16. března tohoto roku provedli chirurgové z Massachusettské všeobecné nemocnice historicky první transplantaci prasečí ledviny živému člověku. Příjemcem orgánu se stal 62letý Richard Slayman, který trpěl onemocněním ledvin v konečném stádiu. Podle prvních zpráv se z operace dobře zotavoval a očekávalo se jeho brzké propuštění do domácího ošetřování.
Ve středu 3. dubna, tedy pouhých osmnáct dní od transplantace, publikovala nemocnice na sociální síti X (dříve Twitter) příspěvek s dobrou zprávou: „S radostí vám oznamujeme, že Rick Slayman, náš první pacient, kterému byla transplantována geneticky upravená prasečí ledvina, byl dnes propuštěn z nemocnice. Dobře se zotavuje a bude pokračovat v rekonvalescenci doma se svou rodinou.“
Transplantace prasečí ledviny
„Tento moment, kdy opouštím nemocnici s jedním z nejlepších zdravotních záznamů za dlouhou dobu, jsem si přál už mnoho let,“ uvedl Slayman v prohlášení zveřejněném nemocnicí. „Nyní je to skutečnost a jeden z nejšťastnějších okamžiků mého života.“ Pacient se těší, jak si bude moci užívat života s rodinou bez nutnosti absolvovat pravidelné dialýzy.
Slayman, který pracuje pro massachusettské ministerstvo dopravy, bojoval s onemocněním ledvin více než deset let. V roce 2018 chodil na dialýzu a podstoupil transplantaci lidské ledviny, nicméně jeho stav se postupně zhoršoval a působil stále beznadějněji.
Nedostatek vhodných orgánů nakonec vedl k rozhodnutí transplantovat Slaymanovi geneticky upravenou prasečí ledvinu. Lékaři museli požádat o schválení Úřad pro kontrolu potravin a léčiv, který operaci povolil v režimu pro „soucitné použití“ („compassionate use“). Toto schválení se uděluje pouze v případech, kdy pacient trpí závažnou nebo život bezprostředně ohrožující nemocí či stavem a neexistuje žádná alternativní léčba.
(Ne)úspěšné xenotransplantace
Lidské i prasečí ledviny mají podobnou velikost, nicméně nejsou zcela kompatibilní. Aby se snížilo riziko, že Slaymanův imunitní systém napadne transplantovaný orgán, bylo nutné provést 69 genetických úprav. K tomuto účelu byl použit nástroj pro úpravu genů CRISPR, který byl v roce 2020 oceněn Nobelovou cenou za chemii.
Nezbývá než popřát Richardu Slaymanovi hodně zdraví, ale i štěstí. Dosavadní transplantace zvířecích orgánů totiž nedopadly dobře. V roce 2022 zemřel přibližně dva měsíce po zákroku první pacient s transplantovaným prasečím srdcem. Dle Lékařského centra Marylandské univerzity trpěl David Bennett četnými komplikacemi a v jeho novém srdci byly nalezeny stopy viru, který infikuje prasata.
V loňském roce zemřel šest týdnů po transplantaci prasečího srdce další pacient. Lawrence Faucette před operací umíral na selhání srdce a vzhledem k pokročilému stavu onemocnění byl považován za nezpůsobilého k transplantaci lidského srdce. Transplantace srdce z prasete tak byla jeho poslední šancí na život, nicméně jeho organismus začal zhruba po měsíci vykazovat známky odmítnutí orgánu.