Mravenčí med ukázal cestu k léčbě závažných infekcí

Pokračování 2 / 4

Inspirace domorodou medicínou

Domorodí obyvatelé Austrálie používali med z mravenců Camponotus inflatus k léčbě různých neduhů, bolestmi v krku počínaje a infikovanými ránami konče. Není to nijak překvapivé zjištění, protože med sloužil k léčbě v mnoha koutech světa a pro tyto účely ho používali třeba už staří Egypťané. Ti se ale léčili včelím medem.

Přírodní léčivou sílu mravenčího medu nyní docenila i oficiální věda.  Carterová a spol. prokázali, že med mravenců medonošů obsahuje látky s mimořádně silnými antimikrobiálními účinky, které zabírají velmi slibně proti běžně se vyskytujícím původcům bakteriálních infekcí.  Doufají, že tyto látky poslouží jako inspirace k vývoji nových typů antibiotik a ta budou zabírat i proti bakteriálním kmenům s rezistencí ke stávajícím antibiotikům.

Člen výzkumného týmu mikrobiolog Andrew Dong z University of Sydney se rozhodl prozkoumat mravenčí med podrobněji. Navázal proto spolupráci s příslušníky původního australského etnika Tjupanů a s jejich pomocí nasbíral v poušti v místě vzdáleném padesát kilometrů od města Kalgoorlie asi čtyřicet „nafouklých“ dělnic mravenců medonošů druhu Camponotus inflatus.

V laboratoři Dong se svými kolegy izoloval z mravenců čistý med, který je mnohem řidší než med včel.

V laboratorních kulturách vědci prokázali, že med mravenců medonošů je mimořádně účinný proti několika typům běžných patogenů, včetně bakterie Staphylococcus aureus rezistentní k mnoha moderním antibiotikům. Tento stafylokok často infikuje lidskou kůži a vyvolává tak vznik těžko se hojících vředů.

Ty mohou vyvolat život ohrožující sepsi. Med mravenců Camponotus inflatus rovněž potlačuje růst plísní Aspergillus a Cryptococcus. Ty se vyskytují v pouštní půdě a mohou u lidí způsobovat obtížně léčitelné plicní infekce. Vážně ohrožují především pacienty s oslabeným imunitním systémem.

Pokračování 3 / 4

Záhadné antibiotikum z medu

Za antibiotickými účinky medu mravenců Camponotus inflatus se mohou skrývat podobné mechanismy, jaké stojí v pozadí antibiotických účinků včelího medu. Včely nasávají nektar z květů do tzv. medného volátka a v úlu ho pak vyvrhnou do buněk plástů, kde se z něj vytvoří med. Nektar se ve volátku smísí s včelím enzymem glukózooxidázou.

Při kontaktu s vodou tento enzym katalyzuje chemické reakce generující peroxid vodíku. Ten pak působí jako přírodní dezinfekční prostředek a zničí mnoho škodlivých mikrobů. Dee Carterová a její spolupracovníci prokázali vznik peroxidu i v mravenčím medu.

Zároveň ale vědci zjistili, že mravenčí med má zcela jiný mechanismus účinku než manukový med, který vyrábějí včely medonosné sběrem pylu a nektaru z keřů balmínu metlatého (v jazyce novozélandských Maorů označovaného jako mānuka).

Manukový med je vysoce ceněný právě pro léčbu ran, kožních infekcí a dalších zdravotních problémů. Carterová a spol. jsou proto přesvědčeni, že med mravenců medonošů obsahuje i unikátní antimikrobiální peptid. Charakteristika tohoto peptidu bude předmětem dalšího výzkumu.

„Náš výzkum ukazuje, že med z mravenců má specifický účinek, který ho odlišuje od ostatních druhů medu,“ říká Carterová. „Tento objev znamená, že med mravenců medonošů by mohl obsahovat sloučeniny se značnou antimikrobiální účinností. Jejich identifikace by nám mohla posloužit jako východisko při vývoji antibiotik fungujících na zcela nových principech."

Na rozdíl od včelího medu, který je účinný proti stovkám různých typů bakterií, se u mravenčího medu tak široké spektrum účinků neprokázalo. Proti mnoha mikrobům, třeba proti bakteriím Escherichia coli, zabíral jen slabě nebo vůbec ne. Je to celkem logické.

Včely medonosné navštíví každý den mnoho květů. Na těch se dostanou do kontaktu s mnoha různými mikroby a potřebují před nimi chránit med. Mravenci si pravděpodobně vyvinuli mnohem úžší obranu, protože se v poušti setkávají s méně pestrým spektrem patogenů. To ale nemusí představovat pro vývoj nových antibiotik závažnější problém.

Pokračování 4 / 4

Pomůže umělá inteligence

Dee Carterová je přesvědčena, že jakmile budou jasné biochemické reakce zodpovědné za antibiotické účinky mravenčího medu, bude možné vyvíjet zcela nové látky s antimikrobiálními účinky. Dnes vědcům při takovém objevování léků vydatně vypomáhá umělá inteligence.  

Carterová a spol. doufají, že se tak podaří vyvinout antibiotika s účinky proti vysoce rezistentním kmenům, na něž většina současných antibiotik nezabírá, ale přitom jsou citlivé k účinkům medu.

Tjupanové upozorňují, že za rostoucího vědeckého zájmu o mravence medonoše je stále důležitější, aby na případný sběr mravenců dohlíželi domorodí průvodci. Ti zdůrazňují, že mravencům lze odebrat jen malou část jejich medových zásob.  

„Když vybíráme mravenčí hnízdo, vezmeme si jen tolik, kolik v danou chvíli nezbytně potřebujeme. Také dbáme na to, abychom hnízdo zakryli, protože pak se na něm nemohou tak snadno nasytit přirození nepřátelé mravenců medonošů,“ nabádají zástupci Tjupanů.

Vědci s tím souhlasí a vůči zkušenostem původních obyvatel nahromaděným během tisíciletí života v drsných podmínkách australské přírody cítí respekt.

„Je opravdu důležité ctít tradice, které původní obyvatelé Austrálie udržují tak dlouhou dobu, a postupně je zkoumat a potvrzovat prostřednictvím vědy."" říká Andrew Dong.