V roce 2004 objevily kosmické sondy v atmosféře Marsu metan. Dnes je to jedna z největších záhad rudé planety, která promlouvá do vybavení a zaměření kosmických sond.
Metan může mít biologický nebo geologický původ a co je nejdůležitější – jeho datum spotřeby je poměrně krátké. Metan je postupně v atmosféře rozložen působením slunečního záření. Do atmosféry planety musí být doplňován.
Bahenní sopky na Marsu
Na Zemi jsou významným geologickým zdrojem metanu bahenní sopky. Více než 80 % z nich uvolněných plynů tvoří metan. Vědce napadlo, že podobně by to mohlo být také na Marsu.
Před 3 lety vyšla studie, která se věnovala hledání bahenních sopek v oblasti zvané Chryse Planitia, nacházející se severně od rovníku. V této oblasti v roce 1976 přistála sonda Viking 1 a v roce 1997 sonda Mars Pathfinder s roverem Sojourner.
Vědci našli v Chryse Planitia desítky útvarů, které mohly být bahenními sopkami. Z oběžné dráhy je velmi obtížné zjistit, zda z útvaru vytékalo kdysi bahno, nebo láva. Je potřeba k tomu přistoupit komplexněji, o což se nyní snažil česko-německý tým vědců.
Příběh marsovského bahna
V oblasti Chryse Planitia najdeme zvláštní druhy „tekoucích kráterů“. Představte si, že máte pod povrchem velké množství ledu. Pokud do něj narazí asteroid, velká část ledu (i hornin) se vypaří, ale část ledu se také přemění na vodu a odnese nemalé množství materiálu. Podobné krátery mají charakteristické rysy, podle kterých je lze poznat (viz galerie).
„Tekoucí krátery“ se nacházejí také v Chryse Planitia. Je to jeden z důkazů, že se tam kdysi pod povrchem nacházel a možná stále nachází led. Kde je led, tam může být i tekoucí voda – nutný předpoklad pro přítomnost bahna.
Tým vědců z Geofyzikálního ústavu AV a Přírodovědecké fakulty UK se společně s kolegy z Německa podíval na oblast Chryse Planitia podrobněji.
Prostřednictvím fotografií z americké sondy MRO zmapovali 700 000 km2 povrchu a objevili 1318 objektů, které rozdělili do 5 skupin a zakreslili je do mapy.
Pět typů útvarů v Chryse Planitia
- Kužely (2,7 % z celkového počtu 1318 útvarů): naznačují, že zde docházelo k vyvrhování materiálu do okolí.
- „Koláčové“ útvary (51,5 %): připomínají koláče, mají malou výšku a velký průměr. Zřejmě z nich vytékal materiál do okolí.
- Dómy (19,7 %): na povrch se z nich dostával špatně tekoucí materiál.
- Nepravidelné (23,4 %): jejich původ není jasný
- „Tekoucí“ (2,7 %): koryta, kterými se šířil do velkých vzdáleností velmi dobře tekoucí materiál.
Ukázky všech pěti typů najdete v galerii.
Jednotlivé skupiny útvarů zde doslova vypráví dávný příběh marsovského bahna. V době, kdy Mars ještě nebyl vyprahlým světem, ústily do Chryse Planitia obří a velmi vydatné řeky.
Na dně Chryse Planitia se nachází velké množství sedimentů, které tam kdysi donesla voda. Najdeme tam také oblasti, které vyčnívaly nad hladinou a byly menšími ostrovy.
Mapa útvarů v oblasti Chryse Planitia. Celkem jich vědci identifikovali 1318.
Foto: Petr Brož et al., 2019
Zkoumané útvary se vždy nachází v sedimentárních oblastech a nikdy ne na ostrovech. Je tedy pravděpodobné, že ke vzniku těchto útvarů bylo potřeba sedimentů a vody. Nejednalo se zřejmě o sopky, které by chrlily lávu, protože takové sopky by si našly cestu skrz povrch a nacházely by se i na ostrovech.
Různé typy útvarů ukazují, že v Chryse Planitia teklo na povrch bahno. V závislosti na množství vody teklo v některých oblastech výrazně lépe než v jiných.
Záhada tím rozlousknutá není
Výzkum bahenního vulkanismu na Marsu je velmi zajímavý a důležitý pro pochopení geologické historie planety. Na základě studia některých kráterů je však zřejmé, že pozorované útvary jsou starší než 5 milionů let a je nepravděpodobné, že jsou stále aktivní. Nemohou být tedy zdrojem metanu, který v současné době pozorujeme v atmosféře planety.
O metanu na Marsu se toho napsalo v posledních letech opravdu hodně. Objevily se studie, že metan je uvolňován jen z konkrétních míst na povrchu. Rover Curiosity zjistit přímo na povrchu, že množství metanu kolísá v závislosti na ročním období. Podle vědců je možné, že v létě se marsovská půda zahřeje a metan se pak póry dostává lépe do atmosféry.
Přiletěli, hledali a nenašli
Evropa a Rusko se nyní pokoušejí dobýt Mars v rámci projektu ExoMars. Na svůj start se chystá rover, ale už v roce 2016 přiletěla k Marsu první část projektu – sonda Trace Gas Orbiter (TGO). Jak už název napovídá, hlavním cílem sondy je průzkum atmosféry a to primárně se zaměřením na metan.
Ke konci loňského roku vědci oznámili, že TGO v atmosféře Marsu žádný metan nenašla. Její dva spektrometry přitom dokáží prohledat atmosféru až téměř na povrch a najít 50 částic na bilion.
Objev či spíše neobjev TGO zřejmě zařízl jednu z hypotéz, podle níž má metan původ v prachu, který se do atmosféry Marsu dostává ze Sluneční soustavy. V atmosféře se pak vlivem slunečního záření přeměňuje uhlík na metan.
Zatím není úplně jasné, co bude pozorování TGO znamenat pro metanovou záhadu jako takovou. Část vědců se domnívá, že metan bude mít zdroj pod povrchem a přístroje TGO ho nemusely (zatím) detekovat.
Zdroje: Journal of Geophysical Research – Planets, Geofyzikální ústav AV