Taky skoro doktor
21. 3. 2018 • 0:21

Dolfíku, s tím rozdílným vnímáním času vzhledem k přibývajícímu věku, máš pravdu. Jenom vysvětlení je prosté a jednoduché. Když ti byly 2 roky, byl jeden rok polovina prožitého života. To se to vleklo. V šedesáti to bude 1/60 života. A zdá se, že čas běží jako bláznivý, já nechytím ho, ani vy.........:-/

dolph1888
dolph1888
20. 3. 2018 • 17:59

Nevím kdo na to přišel, ale já v nic takového nevěřil už, když jsem byl na střední. Tak si vzpomeňte jak bystří jste byli, jako malá děcka, nic vám neuteklo a den se vlekl, až běda. Pak přišla ZŠ, ještě pořád dobré, ale přece jen, občas již únava. Na té střední jsme si už dělali legraci u piva, jak dorazila jarní únava, stárneme, dědci a najednou byli dny subjektivně kratší a kratší. Nebylo tomu tak, to náš mozek stíhal méně a méně za jednotku času. A v dospělosti, už není možné několik dní nespat, udržet pozornost celou noc, po opilosti se tělo déle a déle regeneruje. Děti prostě informace čerpají, vlastně základ, který potom budou rozvíjet (vliv rodičů, nikoliv školy, by měl být zásadní), teenager si je uspořádá a pak, pak už pouze využívá co má, co se naučil. Nové znalosti přidat může, ale pouze v rámci "daného programu", z jiného pohledu, je již nezpracuje. Tím se vysvětluje, proč starého psa, nelze naučit novým kouskům. Co to ti vědci dnes neřeší. Poradím jim, současný mozek, nikdy nebude mít schopnosti, aby poznal sám sebe. Až vzdálené generace lidí, s mnohem pokročilejším myšlením, poznají ten náš.

dpcstb
20. 3. 2018 • 17:43

ze sa mozgove bunky neobnovuju je zname uz desiatky rokov. to som vedel uz ako male dieta

Určitě si přečtěte

Články odjinud