Stav mysli má na naše zdraví nepopiratelný dopad. Spokojení, optimisticky naladění lidé vzdorují chorobám úspěšněji než lidé zkroušení a nespokojení. Názorný příklad nabízí placebo efekt, kdy od nemoci ulevuje naděje vzbuzená podáním neúčinné látky či neškodným zákrokem.
Odvrácenou tváří placeba je nocebo, které funguje přesně opačně. Neškodnou látku nebo zákrok vnímá pacient jako hrozbu a hned se mu přitíží. Pacient alergický na růže tak dostane silný záchvat, jen co uvidí ve váze na stole puget těchto květin, a to i v případě, že růže jsou umělé a látky spouštějící alergii samozřejmě neprodukují.
Mechanismy, jakými mozek působí na imunitní systém a jakými může působit placebo s nocebem, jsou prozkoumány jen zčásti. Tým izraelských vědců nyní odhalil mechanismus, jakým mozek podporuje imunitní systém v boji proti nádorovým buňkám.
V experimentu, jehož výsledky byly nedávno publikovány ve vědeckém časopise Nature Communications, nabudili proti rakovině mozek myší. Jestli bude stejný mechanismus hubit i nádorové buňky člověka, ukážou až další studie.
Kde má původ (nejen) optimismus?
Optimismus, uspokojení ale i účinek placeba mají původ v aktivaci mozkového centra, v němž se rodí příjemné pocity. Tým vedený Fahedem Hakimem proto nejprve naočkoval laboratorní myši nádorovými buňkami a následně některým uměle stimuloval mozkové centrum pro zrod příjemných pocitů.
Růst nádorů se po stimulaci mozku výrazně zpomalil. Hakim a jeho spolupracovníci zjistili, že z podrážděného mozkového centra putují přes sympatické nervstvo do kostní dřeně slabší signály v podobě molekul noradrenalinu. To má za následek utlumení činnosti tzv. myeloidních supresorových buněk.
Pokud tyto buňky pracují na plný či dokonce zvýšený výkon, potlačují akce imunitního systému proti nádorovým buňkám. K takovému útlumu imunity dochází při trvalejším stresu. Při podráždění mozkového centra pro vznik příjemných pocitů jsou ale myeloidní supresorové buňky odstaveny na vedlejší kolej a imunitní systém s nádorem bojuje ze všech sil.
Sami autoři varují před unáhlenými závěry a přehnaným optimismem. Jejich studie nicméně naznačuje, že optimisticky naladění lidé s pozitivními zážitky mohou držet své myeloidní supresorové buňky na uzdě a jejich organismus je pak díky aktivnějšímu imunitnímu systému k nádorovým chorobám odolnější.
K podobnému výsledku by jim mohlo pomoci i placebo. Pacient s diagnózou zhoubného nádoru se k optimismu a pozitivnímu náhledu na svět propracovává obtížně. Pomoci by mu v tom mohla umělá stimulace mozkového centra pro vznik příjemných pocitů elektrodami.
K tomu se také upírají plány Hakimova týmu do nejbližší budoucnosti. Vědci chtějí dobrovolníkům stimulovat centrum pro vznik příjemných pocitů a sledovat reakce jejich imunitního systému. Dojde u nich také k potlačení aktivity myeloidních supresorových buněk?
Pokud ano, mohly by následovat klinické zkoušky, při kterých by lékaři zkoušeli zvýšit naději pacientů s rakovinou na uzdravení stimulací příslušných center v mozku.
„Je to něco jako dnes tak nadějná imunoterapie, ale nepodávají se při ní žádné léky,“ komentuje slibnou studii izraelských vědců psychiatr David Spiegel ze Stanford University.
Pramen: Nature Communications