Na exoplanetě K2-18b je možná život. Astronomové zachytili látku, která vypadá jako mimozemský pšouk | Zdroj: Cambridgeská univerzita, A. Smith/N. Mandhusudhan

Zdroj: Cambridgeská univerzita, A. Smith/N. Mandhusudhan

Na exoplanetě K2-18b je možná život. Astronomové zachytili látku, která vypadá jako mimozemský pšouk

  • Astronomové zachytili signatury organické sloučeniny na vzdálené exoplanetě
  • Nález budou muset potvrdit dodatečná měření v následujících letech
  • Dimethylsilfid a dimethyldisulfid je třeba produktem mořských řas

Zhruba 124 světelných let daleko se nachází malá hvězda K2-18. Je to červený a relativně chladný trpaslík – s masou menší než naše Slunce. V roce 2015 se na ni zaměřila sonda Kepler, která má za úkol hledat exoplanety v obyvatelné zóně hvězd, a jednu našla.

Říkáme ji K2-18b, má 2,6× větší poloměr než Země a v poslední dekádě se ji věnovala celá řada vědeckých týmů. K2-18b je totiž jeden z nejslibnějších kandidátů, na kterém by mohly být přinejmenším příhodné podmínky pro život.

Vědci z Cambridge vysvětlují, co vlastně našli:

Data z vesmírného teleskopu Kepler později doplnila ještě pozorování JWST (James Webb Space Telescope) a astronomové začali přicházet s dalšími úžasnými střípky do celé mozaiky.

Možná voda, oxid uhličitý a organické látky

V roce 2019 prolétla vědeckou obcí zpráva, že by se na K2-18b mohla vyskytovat vodní pára, v roce 2023 detekoval Webbův teleskop přítomnost atmosférického metanu a oxidu uhličitého a dnes dorazila klíčová novinka.

Podle předběžné analýzy vědeckého týmu z Cambridgeské univerzity by se v atmosféře vzdálené planety mohly nacházet organické sloučeniny dimethylsilfid (DMS) a dimethyldisulfid (DMDS).

Na definitivní potvrzení si podle odhadů počkáme ještě rok či dva, pokud tomu tak ale bude, bude to zatím jedna z nejsilnějších indicií v historii hledání života na cizích planetách.

Tak trochu 124 světelných let vzdálený... Prd

O molekulách DMS a DMDS totiž mimo jiné víme, že jsou alespoň v podmínkách Země produktem metabolismu nejrůznějších organizmů – třeba některých mořských řas a fytoplanktonu.

Ve své podstatě se jedná tak trochu o větry, dimethylsulfid je totiž „hořlavá těkavá kapalina s teplotou varu 37 °C a charakteristickým nepříjemným zápachem. Je složkou zápachu vznikajícího při vaření některé zeleniny a obilnin, například kukuřice, zelí a červené řepy,“ píše česká Wikipedie.

S trochou nadsázky jsme tedy objevili 124 světelných let vzdálený… Prd.

Tedy pokud by byl i tam produktem nějakého metabolismu. To ukáže až čas. Vědci z Cambrdge jsou opatrní, určitě nechtějí rozdmýchávat senzaci, zároveň ale dodávají, že DMS se záhy rozpadá.

Pokud na planetě K2-18b fungují obdobné procesy jako na Zemi a my jsme v její atmosféře zachytili signatury DMS a DMDS, něco je tam musí aktivně vytvářet a průběžně doplňovat zásoby.

Určitě si přečtěte

Články odjinud