Na Kamčatce vybuchla sopka Ključevskaja. Vyvrhla popel do výšky 14 kilometrů a ohrozila letecký provoz

Ve středu 1. listopadu ráno vybuchla na Kamčatce sopka Ključevskaja. Ruská tisková agentura INTERFAX uvádí, že dle informací Institutu vulkanologie a seismologie Ruské akademie věd vyvrhla sloup popela až do výšky 14 kilometrů. Z tohoto důvodu byl v oblasti vyhlášen červený kód leteckého nebezpečí.

Oblak popela se táhl na vzdálenost 1500 kilometrů východojižním směrem od sopky. Hlavní úřad ruského ministerstva pro mimořádné situace v Kamčatské oblasti později upřesnil, že se popel šíří směrem k Tichému oceánu. Událost předznamenaly již v úterý čtyři menší výbuchy, při kterých však vyvržený prach nedosáhl takové výšky.

Jedna z nejaktivnějších sopek

Seismologové již předtím varovali před možnou mohutnou erupcí sopky Ključevskaja, neboť nejbližší seismické stanice zaznamenávaly velké množství sopečných zemětřesení a otřesů, jejichž intenzita se postupně zvyšovala. Místní obyvatelé a turisté byli z tohoto důvodu varováni, aby se k vulkánu nepřibližovali.

Sopka Ključevskaja je jednou z nejaktivnějších sopek na světě. Letos začala vybuchovat v dubnu a následně koncem června, nicméně odborníci tehdy tvrdili, že pro okolní obyvatelstvo nepředstavuje žádné nebezpečí. Nyní byli obyvatelé ve vesnici Ključi, která se nachází asi 30 kilometrů od kráteru sopky, varování před možným spadem popela. V okolních městech byly také uzavřeny školy a školky.

Místní úřady rovněž varovaly, že erupce může narušit mobilní komunikaci a internetové připojení, a dodaly, že přijímají „veškerá opatření k co nejrychlejšímu odstranění následků“. Seismologové si v tuto chvíli nejsou jisti, zda poslední erupce brzy odezní, nebo jestli ještě zesílí. Podle některých odborníků by sopka mohla uvolňovat popel a lávu ještě několik měsíců.

Bouřlivá Kamčatka

Na ruském poloostrově Kamčatka se nachází více než tři stovky sopek, z toho 29 je aktivních. V dubnu tohoto roku nedaleká sopka Šiveluč vychrlila na rozsáhlé území regionu mohutné chuchvalce popela, narušila leteckou dopravu a pokryla nedalekou vesnici silnou vrstvou popela.

Tato oblast je součástí tzv. Pacifického ohnivého kruhu, což je oblast s vysokou geologickou aktivitou, včetně častých zemětřesení a sopečných erupcí. Sopky na Kamčatce jsou známé svou impozantní krajinou a přispívají ke kouzlu divoké přírody tohoto odlehlého regionu.

Ključevskaja (rusky Ключевская сопка) je se svými 4750 metry nejvyšší horou na kamčatském poloostrově. Nachází se asi 450 kilometrů na sever od města Petropavlovsk-Kamčatskij a asi 100 kilometrů od Beringova moře. Jedná se o kompozitní sopku s nejlepší kruhovitostí základny na celé planetě.

Omezení letecké dopravy

Omezení letecké dopravy je vyhlašováno z celé řady důvodů. Pokud by se částice sopečného popela dostaly do motorů, mohly by se za vysokých teplot znovu sloučit a způsobit jejich zablokování. Vulkanický popel je také velmi abrazivní a může poškodit povrchy letadel, včetně čelních skel, což by znesnadnilo viditelnost.

Jedním z nejznámějších příkladů, kdy sopka ohrozila komerční letadlo, je let British Airways 009 ze 24. června 1982. Letoun Boeing 747-236B, který letěl z Kuala Lumpur do Perthu, vlétl do oblaku vulkanického popela vyvrženého indonéskou sopkou Mount Galunggung.

Poté, co stroj vletěl do oblaku sopečného popela postupně vypověděly službu všechny čtyři motory.  Popel také způsobil poškrábání a znečištění čelního skla, což ztížilo viditelnost z kokpitu. Posádka musela provést řadu nouzových postupů, ale nakonec se jí po sérii neúspěšných pokusů podařilo znovu nastartovat všechny motory a letoun bezpečně přistál na letišti v Jakartě.

Diskuze (15) Další článek: AMD už vyrábí notebookové hybridní procesory. Mají velká a malá jádra

Témata článku: , , , ,