My na desetině pixelu. Před 30 lety vznikla slavná bledě modrá tečka

  • Před třiceti lety byla pořízena slavná fotografie bledě modrá tečka.
  • Na snímku je Země ze vzdálenosti 6,4 miliard km.

Před třiceti lety byla pořízena unikátní fotografie, na které je doslova všechno a nic. Fotografie má 640 tisíc pixelů. Na většině z nich nic není. Na 0,12 pixelu je ale vše. Celá naše planeta, celé lidstvo. 

14. února 1990 se kosmická sonda Voyager 1 otočila směrem do vnitřních částí Sluneční soustavy a ze vzdálenosti 40,5 AU (1 AU je vzdálenost Země od Slunce) neboli 6,4 miliard kilometrů pořídila snímek Země, který vešel do historie jako bledě modrá čtečka (Pale Blue Dot).

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Klepněte pro větší obrázek
Bledě modrá tečka. Vlevo nahoře původní snímek, vpravo revidovaný a dole detail. Foto: NASA

S nápadem na pořízení fotografie přišel legendární americký astronom Carl Sagan, který je mimo jiné autorem knižní předlohy k filmu Kontakt.

Lidé z programu Voyager nápad podporovali, ale existovala obava, že fotografování Země úhlově blízko Slunce může poškodit zobrazovací systém sondy. Uvedení nápadu do praxe také komplikoval fakt, že od startu sondy uplynulo přes dvacet let a spousta původních zaměstnanců už v NASA nepracovala, nebo přešla na jiné projekty. Nakonec se přimluvil i tehdejší ředitel NASA Richard Truly.

Snímek byl pořízen v rámci „Rodinné fotografie“, při které Voyager 1 pořídil i fotografie dalších planet.

Přestože k pořízení snímků došlo 14. února, na Zemi se dostaly až mezi březnem a květnem 1990. Kromě pomalé datové linky a velké vzdálenosti sondy za to mohly také sondy Galileo (Jupiter) a Magellan (Venuše), které zrovna odstartovaly a NASA potřebovala komunikační kanály sítě DSN primárně pro ně.

Voyager 1

  • Start: 5. září 1977
  • Průlet okolo Jupiteru: 5. března 1979
  • Průlet okolo Saturnu: 12. listopadu 1980

Celkem bylo zasláno 60 fotografií. Tři z nich obsahovaly Zemi jako malý světelný bod ztracený v kosmickém prostoru. Každý snímek byl pořízen pomocí jiného barevného filtru (modrá, zelená a fialová) s expozičními časy 0,72, 0,48 a 0,72 sekundy. Snímky byly dány dohromady a daly za vznik bledě modré tečce.

Pruhy na fotografii jsou artefaktem, který je výsledkem slunečního záření odrážejícího se od částí kamery. Při příležitosti výročí NASA „prohnala“ snímek novým software a uveřejnila tak jeho vylepšenou verzi.

Video od Carla Sagana (fungují české titulky)

Dnes se Voyager 1 nachází už 148,67 AU od Země, neboli také 22,242 miliard kilometrů. Na signál z něj si musí radioteleskopy počkat před 20,5 hodiny. 

Na palubě sondy stále pracují čtyři vědecké přístroje pro průzkum částic, kosmického záření, plazmy a magnetometr. Jako zdroj energie se pochopitelně nepoužívají sluneční panely, ale plutonium-238. Sonda ho má stále 71,5 % a očekává se, že ještě v roce 2050 ho bude mít polovinu ve srovnání se startem.

V roce 2016 evropští astronomové zahájili projekt Bledě červená tečka, který pojmenovali na počest slavného snímku z února 1990. Projekt se soustředil na hledání exoplanet u nejbližší hvězdy od Slunce Proximy Centauri, která je červeným trpaslíkem. O pár měsíců později oznámili objev exoplanety Proxima b. 

Diskuze (19) Další článek: Chystaný procesor Intel Core i7-10700K by mohl dosáhnout až na 5,3 GHz

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,