Mars si určitě představíte jako rudou poušť, skály, krátery a sucho. Vodu byste na povrchu hledali marně. Nyní však přichází překvapivé zjištění – pod povrchem rudé planety se možná skrývají obrovské zásoby vody v tekutém skupenství.
Stejně jako se hledá ropa na Zemi
Překvapivou zprávu zveřejnil tým vědců, který analyzoval data ze sondy NASA InSight. Ta na Marsu pracovala od roku 2018 do konce roku 2022 a zaznamenala přes 1300 marsotřesení. Tyto otřesy se šíří planetou jako zvukové vlny, ze kterých lze vyčíst informace o tom, co se nachází pod povrchem.
Vědci použili model, který se na Zemi využívá pro hledání podzemních vod a ložisek ropy. Aplikovali ho na data ze sondy InSight. A nejlepší vysvětlení pro to, co zjistili, je přítomnost tekuté vody v hloubce mezi 11,5 až 20 kilometry pod povrchem.
Průměrná teplota na povrchu Marsu je sice kolem -56 °C, v této hloubce je ale situace jiná. Tlak hornin a teplo z nitra planety dokážou vodu udržet v kapalném skupenství.
Nejde sice o obrovské podzemní jezero, spíš o síť puklin v horninách vyplněných vodou. I tak je to velké množství. Kdyby se tato voda dostala na povrch Marsu, hypoteticky by vytvořila oceán hluboký jeden až dva kilometry.
Sonda InSight
Sonda InSight jako první detailně zkoumala vnitřní strukturu Marsu. NASA ji vypustila 5. května 2018 a na Marsu přistála 26. listopadu téhož roku. Na povrchu působila více než čtyři roky.
Sonda InSight v roce 2015 při testech
InSight nesla seismometr SEIS a tepelnou sondu HP3. Díky nim studovala kůru, plášť a jádro Marsu. Cílem bylo lépe pochopit procesy, které formovaly kamenné planety vnitřní sluneční soustavy.
Mise se potýkala s počátečními odklady a technickými výzvami. Přesto shromáždila unikátní vědecká data. NASA ji ukončila 21. prosince 2022 kvůli nedostatku energie.
Teorie, kterou nedokážeme snadno ověřit
Toto zjištění samozřejmě neznamená, že na Marsu je bez jakýchkoli pochybností voda. Je to zatím jen teorie, i když dobře podložená. Abychom si ale byli jistí, museli bychom se k vodě nějak dostat. A to je problém. I na Zemi je vrtání do hloubky několika kilometrů nesmírně náročné, natož na Marsu. V dohledné době proto teorii nejspíš prakticky neověříme.
I tak je toto zjištění důležité. Pomáhá pochopit, kam se poděla voda, která kdysi tekla po povrchu Marsu. Víme, že před miliardami let byl Mars mnohem vlhčí – měl řeky, jezera, možná i oceány. Pak se ale něco stalo a voda zmizela. Část se vypařila do vesmíru, ale teď to vypadá, že velká část se možná vsákla hluboko do nitra planety.
Nelze ani vyloučit, že by tato podzemní voda mohla být domovem pro nějaké formy života. Určitě ne pro zelené mužíčky, ale mikroorganismy. I na Zemi jsou extremofilní organismy, které žijí hluboko pod povrchem v podobných podmínkách. Pokud na Marsu kdysi vznikl život (to je samozřejmě stále otevřená otázka), mohl by v těchto podzemních rezervoárech přežívat dodnes.
Ale je to jen teorie založená na nepřímých důkazech. Sonda InSight měřila jen v jedné lokalitě na Marsu, v oblasti zvané Elysium Planitia blízko rovníku. Nevíme, jestli je situace stejná i jinde na planetě. A také nemáme jistotu, že interpretace dat je správná – mohlo by jít i o něco jiného než o vodu.
Na Mars!
Nové zjištění rozhodně dává nový impuls snaze hledat na rudé planetě známky života. Ale také to moc nepomáhá plánům na případnou kolonizaci. Pokud je pod povrchem opravdu tolik vody, mohl by to být skvělý zdroj pro budoucí marsovské základny. Jenže dostat se k ní by bylo nesmírně obtížné.
Sonda InSight už svou misi ukončila, ale vědci stále analyzují data, která nám poslala. A budoucí mise by mohly přinést další důkazy.
Zdroje a další informace: Studie PNAS, tisková zpráva, Live Science, Science Alert, Popular Science, AP News