Měsíc | NASA | Mars

Na Mars po americku: za 5 bilionů, nejdříve v roce 2037 a s prokrastinací u Měsíce

  • NASA se podle nové zprávy nedokáže dostat na Mars dříve než v roce 2037
  • Na rudou planetu se má letět ze stanice Gateway
  • Ta bude postavena na oběžné dráze Měsíce

NASA chce postavit na dráze okolo Měsíce novou stanici, dostat člověka na Měsíc a poté také na Mars. Vývoj rakety SLS se však prodražuje a nabírá zpoždění. První lety s lodí Orion možná obstarají soukromé rakety.

Na Měsíci měla lidská noha vkročit znovu v roce 2028. Americký víceprezident Mike Pence ale 26. března oznámil, že to NASA zvládne už za pět let. Neřekl ale jak... Povede se to? A nezbrzdí až příliš složitý plán let na Mars?

Gateway: stanice na oběžné dráze Měsíce

Podrobný plán letu na povrch Měsíce zatím nemáme, ale už dnes víme, že by v tom měla hrát klíčovou roli chystaná „vesmírná brána“ na oběžné dráze Měsíce s názvem Gateway.

Na první pohled to zní velmi pěkně a logicky. Postavíme u Měsíce stanici, ze které může být zkoumán Měsíc, naučíme se žít v „meziplanetárním prostoru“ a stanice může fungovat jako potřebný mezičlánek při letu na povrch. Je to však složitější. Stanici je potřeba postavit, létat k ní, zásobovat ji a to bude stát peníze.

Gateway navíc nebude lunární stanicí v pravém slova smyslu. Obíhat bude ve výšce 1500 až 70 000 km nad Měsícem s periodou 6 dní. Pro let na povrch bude potřeba pozměnit rychlost (delta v) o 730 m/s. Z nízké oběžné dráhy by to bylo jen okolo 10 m/s.

Z Gateway se má následně létat na Mars v kosmické lodi Deep Space Transport (DST).

Na Marsu nejdříve v roce 2037

Science and Technology Policy Institute (STPI) vypracovala pro NASA nezávislou zprávu [pdf], podle které je nemožné dopravit člověka na Mars v roce 2033, jak si úřad plánuje. Finančně i technicky je to možné nejdříve v roce 2037.

Podle zprávy se celkové náklady na všechny potřebné prvky (raketa SLS, loď Orion, Gateway, DST apod.) vyšplhají na 120,6 miliard dolarů. Jen vývoj DST vyjde na necelých 30 miliard. Dalších 33,7 miliardy už bylo utraceno za vývoj SLS a Orionu.

Celkově by NASA podle zprávy měla do roku 2037 utratit za pilotované lety do vesmíru 217,4 miliard dolarů. Suma zahrnuje přistání na povrchu Měsíce, se kterým NASA před Pencovým projevem počítala pro rok 2028 a čtyřmi dalšími misemi – vždy jedna ročně.

Nešlo by to přímo?

Podle některých je celá současná koncepce neuvěřitelně drahá a zbytečná. Mezi nejhlasitější kritiky patří známý publicista, vizionář a šéf Mars Society Robert Zubrin. Podle něj není pro let na Mars potřebná Gateway a dokonce ani loď Orion, Nahradit ji může třeba Crew Dragon od Space.

Jako naprosto šílenou část konceptu označuje Zubrin DST, která má používat elektrický pohon. Let na rudou planetu má trvat 300 dní, což Zubrin porovnává s letem pomoci chemického pohonu. Sondy Spirit, Opportunity nebo InSight to zvládly za 180 dní a to startovaly ze Země.

Na Měsíc nás dostane SpaceX

Zubrin je příznivcem přímé cesty nejen na Mars ale také na Měsíc. Podle něj by mohly na povrch Měsíce dostat NASA rakety od SpaceX. Stačily by tři starty Falconu Heavy a jeden start Falconu 9.

Při prvních dvou startech se na povrch dopraví zázemí pro astronauty – moduly, solární panely apod. Při třetím startu by byl vynesen na oběžnou dráhu lunární modul.

Poté by následoval start Falconu 9 (nebo jiné komerční rakety) s posádkou třeba v Crew Dragonu. Astronauti by na oběžné dráze Země přestoupili do lunárního modulu a vydali se na Měsíc a zpět. Kosmickou loď by pak využili ještě jednou pro návrat z oběžné dráhy Země domů.

Tak jednoduché to nebude...

Zubrin u letu na Marsu kritizuje pohon DST mimo jiné také proto, že palivem má být xenon, který nejde vyrobit na Marsu.

Zubrin je tak trochu Elon Musk bez SpaceX. Své úvahy dost často zakládá na technologiích, které hezky zní, ale hůře se realizují. V tomto případě jde o výrobu paliva z místních zdrojů. Klíčové by to bylo především u jeho návrhu na přímý let na Měsíc.

Na Měsíci by se skutečně dal z regolitu vyrábět vodík a kyslík pro pohon lunárního modulu. V okolí měsíčních pólů je poměrně hodně vodního ledu. Kyslík může být také následně použit pro zajištění životních podmínek a vodík pro palivové články.

Získat litr vody z měsíčních hornin není tak jednoduché, jako pokopat záhonek na Zemi. Totéž platí pro velmi populární plány těžby hélia 3. Zubrin jde navíc ještě dál. Palivo by pro astronauty měli předpřipravit roboti.

Využít místní zdroje bude přitom nutné, pokud by měl jeden lunární modul zvládnout cestu z nízké oběžné dráhy Země k Měsíci, přistát na povrchu, odletět z povrchu a vrátit se zpět na oběžnou dráhu Země.

Diskuze (28) Další článek: Co nabídne TechEd-DevCon 2019 IT manažerům?

Témata článku: Věda, Vesmír, Země, Měsíc, SpaceX, NASA, Mars, Falcon Heavy, Crew Dragon, SLS, Gateway, Prokrastinace, Dráha, Marsa, Lunární modul, Oběžná dráha, DST, Orion, Let, Spirit, Mike Pence, Dráha měsíce, Modul