NASA se vrací na Měsíc. Na rozdíl od Apolla, program Artemis bude mezinárodní. Evropská kosmická agentura (ESA) dodá NASA servisní sekci pro loď Orion a společně s dalšími partnery se podílí také na orbitální stanici Gateway. Možná vzniknou i další samostatné projekty.
ESA v uplynulých letech společně s Kanadskou kosmickou agenturou (CSA) a Japonskou kosmickou agenturou (JAXA) vyvíjela sondu HERACLES (Human-Enhanced Robotic Architecture and Capability for Lunar Exploration and Science).
HERACLES byla sondou pro odběr vzorků z oblasti jižního pólu Měsíce. Měla tedy tři základní části – přistávací a návratovou a také malý rover o hmotnosti 500 kg.
Evropský lunární modul EL3
ESA se následně rozhodla rozšířit svou účast na projektu s cílem vyvinout plně evropský lunární modul pro dopravu čehokoliv (kromě člověka) na povrch Měsíce. V listopadu 2019 byl lunární modul formálně schválen na summitu ministrů ESA, a protože bez peněz to nejde, dostal projekt injekci 150 milionů euro. Doznal ale také změn.
Zkratka HERACLES už neznamená to, co znamenala předtím, a vlastně už to není vůbec zkratka. To však není to nejdůležitější. Přistávací modul se oddělil od mise HERACLES jako samostatný projekt s názvem European Large Logistic Lander (EL3). Bude univerzálnější platformou a nemusí být nutně použit jen při této misi. EL3 by mohl posloužit programu Artemis a dopravovat na Měsíc třeba zásoby pro astronauty.
Snad všechny kosmické agentury chtějí na Měsíci těžit, takže EL3 by mohl dopravit na povrch i technologii pro tyto účely. Je dobré připomenout, že podobných „lunárních náklaďáků“ bude zřejmě více – jeden chystá i Blue Origin Jeffa Bezose. Na druhou stranu bude dobré, pokud bude mít ESA díky svému landeru přímý přístup na povrch.
Odběr vzorků zůstává
Na povrch by mohl EL3 dopravit rover o hmotnosti 330 kg. Jeho úkolem bude zkoumat povrch, ujet asi 35 kilometrů a po cestě nashromáždit na 15 kg zajímavých vzorků. Ty budou následně uloženy do sondy a návratový modul LAE (Lunar Ascent Element) je dopraví na Gateway, kde je vyzvednou astronauti a dopraví na Zemi v kosmické lodi Orion. Rover by pak mohl pokračovat v průzkumu povrchu a ujet přes 100 kilometrů.
Taxi s českými díly
K dosažení Měsíce bude potřeba rakety. ESA využije Ariane 6 v těžší verzi (Ariane 64) se čtyřmi boostery. Mnoho dílů pro tuto raketu, jejíž start se očekává v brzké době, vzniká v České republice.
Projekt EL3 je zatím v rané fázi a vše okolo Artemis se rychle mění. Nelze tedy vyloučit, že projekt bude pozměněn či dokonce zrušen. Pokud ale dostane zelenou, mohl by na povrchu Měsíce přistát v roce 2025. Nestihne tak zřejmě Artemis 3 s prvními lidmi, ale další mise možná už ano.
Vzorky z Marsu
Zatímco vzorky Měsíce možná dopraví „NASA pro ESA“, u Marsu to může být opačně. Už za měsíc odstartuje k Marsu nový americký rover Perseverance (Mars 2020). Kromě průzkumu planety a hledání odpovědí na otázky ohledně dávného života na Marsu, bude Perseverance v kráteru Jezero také sbírat vzorky. Na palubě však nebude nic k jejich dopravě na Zemi. Tato fáze začne až později.
V roce 2026 odstartuje k Marsu americká mise Mars Sample Return. Na povrch rudé planety dopraví evropský rover Sample Fetch. Jeho jediným úkolem bude posbírat 36 pouzder se vzorky, která na povrchu zanechá Perseverance. Následně je naloží na sondu a ta je vystřelí do vesmíru.
Na oběžné dráze se pouzdro se vzorky setká s evropskou sondou Earth Return Orbiter a ta je dopraví na Zemi. Celkem tak bude potřeba třech startů raket (Perseverance, Mars Sample Return, Earth Return Orbiter). Pokud půjde vše dobře, budou první vzorky Marsu v roce 2031 na Zemi… tedy pokud na něm dříve nepřistane Elon Musk. Pochopitelně.
Zdroje: ESA, ESA Ideas, danielmarin.naukas.com, spaceref