Nedávno jsme psali o objevu a následném průzkumu prvního mezihvězdného asteroidu 'Oumuamua. Objekt je zvláštní nejen svým načervenalým zbarvením, ale také svým tvarem – připomíná obří 400 metrů dlouhý kamenný rampouch.
Vědci z Initiative for Interstellar Studies (i4is) navrhují k tomuto objektu vyslat sondu. Má to ale jeden háček. 'Oumuamua je jako rychlík, který jsme zmeškali a už se nevrátí. Museli bychom ho dohnat. Skvělý nápad, sci-fi nebo čistá utopie?
Zatímco cizí hvězdné soustavy jsou mnoho světelných let daleko, 'Oumuamua prolétl jen 24 milionů kilometrů od Země! Bohužel, jak k nám směrem ze souhvězdí Lyry přilétl, tak zase pomalu odlétá ven z naší sluneční soustavy.
Vlastně zase ne tak pomalu. Jeho rychlost vůči Slunci se měnila v závislosti na vzdálenosti od Slunce. Běžná „cestovní rychlost“ 'Oumuamua je přes 26 km/s. Za rok uletí 5,5 AU (1 AU je vzdálenost Země od Slunce).
Pokud bychom chtěli k objektu vyslat sondu, musela by být rychlejší než
'Oumuamua, aby ho za rozumnou dobu dohnala. Pro srovnání uveďme, že rychlost sondy Voyager 1 je asi 16,6 km/s. Urychlit sondu na vyšší rychlost nebude legrace.
Jak se 'Oumuamua vzdaluje
- Oběžná dráha Jupiteru: květen 2018
- Oběžná dráha Saturnu: leden 2019
- Oběžná dráha Neptunu: v roce 2022
Pokud bychom měli veškerou technologii k dispozici, trvala by stavba sondy několik let. Bohužel technologie dostupná není. Vědci v rámci studie navrhují několik možných řešení, které by mohly být v horizontu deseti let (nebo o něco více) k dispozici.
Elone?
V rámci projektu Lyra navrhují autoři několik možností. První z nich počítá s chystanou raketou BFR (Big Falcon Rocket) od SpaceX.
Elon Musk má s touto raketou, připomínající svým tvarem brněnský orloj, spoustu plánů. Chce dostat člověka na Mars, na Měsíc, přepravovat lidi mezi dvěma vzdálenými místy na Zemi apod. Cesta k 'Oumuamua by se Muskovi určitě líbila.
Výkon BFR ale stačit nebude. Kosmická sonda by musela využít gravitačního praku dvou největších těles ve sluneční soustavě. Prolétla by okolo Jupiteru a velmi těsně okolo Slunce – ve vzdálenosti jen asi 2 milionů km. Podobný manévr by však také zvýšil hmotnost sondy, která by musela disponovat tepelným štítem.
Jízdní řád je jednoduchý. Při startu v roce 2025, což je extrémně optimistické, by sonda při rychlosti 70 km/s dohnala asteroid v roce 2039 ve vzdálenosti 85 AU.
Skromnější scénář pak předpokládá setkání v roce 2051 ve vzdálenosti 155 AU při dosažené rychlosti jen 40 km/s.
Jedním z dalších problémů bude sondu u cíle zbrzdit, ačkoliv v jistém ohledu by její rychlost mohla být výhodná. Vědci už v roce 2005 narazili impactorem do komety Tempel a zkoumali vyvržený materiál.
A co solární plachetnici?
Způsobů, jak dohnat 'Oumuamua, je ale více. Autoři diskutují také o solární nebo lasery poháněné plachetnici. Iniciativa Breakthrough Starshot chce podobnou plachetnici nebo spíše roj plachetnic vyslat k nejbližší hvězdě od Slunce – Proximě Centauri.
Solární plachetnice se už testují, ale zatím jsme daleko od toho, abychom dokázali poslat sondu ke vzdalujícímu se mezihvězdnému asteroidu.
Nepočkat na další?
V úvodu studie autoři píší, že průlet mezihvězdného asteroidu může být velmi vzácná a unikátní událost, která se po mnoho dalších generací nemusí opakovat.
Nebude to ale nejspíše tak horké. 'Oumuamua je sice prvním známým mezihvězdným asteroidem, ale podobní návštěvníci k nám mohou zavítat poměrně často. Konec konců i 'Oumuamua byl objeven poměrně pozdě – více než měsíc po průletu okolo Slunce a pět dní po průletu kolem Země.
Pokud jsou průlety podobných objektů časté, mohli bychom postavit sondu a chytit některého z budoucích návštěvníků. Průzkum mezihvězdného asteroidu by byl pro astronomy doslova grálem.
Zdroj: ArXiv
