V lednu 2024 se Noland Arbaugh stal prvním člověkem, kterému byl do mozku implantován čip od Neuralinku. Toto zařízení o velikosti mince se 64 tenkými vlákny, označované jednoduše „Link“, funguje jako rozhraní mezi lidským mozkem a počítačem (Brain-computer interface; BCI) – snímá tedy mozkovou aktivitu a převádí ji na digitální signály.
Lidé s ochrnutím mohou díky němu ovládat digitální zařízení pouze svými myšlenkami. Tato technologie, přezdívaná „Telepathy“, změnila životy už tří pacientů, kteří byli kvůli zdravotním komplikacím připoutáni k invalidnímu vozíku.
První pacient: Noland Arbaugh
Noland, který ochrnul po skoku do vody těsně před dokončením vysoké školy, byl prvním člověkem, kterému lékaři v lednu 2024 implantát voperovali. Před zákrokem mohl tablet ovládat pouze ústní tyčinkou, což bylo nejen únavné, ale vyžadovalo to také asistenci.
Nyní může samostatně surfovat po internetu, hrát hry, a dokonce streamovat na sociálních sítích. „Dřív jsem mohl jen pasivně sledovat videa, ale teď se do věcí aktivně zapojuji. Můžu znovu studovat a chci se vrátit do školy,“ říká nadšeně.
Dvojka a trojka: Alex a Brad
Alex, druhý z trojice průkopníků, před nehodou rád navrhoval automobilové součástky. Po ochrnutí od krku dolů se zdálo, že jeho kreativní dny jsou u konce. S implantátem Neuralink však znovu objevil svou vášeň pro design – tentokrát prostřednictvím 3D modelování a grafického softwaru. Dokonce se učí i programovat Arduino projekty. „Jsem nesmírně rád, že můžu znovu přetvořit svou myšlenku v reálný výrobek,“ sdílí Alex svou radost.
Patrně nejdojemnější je příběh Brada, který trpí pokročilým stádiem amyotrofické laterální sklerózy (ALS). Před implantací mohl komunikovat pouze prostřednictvím očního snímače, který ale nefungoval venku.
Nyní může pracovat prakticky kdekoliv. Nedávno třeba sledoval synův úspěch na robotické soutěži, a dokonce se aktivně zapojit do komunitního setkání. „Poprvé po pěti letech uvažujeme o cestě mimo město,“ říká.
Mozkové implantáty Neuralink
Implantát se „všívá“ do mozku a je poháněný bateriemi. Všichni tři účastníci studie PRIME využívají své implantáty již přes 670 dní a celkově strávili jejich používáním více než 4900 hodin. V průměru ho používají 6,5 hodiny denně.
Měsíční počet hodin nezávislého používání BCI v roce 2024
Technologie se neustále vyvíjí a Alex se stal prvním účastníkem studie CONVOY, která zkoumá možnosti ovládání robotické paže pomocí mozkového implantátu. Cílem je, aby lidé s paralýzou sami ovládali umělou končetinu, dokázali manipulovat s předměty a připravili si třeba jídlo. To znamená další významný krok směrem k větší nezávislosti pacientů.
Noland nyní plánuje dokončit vysokoškolské vzdělání a najít si práci. „Teprve začínáme objevovat možnosti této technologie,“ říká. „Věřím, že v budoucnu výrazně zlepší život mnoha lidem a umožní jim být mnohem nezávislejšími.“
Rozšíření klinických testů
Neuralink v současnosti provádí klinické studie ve Spojených státech, Kanadě v hledáčku má také Velkou Británii. Výsledky prvního roku používání jsou více než povzbudivé – všichni tři účastníci hlásí výrazné zlepšení kvality života a větší samostatnost.
Zkušenosti Nolanda, Alexe a Brada ukazují, že technologie BCI může zásadně změnit životy lidí s těžkým pohybovým omezením. Pokud budou pokusy pokračovat tak úspěšně jako dosud, možná se brzy dočkáme doby, kdy se propojení mysli s technologií stane běžnou součástí našeho života.
Zdroje: Neuralink, Sawyer Merritt na X, Mindplex