Švédská agentura pro veřejné zdraví zaznamenala 15. srpna tohoto roku první případ nebezpečnější varianty mpoxu mimo africký kontinent. Nemocný se nakazil během pobytu v oblasti Afriky, kde je v současné době evidováno velké ohnisko tohoto životu nebezpečného onemocnění.
Pouhý den předtím vyhlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) kvůli této epidemii globální stav zdravotní nouze. Toto rozhodnutí bylo učiněno kvůli rychlému šíření viru mimo africký kontinent, což vyvolalo obavy z dalšího šíření a zvýšeného rizika mezinárodní epidemie.
Jde o druhé varování tohoto typu za poslední dva roky, což naznačuje, jak se situace zhoršila. Na základě aktuálních údajů se nemoc šíří především v Demokratické republice Kongo, kde je zaznamenán nejvyšší počet případů a úmrtí. Podle dat k 16. srpnu se v této zemi nakazilo 13 791 osob, z nichž 450 nemoci podlehlo.
Co je mpox?
Mpox je infekční onemocnění způsobené virem, který patří do stejné rodiny jako virus způsobující pravé neštovice. V přirozeném prostředí se šíří mezi zvířaty, zejména hlodavci a opicemi v oblastech střední a západní Afriky. Občas se tento virus přenesl i na člověka, což vedlo k menším ohniskům nákazy.
Existují dva hlavní typy (linie) tohoto viru: clade I a clade II. Linie clade I je spojena s vážnějšími případy nemoci a vyšším rizikem úmrtí. Současná epidemie je způsobena podtypem clade I, označovaným jako clade Ib. Předchozí globální epidemie v letech 2022 a 2023 byla naopak vyvolána podtypem linie clade II.
Důležité je, že zatím neexistují důkazy, které by naznačovaly, že clade Ib je nebezpečnější než původní kmen clade I. Tuto informaci uvedl Jonas Albarnaz z Pirbrightova institutu ve Velké Británii. To znamená, že i když se virus šíří a způsobuje nové případy, jeho nebezpečnost není vyšší než u dříve známých kmenů.
Mpox, nebo opičí neštovice?
Nemoc se dlouho nazývala opičí neštovice, v angličtině monkeypox. WHO v roce 2022 navrhla přejmenování kvůli rasistickému a stigmatizujícímu jazyku spojenému s původním názvem. WHO doporučuje používat mpox i v jiných jazycích, případně se při změně řídit podobnými hledisky jako angličtina.
Kde se šíří mpox?
V roce 2024 bylo zaznamenáno více než 17 000 případů podezření na mpox napříč africkým kontinentem. Tato čísla však pravděpodobně představují pouze špičku ledovce, protože sledování, laboratorní testování a dohledávání kontaktů má stále mnoho nedostatků.
Současná vlna mpoxu začala v malé těžařské vesnici v Demokratické republice Kongo. Od té doby se tato varianta viru rozšířila do dalších minimálně 11 afrických zemí. Mezi ně patří čtyři státy, které dříve nikdy předtím nezaznamenaly žádný případ mpoxu.
Konkrétně byl mpox zaznamenán v těchto zemích: Konžská demokratická republika (13 791 případů), Středoafrická republika (213 případů), Konžská republika (146 případů), Kamerun (35 případů), Nigérie (24 případů), Jihoafrická republika (22 případů), Burundi (8 případů), Libérie (5 případů), Ghana (4 případy), Rwanda (2 případy), Švédsko (1 případ) a Pákistán (1 případ).
Jak se mpox přenáší?
Mpox se šíří především blízkým kontaktem s nakaženými lidmi. Nejčastěji k tomu dochází kontaktem kůže na kůži, například při sexu, líbání nebo dotýkání se. Virus se může přenášet také prostřednictvím kapének z dýchacích cest a kontaktem s kontaminovanými předměty, jako jsou ložní prádlo, textilie nebo ostré předměty, například jehly. Lidé zůstávají nakažliví, dokud se nezahojí všechny jejich boláky.
Virus mpoxu se může přenášet nejen mezi lidmi, ale i ze zvířat na člověka, například pokousáním, poškrábáním nebo konzumací masa infikovaných zvířat. V kombinaci s nedostatkem vzdělání o rizicích a prevenci může tento způsob vést k nárůstu případů.
Současná vlna nákazy zasáhla především mladé dospělé a děti, což je rozdíl oproti předchozí epidemii, která probíhala v letech 2022 až 2023. V některých provinciích Demokratické republiky Kongo tvoří děti do 15 let až 69 % případů.
Jaké má mpox příznaky?
Prvním příznakem mpoxu je obvykle vyrážka, která začíná jako plochý bolák a postupně se vyvíjí do puchýře, který může svědit nebo být bolestivý. Vyrážka často začíná na obličeji, až poté se rozšíří po celém těle, včetně rukou a nohou. U některých lidí se mohou objevit i léze v ústech, na genitáliích nebo v oblasti konečníku.
Tato vyrážka a léze obvykle trvají mezi dvěma a čtyřmi týdny a často jsou doprovázeny dalšími příznaky, jako je horečka, bolest hlavy, bolesti svalů, bolest zad, únava a zduření lymfatických uzlin. Příznaky se obvykle objeví do týdne od nákazy virem, ale mohou se projevit i mezi jedním až 21 dny po expozici. Někteří lidé však mohou virus přenášet, aniž by vykazovali jakékoli příznaky.
Přežití u mpoxu závisí na tom, jakou variantou viru je člověk nakažen. U lidí, kteří onemocní variantou clade II, je míra přežití více než 99,9 %. Naproti tomu výskyty mpoxu způsobené variantou clade I mají mnohem vyšší úmrtnost, která může dosahovat až 10 % nakažených. Nejvíce ohrožené jsou děti, osoby s oslabenou imunitou a těhotné ženy, u nichž je riziko vážného průběhu nemoci obzvláště vysoké.
Léčba a očkování
Léčba spočívá především ve zmírnění příznaků a prevenci komplikací, jako jsou sekundární infekce. V minulosti se k léčbě používala také některá antivirotika, která byla původně vyvinuta pro léčbu pravých neštovic. Výsledky nedávné studie antivirotika tecovirimat, které bylo použito v předchozím ohnisku nákazy, však ukázaly, že je proti viru clade I neúčinné.
Pacienti s mpoxem by se měli sami izolovat a nosit ochranu dýchacích cest. Měli by se také vyvarovat škrábání vřídků, které může zabránit jejich hojení, zvýšit riziko sekundárních infekcí a způsobit jejich rozšíření do dalších částí těla.
Existuje vakcína proti mpox, která poskytuje nejlepší ochranu po dvou dávkách. Dosavadní poznatky naznačují, že proti mpox chrání také vakcíny proti planým neštovicím, nicméně není jasné, zda některá z těchto vakcín bude účinná proti nové variantě mpox.
Odborníci doporučují nechat se očkovat pouze v případě lidí, kteří jsou vystaveni vysokému riziku nákazy. U lidí, kteří se nenacházejí v oblastech zasažených současnou epidemií, zůstává riziko velmi nízké. Země v Africe mají v současné době minimální nebo žádné zásoby vakcíny a podle odhadů potřebuje tento region 10 milionů dávek.
Zdroje: who.int, cs.wikipedia.org, bbc.com, newscientist.com.