Na poloostrově Kamčatka vybuchla v úterý 11. dubna těsně po půlnoci místního času jedna z nejaktivnějších ruských sopek Šiveluč. Během exploze vyvrhla na oblohu obrovský oblak popela, který zahalil okolní vesnice do šedého sopečného prachu. Podle kamčatské pobočky Geofyzikálního ústavu Ruské akademie věd vychrlila mrak popela na plochu 108 000 km², zejména směrem na západ a jih od vulkánu.
Ze sopky se valily proudy lávy, které rozpouštěly sníh a vedly k varování před bahenními proudy na nedaleké dálnici. Okolní vesnice byly pokryty závějemi šedého popela hlubokými až 8,5 cm, což je největší vrstva za posledních šedesát let, informuje agentura Reuters.
Ohrožení letecké dopravy
Dle odborníků dosáhl vyvržený popel a prach výšky až 20 kilometrů (některé zdroje uvádějí „jen“ 10 kilometrů), takže mohl ohrozit leteckou dopravu. Velká dopravní letadla poháněná proudovými motory se zpravidla pohybují ve výšce mezi 9 a 13 kilometry, přičemž sopečný popel může způsobit poškození a následné selhání motorů.
Tým pro reakci na sopečnou erupci na Kamčatce (KVERT) vydal červené upozornění pro leteckou dopravu s tím, že „pokračující aktivita může ovlivnit mezinárodní a nízko letící letadla“.
V tomto směru je známý případ letu British Airways ze 24. června 1982. Čtyřmotorový letoun Boeing 747 na lince z Londýna do Perthu vlétl po mezipřistání v Kuala Lumpur do oblaku popela vyvrženého sopkou Mount Galunggung. Posádka a cestující nejprve zaznamenali zápach a později zpozorovali záblesky, které přičítali takzvanému Eliášovu ohni.
Situace se následně zásadně zdramatizovala, když přestal fungovat jeden z motorů a následně vypověděly službu i zbývající tři pohonné jednotky. Piloti se rozhodli pokusit se o nouzové přistání na některém z letišť, ale nakonec se jim podařilo motory postupně nahodit a letadlo přistálo v Jakartě. Letoun byl později opraven a létal až do roku 2008.
Výbuch sopky Šiveluč
Vulkán Šiveluč zaznamenal za posledních deset tisíc let odhadem šedesát významných erupcí, přičemž poslední proběhla v roce 2007. „Sopka se na to připravovala nejméně rok... a proces pokračuje, i když se nyní trochu uklidnil,“ uvádí ředitel kamčatské pobočky Geofyzikálního ústavu Danila Chebrov. Dle jeho mínění se nyní očekává uklidnění situace, ale nelze vyloučit vyvržení dalších mraků popela.
Některé školy na poloostrově, který leží asi 6800 km východně od Moskvy, byly uzavřeny a obyvatelům bylo nařízeno, aby zůstali doma. Podařilo se obnovit přívod elektřiny a byly zajištěny dodávky pitné vody. Proudy lávy by prý neměly zasáhnout místní vesnice.
Na poloostrově Kamčatka se nachází asi 160 sopek, ale jen asi dvě desítky z nich jsou aktivní. Šiveluč patří do skupiny sopek Kurilsko-kamčatského sopečného oblouku a nachází se v centrální Kamčatce 84 kilometrů severozápadně od Ust-Kamčatska. Nejbližší osada Ključi je od sopky vzdálená asi 50 kilometrů a je dostatečně malá na to, aby bylo možné ji v případě velké erupce rychle evakuovat.
Sopka má tři části: stratovulkán Starý Šiveluč, starobylou kalderu a aktivní Mladý Šiveluč s nadmořskou výškou asi 2 800 metrů. Šiveluč je jednou z největších a nejaktivnějších sopečných struktur na Kamčatce. Z geologického hlediska se jedná o stratovulkán složený ze střídajících se vrstev ztuhlého popela, ztuhlé lávy a vulkanických hornin.