Pokud budete chtít jet z Prahy do Liberce a to ideálně za co nejkratší dobu, patrně to nevezmete přes České Budějovice. Ve vesmíru však existují trochu jiné zákony a pravidla. Mohli bychom letět k Marsu přes Venuši? Vědci to dokonce doporučují.
Skupina vědců pod vedením Noama Izenberga z Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory doporučuje ve své bílé knize neopomenout při pilotovaných letech Venuši. Druhá planeta Sluneční soustavy by mohla být vhodným mezistupněm pro let Mars.
K rudé planetě se samozřejmě nemůžete vydat tak, že spojíte přímkou Zemi a Mars. Musíte respektovat gravitační působení Slunce a také pohyb obou planet. Cestovní trajektorii se říká Hohmannova elipsa. Startovací okno k Marsu se otevírá jednou za 26 měsíců. Jedno takové je otevřené v těchto dnech, čehož využijí tři sondy z USA, Číny a Spojených arabských emirátů.
Jakmile dorazíte na Mars, musíte opět počkat na vhodnou planetární konstelaci. Podobné čekání může trvat až rok a půl.
Delta V
K dosažení cíle potřebujete určitou rychlost (delta V), která je závislá na hmotnosti centrálního tělesa (Slunce), vzdálenosti od něj a v podstatě také na vašich plánech. Budete potřebovat určité množství paliva pro průlet, více paliva bude potřeba pro navedení na oběžnou dráhu a ještě více pro přistání. Na internetu lze nají skvělé schéma, prostřednictvím kterého můžete spočítat delta V pro různé cesty Sluneční soustavou.
Podle vědců existuje alternativa. Na cestě na Mars (nebo z Marsu zpět na Zemi) obletět Venuši. Startovací okno by se v takovém případě mohlo otevřít jednou za 19 měsíců. Cesta k Marsu by trvala déle, ale vyplatila by se. Mise s gravitační asistenci Venuše by vyžadovala méně energie a tedy méně paliva a nižší náklady.
Především by se však dramaticky snížila doba, po kterou musí astronauti zůstat na Marsu a to možná jen na jeden měsíc. K průzkumu planety by to mohlo stačit. Celkově kratší délka mise pak může mít pozitivní vliv na zdraví astronautů.
Když už je řeč o zdraví. Pokud by se něco pokazilo na lodi nebo „na astronautech“, byl by návrat při cestě k Venuši mnohem rychlejší a jednodušší. Vědci však nevnímají Venuši jen jako prostředek ke gravitačnímu kopanci. Mise znamená dvě planety v jednom, které můžeme prozkoumat.
Na povrchu Venuše samozřejmě panují extrémní podmínky z hlediska teploty a tlaku. V atmosféře je však situace příznivá. NASA už dříve studovala možnost vypuštění pilotovaných vzducholodí do atmosféry planety.
Posádka by mohla během průletu vypustit řadu sond, landerů (ty přežijí na povrchu alespoň chvíli) a ovládat je. Nevýhodou meziplanetárních misí je zpoždění signálu. Z Venuše letí na Zemi 5 až 28 minut. Posádka by však mohla několik dní až týdnů po průletu ovládat roboty v reálném čase.
