Autoři sci-fi dlouho posílali do kosmu ženy jen v případech, kdy chtěli rozvíjet na palubě kosmické lodi nebo na cizích světech milostnou zápletku. Pravda, v posledních letech se ženy ve sci-fi filmech a románech emancipovaly a třeba v románu Andyho Weira „Marťan“ velí martské misi Ares 3 Melissa Lewisová.
Teď se zdá, že se „na index“ při sestavování posádek pro meziplanetární lety dostanou muži a na Mars poletí ryzí „babinec“.
Důvod? Nová studie týmu amerických vědců vedených Susannou Rosiovou z University of California v San Francisku naznačuje, že by ženy mohly lépe vzdorovat nepříznivým podmínkám během letu, především pak poškození mozku radiací.
Na oběžných drahách kolem Země, po které krouží třeba Mezinárodní vesmírná stanice, jsou lidé před radiací do značné míry chráněni magnetickým polem planety. Mimo tento ochranný štít zatím pronikly jen posádky programu Apollo mířící k Měsíci. Celkem šlo o 24 mužů a nikdo pořádně neví, nakolik je cesta kosmickým prostorem poznamenala.
Nemuselo jít o velkou zátěž, protože muži z programu Apollo strávili kolem čtyř hodin v tzv. Van Allenových pásech, kde to jen vře radiací polapenou do magnetického pole Země, a pak prožili necelé dva týdny mimo ochrannou zónu zemského magnetismu. Cestou na Mars bude zátěž lidské posádky radiací mnohem vyšší.
Myší astronautky méně hloupnou
Na objednávku americké kosmické agentury NASA vystavili vědci myši i myšáky podobnému záření, s jakými se budou potýkat kosmonauti při meziplanetárních letech. Myši a myšáci strávili v uměle napodobené radiaci meziplanetárního prostoru pouhých sedm minut.
Následně vědci po dlouhé měsíce sledovali, jaký vliv měla radiační „koupel“ na tělesné funkce, dědičnou informaci i práci mozku a chování zvířat. S ozářenými samci to šlo z kopce. Byli ustrašení, stávali se z nich samotáři, slábla jim paměť a klesala výkonnost při řešení nejrůznějších problémů. Samic se ale ozařování nedotklo. Mozek jim fungoval stále stejně dobře.
Susanna Rosiová a její spolupracovníci se domnívají, že samice chrání zvláštnost imunitní obrany mozku. Ta je do značné míry závislá na buňkách zvaných mikroglie. Silně aktivované mikroglie však spouštějí v mozku škodlivou zánětlivou reakci. Samice mají v mozku méně mikroglií a zánětlivá reakce je u nich proto slabší.
Rosiová nyní plánuje experimenty, v kterých se vědci pokusí ozářeným myším a myšákům potlačit v mozku aktivitu mikroglií. Ochrání to samce před duševním propadem? To se teprve uvidí.
Námitky kritiků
Kolem výsledků studie se rozhořela bouřlivá diskuse. Rosiová předpokládá, že muži budou k poškození mozku radiací v meziplanetárním prostoru citlivější podobně jako myšáci
Kritici namítají, že je to přehnaná obava. Argumentují například následky ozařování při léčbě mozkových nádorů, kdy dochází rovněž k narušení činnosti mozku, ale ženy k němu nejsou o nic odolnější než muži.
Podobně nejsou pozorovány rozdíly ve funkcích mozků mezi muži a ženami trávícími delší dobu v podmínkách mírně zvýšené radiace, např. při práci v atomových elektrárnách nebo při dlouhodobých letech na Mezinárodní vesmírné stanici. Onkologové naopak považují let na Mars za rizikovější pro ženy vzhledem k tomu, že těm po ozáření hrozí zvýšené riziko vzniku rakoviny prsu nebo ovarií.
Další kritici viní Susannu Rosiovou, že dávala dohromady do jedné klece myšáky, kteří nebyli pokrevně příbuzní, a samci se mezi sebou rvali do krve. To je pro myšáky normální. Ve společné kleci se tolerují jen pokrevní bratři. V pokusu Susanny Rosiové byli prý samci rvačkami do krajnosti vystresovaní a jejich problémy se proto dají vysvětlit špatnými poměry, v jakých žili.
To ale autoři experimentu v čele s Rosiovou vehementně popírají. Tvrdí, že dávali dohromady jen myšáky-bratry, každého rváče z pokusu vyřadili a pokud bylo zvíře zraněné, nebyly výsledky jeho sledování do studie zahrnuty.
Radiace není jediný problém, s nímž se budou muset astronauti během meziplanetárních letů vypořádat. „Čekají je další trable, jako jsou poruchy spánku nebo dlouhodobé působení stavu beztíže,“ říká členka výzkumného týmu Karen Krukowskiová.
V dalších experimentech proto chtějí Rosiová a spol. zkoumat společné působení většího počtu negativních faktorů, aby věrněji simulovali reálné podmínky meziplanetárních letů.
Pramen: Brain, Behavior and Immunity