Muskova raketa by mohla vystřelit sondu k mezihvězdnému asteroidu 'Oumuamua

Odkud mas ta cisla? Jenom na poslani satelitu na GEO potrebujes asi 13 km/s. Kazdopadne ta sonda asi bude mit iontovy motor a ne chemicky a ten pohodlne udela 10 km/s.

13 km/s je vyšší než 2. kosmická rychlost = tzn. překonává gravitaci země a odlétá mimo. Ve vesmíru je jedna věc špatná, nejde tam moc efektivně brzdit. :)
Jinak nyní je úniková rychlost toho tělesa 44 km/s, vstupní rychlost byla cca. 26 km/s.
Iontový motor nic neřeší, kromě toho že není k dispozici, tak má velmi malé zrychlení, sice ho může dávat velmi dlouho, ale pořád jsou to spíš roky, než potřebná desetiletí.
Podle mne je blbá situace, žijeme moc krátce, všude je daleko a neumíme shromažďovat a uvolňovat velké množství energie (třeba anihilace hmoty a antihmoty).

Pokud jsem dobře četl, gravitační prak tam byl 2x, nejdřív o Jupiter, a pak ten velký, o Slunce.Taky se mi ale takové dohánění zdá nepraktické. Čím delší bude časový rozestup mezi průletem asteroidu a startem sondy, tím dál se potkají, a taky s tím větším rozdílem rychlostí.
Takže nakonec ho opravdu dohoníme, ale až budeme dost blízko, komunikace se Zemí bude extrémně komplikovaná, a to dohonění bude trvat jen krátký okamžik, než do něj sonda narazí nebo ho obletí a předhoní. A bude po všem, protože nic dalšího zajímavého už sonda po cestě nepotká, než přijde o zdroj energie a schopnost alespoň poslat data na Zem, když už nic přijmout.

Mohla by včas začít brzdit iontovým motorem... Komunikace bude určitě kostrbatá (stejně jako s Voyagery), proto bude muset být všechno automatické. V době po 2020 očekávám už velmi kvalitní AI (ale stále ne singulární).

Energii pro iontový motor vezme kde?Takový HW musí přežít extrémní záření (radiaci) u Slunce a Jupitera, nebude to moci být nic moc superchytrého.
Na brždění bude potřebovat dost energie, kde jí vezme? Plutonia má NASA málo a solární panely ve vzdálosti 150 AU by musely být obrovské.
To se mi spíš zamlouvá varianta, že kousek před asteroidem se rozpadne na dvě části, z nichž jedna bude pokračovat o něco rychleji, a bude tak mít náskok, aby ji při dopadu mohla druhá část zachytit, posbírat data, a s trochou štěstí je stihnout odeslat na Zemi (to bude trvat minimálně hodiny, nebude tam žádný závratný bitrate).

Ale to brždění by probíhalo hodně dlouho před cílem, i když je pravda že v té vzdálenosti už je jen slabá intenzita světla od Slunce. Tohle je asi dost problém, nejspíš by si to muselo vézt dost chemického paliva ssebou, anebo využít jadernou baterii (pro tento vyjímečný případ by se plutonium snad našlo - případně využít jiné palivo o čemž nemám přehled) anebo to bohužel udělat jak navrhujete, což je teda celkem nouzovka

Pořád se bavíme o tom dohonit relativně malý objekt 150 AU daleko o rychlosti 26km/s.
To prostě není sranda :) ale na druhou stranu jak často se nám vyskytne šance přiblížit se k něčemu, co vzniklo mimo naší soustavu? Kdybychom si ho jen všimli dříve, ideálně s desetiletým náskokem

Jinými slovy mohlo to taky dopadnout tak, že bychom si nevšimli, že do Země narazil.Ono totiž konstatování, že jsme si ho všimli až poté co prolétl kousek od Země znamená, že příště to už může být velmi ale velmi neveselé... Neboli systém včasného varování NASA stojí zatím stále za starou belu. Pokud je toto převážně kovový a kamenný objekt a navíc velmi rychlý, jako bývají komety a stejně tak přiletěl od Slunce poté co jím byl urychlen a poslán na jinou dráhu, znamená to velký problém. I menší objekt jako tenhle, který není z prachu a ledu jako komety, by udělal na planetě řádnou paseku, kdyby se trefil a v kosmických rozměrech moc nezbývalo.

Vzhledem k velikosti vesmírného kulečníku a velikosti Země (vč. gravitačního pole) je taková věc extrémně nepravděpodobná. Je samozřejmě otázka, kolik takových věcí lítá kolem, a nevíme o nich. Ale stejně nezbývá, než to akceptovat.I tak by mě zajímalo, co bychom dělali s vědomím, že do srážky se smrtícím asteroidem zbývá např. 37 dní. I když ho rozbijete na padrť, pořád to bude dost hmotná a velká drť o velkých kusech. A odklonit ho nebude šance při téhle velikost a zbývajícím času (čím dřív ho něčím trefíme, tím menší úhel potřebujeme). I když my Češi odklánět umíme, a lidi nejsou blbí, pár by se nás zachránilo tím, že by po desetiletí živořili v bunkrech. V těch, které by přežili tu paniku a chaos před úderem.

A díky za reakci u čánku, který už nejspíš není na titulní stránce :)