Ačkoli bezmála poslední tři roky plní stránky médií především covid-19, neměli bychom zapomínat ani na „starou známou“ chřipku. V celosvětovém měřítku umírají na sezónní chřipku každoročně statisíce lidí. Během velkých chřipkových pandemií, kdy se chřipkové kmeny výrazně vyvíjely, byl počet úmrtí ještě vyšší.
Výzkumná pracovnice Saloni Dattani a datová analytička Fiona Spooner se v rámci projektu Our World in Data zabývaly otázkou Kolik lidí zemře na chřipku? Hned v úvodu konstatují relativně dobrou zprávu: riziko úmrtí na chřipku se v průběhu času výrazně snížilo díky zlepšení hygienických podmínek, zdravotní péče a očkování. Například lidé narození v roce 1980 mají poloviční riziko než lidé narození v roce 1940.
Riziko úmrtí na chřipku
Ačkoli je otázka, kolik lidí umírá na sezónní chřipku, důležitá, je obtížné na ni jednoznačně odpovědět. Přestože se jedná o dobře známé onemocnění, spočítat počet úmrtí není totiž vůbec jednoduché. Jedním z důvodů je, že příznaky chřipky vypadají podobně jako u jiných infekcí způsobovaných například respiračním syncytiálním virem či rhinovirem.
V mnoha zemích se s „chřipce podobným onemocněním“ testuje pouze zlomek pacientů, což znamená, že ze statistik uniká mnoho – nebo v některých zemích většina – infekcí. Další důvod je podobný jako u covidu-19 – příčinou mnoha úmrtí nemusí být nutně přímo samotný virus chřipky, ale nejrůznější komorbidity. To platí zejména pro starší osoby a lidi s chronickými onemocněními.
Analytici mohou odhadnout počet nadúmrtí (odchylku počtu zemřelých oproti dlouhodobému průměru), k nimž dochází během chřipkových sezón. Na základě údajů z rutinního sledování a záznamů o úmrtnosti tak odhadnou, kolik z nich bylo způsobeno chřipkou.
Odhady se mohou různit
Roční úmrtnost způsobená sezónní chřipkou byla odhadnuta v rámci projektu Global Pandemic Mortality Project II na základě údajů z let 2002 až 2011. Dle odborníků v tomto období způsobila sezónní chřipka každoročně na celém světě 294 000 až 518 000 úmrtí. Pro srovnání: na covid-19 zemřelo během tří let 6,58 milionů lidí.
V Evropě byla míra úmrtnosti na chřipku mezi osobami staršími 65 let vyčíslena na 30,8 na 100 000 osob ročně. To je více než trojnásobek rizika úmrtí při dopravních nehodách, při nichž ve stejné věkové skupině zemře 9 osob ze 100 000. V zemích s nízkými příjmy bývají tyto odhady méně jisté vzhledem k nižší úrovni testování a omezeným záznamům o úmrtnosti.
Odhaduje se, že v zemích Jižní Ameriky, Afriky a jižní Asie je chřipka smrtelnější než v Evropě a Severní Americe. Například v Indonésii je úmrtnost více než dvakrát vyšší než v Kanadě. Tyto rozdíly jsou přinejmenším částečně způsobené chudobou, horším základním zdravotním stavem a obtížnější dostupností zdravotní péče.
Jak to vypadalo v minulosti?
Bohužel ve většině zemí nemáme k dispozici dlouhodobé odhady úmrtnosti na chřipku. Američtí vědci vypracovali týdenní odhady úmrtí na chřipku za dlouhodobé období v rámci USA. To umožňuje zjistit, jaká je současná míra úmrtnosti ve srovnání s minulostí. Ukazuje se, že počet úmrtí na chřipku v průběhu roku kolísá s významnými vrcholy v zimě. Celkový počet úmrtí na chřipku je v USA za posledních 65 let zhruba stabilní.
Z velké části je stabilní počet úmrtí dán tím, že populace roste a stárne. Pokud se podíváme na úmrtnost v rámci věkových skupin, zjistíme, že míra úmrtí na chřipku klesá. To znamená, že se pravděpodobnost, že někdo v daném věku zemře na chřipku, v průběhu času snižuje. Protože se však populace zvětšuje a stárne, zůstává celkový počet úmrtí stabilní.
Od roku 1900 dochází dlouhodobě k poklesu rizika úmrtí na chřipku. Důvodů je několik. Roli hraje například zlepšení hygienických podmínek, kvalitnější zdravotní péče o novorozence, očkování dětí a zvýšení míry proočkovanosti proti chřipce.
Které faktory ovlivňují počet úmrtí?
Hlavním rizikovým faktorem úmrtí na chřipku je věk. Kojenci a starší lidé mají ve srovnání s mladými dospělými mnohem vyšší riziko úmrtí na řadu respiračních onemocnění včetně chřipky. Například u šedesátiletých lidí je riziko úmrtí na chřipku desetkrát vyšší než u dvacetiletých.
Riziko úmrtí na chřipku závisí také na dalších faktorech, jako je kvalita zdravotní péče, kmen chřipky a to, zda se dotyčný nechal proti této nemoci očkovat. Vakcíny proti chřipce se každoročně přeformulovávají tak, aby odpovídaly kmenům chřipky, u nichž se předpokládá, že budou v zimním období převládat. Pokud vznikne nesoulad mezi kmeny ve vakcíně a cirkulujícími kmeny, mají vakcíny obvykle nižší účinnost a chřipkové sezóny bývají závažnější.
Některé sezóny jsou mnohem dramatičtější než většina ostatních. K tomu obvykle dochází, když se objeví nové chřipkové kmeny, jež způsobí chřipkovou pandemii. Například španělská chřipka se vyvinula z kombinace lidské chřipky a jiné zvířecí chřipky, čímž vznikl nový virus H1N1. Ten pak způsobil největší pandemii chřipky v historii.
Nedávný výzkum odhaduje, že v letech 1918 až 1920 zemřelo na španělskou chřipku na celém světě 17,4 milionu lidí. Tento počet masivně převyšuje počet lidí, kteří zemřou na chřipku v běžném roce – je 30- až 60krát vyšší než odhad 294 000 až 518 000 úmrtí, která jsou každoročně způsobena sezónní chřipkou, přestože celosvětová populace byla v té době mnohem menší.
Co můžeme čekat?
Na sezónní chřipku každoročně umírají statisíce lidí. Díky zlepšení hygienických podmínek, zdravotní péče a očkování je však tato zátěž mnohem nižší než v minulosti. Přesto mnoho lidí na celém světě stále nemá přístup ke zdravotní péči a má nízkou míru očkování proti chřipce, což zvyšuje riziko úmrtí.
Dalším důvodem možného zvýšení počtu úmrtí je prostá skutečnost, že populace mnoha zemí rychle stárne. Zejména v zemích s nižšími příjmy by se tak epidemie chřipky mohla stát větší zátěží, protože v budoucnu budou čelit následkům stárnutí populace.
Při řešení tohoto rizika si můžeme vzít ponaučení z toho, jak byla tato zátěž v minulosti snižována. Jedním ze způsobů je zvýšit míru očkování proti chřipce, stejně jako dalších rutinních očkování, která rovněž snižují riziko závažného průběhu onemocnění. Další možností je zlepšit hygienické podmínky a přístup ke zdravotní péči.