Patrně jste už slyšeli, že muži snášejí nachlazení a chřipku hůř než ženy. Někteří prý dokonce přehánějí své příznaky, což vedlo ke vzniku termínu „mužská rýmička“. Ale jsou tato tvrzení pravdivá, nebo jde o pouhý mýtus? Odborníci se již několik let pokoušejí na tuto otázku odpovědět a výzkumy naznačují, že odpověď je komplikovanější, než by se na první pohled zdálo.
Podle jedné z nejrozsáhlejších studií publikované v roce 2022 v odborném časopise Annual Review of Immunology skutečně existují rozdíly v tom, jak muži a ženy reagují na bakteriální a virové infekce. Výzkum ukázal, že ženy mají obecně silnější imunitní odpověď než muži. To znamená, že jsou schopny rychleji a efektivněji bojovat proti virům, což může vést k tomu, že jsou jejich příznaky mírnější.
Ženy mají výhodu
Vědecké studie ukazují, že ženy mají schopnost produkovat vyšší množství interferonu-alfa, což je klíčová složka imunitní odpovědi na virové infekce. Interferon-alfa je cytokinem, který podporuje aktivaci imunitního systému a stimuluje buňky k boji proti virům.
Díky zvýšené produkci jsou ženy schopny rychleji a efektivněji mobilizovat svou imunitní obranu, což znamená, že jejich tělo reaguje na virové infekce rychleji než tělo mužů. Tato biologická výhoda může vysvětlovat, proč ženy často prožívají mírnější příznaky virových onemocnění než muži, kteří naopak mohou trpět závažnějším průběhem.
Proč mají ženy tuto výhodu? Odpověď je částečně biologická. Ženy mají dva chromozomy X, zatímco muži mají pouze jeden. Na chromozomu X se nachází mnoho genů, které regulují imunitní systém – proto jsou ženy geneticky lépe vybavené pro boj s infekcemi.
Roli hrají i hormony
Významnou roli hrají také hormony. Ženy mívají vyšší hladiny estrogenu – hormonu, který posiluje imunitní systém. Naopak testosteron, což je dominantní mužský hormon, imunitu potlačuje, což může vysvětlovat, proč muži více trpí.
Z evolučního hlediska dává silnější imunitní systém u žen smysl. Během historie musely ženy chránit sebe i své potomky před nemocemi, zatímco muži byli primárně zodpovědní za reprodukci a lov. Imunologická výhoda žen tedy mohla vzniknout z potřeby zajištění zdraví pro úspěšné mateřství a péči o potomstvo.
Zajímavé výsledky přinesly studie, které porovnávaly, jak muži a ženy hodnotí své symptomy. Například studie z roku 2022 publikovaná v Journal of Psychosomatic Research ukázala, že ačkoli se ženy rychleji regenerovaly po akutní rinosinusitidě (zánět dutin) než muži, subjektivně vnímaly vyšší míru závažnosti příznaků. Toto zjištění naznačuje, že i když muži mohou prožívat těžší průběh nemoci, ženy své příznaky hodnotí stejně vážně nebo i vážněji.
Mýtus o „mužské rýmičce“ vznikl na základě toho, že muži své příznaky často zdánlivě přehánějí. Výzkumy však ukazují, že muži opravdu mohou mít slabší imunitní odpověď a tím pádem těžší průběh některých nemocí. Například během pandemie onemocnění covid-19 muži měli častěji těžší průběh nemoci a o 15 % vyšší úmrtnost než ženy.
Negativní dopady kulturního stereotypu
Jedním z negativních dopadů kulturního stereotypu o „mužské rýmičce“ je fakt, že někteří muži kvůli strachu z toho, že budou považováni za „slabochy“, nevyhledají včas lékařskou pomoc. Podle odborníků je ale velice důležité, aby se muži nebáli vyhledat léčbu, pokud cítí vážné příznaky.
Odborníci varují, že stereotypizace mužů při nachlazení jako „slabochů“ může mít neblahé následky, protože mohou váhat s vyhledáním lékařské pomoci. Jak uvádí autoři studie v Journal of Psychosomatic Research: „Oblíbené vykreslování mužů jako přehnaně citlivých pacientů může vést k tomu, že se muži budou bát hledat vhodnou léčbu kvůli obavám z posměchu.“
Jak tedy odpovědět na otázku vznesenou v prvním odstavci tohoto článku? „Mužská rýmička“ je nepodložený mýtus a jde o příliš zjednodušené vysvětlení komplexního biologického a kulturního jevu. Výzkumy potvrzují, že muži mohou mít slabší imunitní odpověď než ženy, což vede k těžšímu průběhu některých infekcí.
To ale neznamená, že by muži své příznaky záměrně přeháněli – jejich tělo se s nemocí jednoduše vyrovnává jinak než tělo žen. Zvláště při závažnějších onemocněních, jako je covid-19, byly rozdíly v průběhu nemoci a úmrtnosti mezi pohlavími, přičemž muži na tom byli hůře.
Zdroje: newatlas.com, annualreviews.org, sciencedirect.com, consensus.app, proquest.com.