Astrofyzici poprvé spočítali původní hmotu a velikost trpasličí galaxie, kterou v dávné minulosti pozřela Mléčná dráha. Dotyčná galaxie se srazila s Mléčnou dráhou před miliardami let a dodnes po ní zůstal hvězdný proud, v tomto případě hvězdný proud „Orphan-Chenab“. Rekonstrukce galaxie (byť trpasličí) je velmi náročný úkol, který zahrnuje nesčetná data pozorování v Mléčné dráze.
Astrofyzička Heidi Newbergová z amerického Rensselaer Polytechnic Institute (RPI) ve městě Troy, stát New York, k tomu měla cenného pomocníka, virtuální superpočítač MilkyWay@Home, který představuje internetem propojenou síť počítačů dobrovolníků a nadšenců pro distribuované výpočty. Souhrnný výkon se pohybuje kolem 1,5 petaflops.
Impozantní výpočetní síla umožnila badatelům detailně simulovat mnoho destrukcí trpasličích galaxií různých tvarů a velikostí, které v simulaci pohltila Mléčná dráha. Tímto způsobem se dopracovali k modelu trpasličí galaxie, který nejlépe odpovídá dnešnímu hvězdnému proudu Orphan-Chenab.
Jak říká Newbergová, byl to velký problém, který museli řešit brutální výpočetní silou, desítkami tisíc simulací. K tomu je byla nutná ochota a spolupráce dobrovolníků, kteří poskytli své počítače k distribuovaným výpočtům MilkyWay@Home. Podle všeho se to vyplatilo.
Co simulace ukázaly?
Ze simulací vyplynulo, že původní trpasličí galaxie, ze které se zrodil hvězdný proud Orphan-Chenab, měla hmotu asi 20 milionů Sluncí. Badatelé jsou zároveň přesvědčeni, že běžná hmota tvořila jen něco přes 1 procento celkového hmoty této dávné galaxie.
Zbytek tehdy zřejmě představovala temná hmota. Z výzkumu rovněž vyplynulo, že zmíněná trpasličí galaxie byla lehčí než trpasličí galaxie, které se dnes nacházejí na periferii Mléčné dráhy.
Podle Newbergové jsou hvězdy ve hvězdných proudech prakticky jediné, u nichž můžeme zjistit jejich polohu ve vzdálené minulosti. Můžeme analyzovat současnou rychlost a pohyb hvězd ve hvězdném proudu a rekonstruovat jejich pozice v minulosti.
Z toho je pak možné následně odvodit, jak na hvězdný proud působí gravitace, což zase přináší cenné údaje, například o rozložení temné hmoty v Mléčné dráze.
