • Vědci nyní ukázali, že o „chytrosti“ týmu rozhoduje charakter vztahů, jaké ve skupině vládnou
„Moudrost davu“ se rodí z rovných vztahů

Už slavný Francis Galton si v 19. století všiml, že když na výstavě dobytka odhadovali váhu býků vyhlášení experti, nedosahovali tak dobrých výsledků, jako když si hmotnost tipl větší počet chovatelů a spočítal se průměr všech jejich odhadů.

Tento fenomén je základem teorií o „moudrosti davu“. Ta se však projeví jen v případech, kdy lidé neznají rozhodnutí ostatních členů skupiny. Pokud se lidé spolu dohadují, převládne u nich snaha přizpůsobit se většině bez ohledu na vlastní názor. Skupina pak často rozhoduje hloupě. To se označuje jako „syndrom skupinového myšlení“ čili groupthink.

Tým vedený Damonem Centolou z University of Pennsylvania nyní přichází s pozoruhodným objevem. Skupina si může uchovat moudrost i v případech, kdy její členové znají názory ostatních. Klíčový moment pro vznik syndromu skupinového myšlení je přítomnost vůdce.

Jak probíhaly pokusy?

Centola a jeho spolupracovníci zapojili do experimentu 1 300 dobrovolníků a ty rozdělili do tří skupin. Jednu tvořil tradiční „dav“, kde nikdo nezná rozhodnutí druhých a každý se proto chová jako izolované individuum.

Ve druhé skupině byla vytvořena rovnostářská síť vztahů, kde má každý jedinec stejný počet kontaktů na ostatní a názor každého člena skupiny má stejnou váhu. Ve třetí skupině byl přítomen jeden „vůdce“, který měl kontakty na všechny členy skupiny a měl na rozhodování největší vliv.

Všechny tři skupiny dostávaly stejné úkoly, např. odhadnout, kolik kalorií obsahuje porce jídla na talíři. V první sérii experimentů fungovaly všechny skupiny jako anonymní dav a nikdo nevěděl, jak se rozhodli ostatní členové skupiny.

Výsledky byly u všech skupin už na první ze tří pokusů dobré a skupiny se v úspěšnosti vzájemně příliš nelišily. Centola a jeho spolupracovníci si tak ověřili, že všechny tři skupiny jsou v řešení úloh vyrovnané a žádná nad ostatními nevyniká.

V druhé sérii pokusů vstoupily do hry sítě vztahů ve skupinách. První skupina fungovala nadále jako dav, kde nikdo neví, jak se rozhodli druzí. Ve druhé skupině se každý dozvěděl o rozhodnutí těch, na které byl napojen. Ve třetí skupině dostával „vůdce“ informace ode všech a všichni věděli, jak se rozhoduje „vůdce“.

Po každém kole mohl každý člen skupiny revidovat své předchozí řešení a viděl i to, jak opravili své řešení ti, na které měl ve skupině kontakt. Podle toho, jak přesného výsledku skupiny dosáhly po třech kolech řešení, byl každý člen skupiny odměněn částkou až deset dolarů.

„Každý měl tedy motivaci k co nejlepšímu řešení. Nedostávali peníze za to, že se budou před ostatními předvádět, ale za to, že budou co nejpřesnější,“ vysvětluje Damon Centola.

A děly se věci!

První skupina fungující jako dav pracovala stále stejně. Druhá skupina, kde dobrovolníci vidí, jak se rozhodují další příslušníci skupiny, se při řešení jednotlivých úloh v každém dalším „informačním“ kole výrazně zlepšovala. Jejich řešení úloh byla pokaždé o poznání lepší než u skupiny fungující jako anonymní dav.

„V situacích, kdy má každý člověk stejný vliv, si lidé navzájem pomáhají při nápravě chyb. Díky tomu je pak každý člen skupiny v řešení přesnější. Celkově to vede k výraznému zvýšení moudrosti skupiny. Výsledky jsou dokonce lepší než při klasickém skupinovém rozhodování, kde spolu členové nemají žádný kontakt,“ shrnuje Centola překvapivé zjištění.

Nejhůře dopadly skupiny s „vůdci“. Pokud byl „vůdce“ v odhadu velmi přesný, dokázal natlačit svou skupinu k lepšímu řešení. Ale i ti nejlepší vůdci byli při řešení mnoha úloh úplně vedle a pak s sebou stáhli celou skupinu a ta řešila úlohu mizerně.

„Jakmile máte ve skupině vůdce, začínají být kontakty mezi členy skupiny velmi nebezpečné. Vlivní vůdci mohou sice občas výkon svého týmu vylepšit, ale statisticky je mnohem pravděpodobnější, že výkon skupiny zhorší,“ uzavírá Damon Centola.

Výsledky mají velký praktický význam

Výsledky výzkumu publikované ve vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences mají zřejmý praktický význam. Když se dnes řeší skupinově nějaký problém, klade se velký důraz na to, aby mezi sebou jednotliví členové skupiny nekomunikovali. Vede k tomu obava, že se skupina promění ve „stádo“ a propukne syndrom skupinového myšlení.

Nyní je jasné, že komunikující skupina odborníků s rovnocenným postavením by dokázala úlohu vyřešit lépe. Centola v současnosti testuje tento přístup pro lékařská koncilia v nemocnicích. Zkouší technická řešení pro komunikaci a v neposlední řadě i způsoby, jak zabránit prosazení „vůdců“.

Zdroj: Proceedings of the National Academy of Sciences

Témata článku: Výzkum, Lidé, Psychologie, Sociologie, Vztahy, Komunikace

10 komentářů

Nejnovější komentáře

  • dpcstb 19. 6. 2017 12:58:52
    pozrel by som si porovnanie 100 geniov vs 100 idiotov. pretoze skupina je...
  • Ředitel ČTÚ 19. 6. 2017 12:13:16
    Názory kolegů čtenářů pod články, by měly zůstat skryty až do přidání...
  • vzach 19. 6. 2017 11:51:23
    Jen jestli se někdy poznatky takového výzkumu vůbec využijí i v praktickém...
Určitě si přečtěte

Malá ale šikovná. Co vše umí nová česká družice?

Malá ale šikovná. Co vše umí nová česká družice?

** Do vesmíru se po 14 letech vydala česká družice ** VZLUSAT-1 je nanosatelitem typu CubeSat ** Bude testovat nové technologie, na palubě jsou tři vědecké přístroje

Dnes | Kubala Petr

O genech, ozonu a dětském autismu

O genech, ozonu a dětském autismu

Včera | Černý Jiří

Krásně opálená kůže i bez ultrafialového záření? Žádný problém!

Krásně opálená kůže i bez ultrafialového záření? Žádný problém!

** Opalování na slunci nebo v soláriu je spojeno s nezanedbatelným rizikem vzniku zhoubného melanomu ** Vědci nyní objevili látku, která nás opálí bez toho, že bychom se museli vystavit nebezpečnému UV záření ** Takto zhnědlá kůže nás navíc účinně ochrání před spálením sluncem i vznikem kožních nádorů

Včera | Petr Jaroslav | 7