Astronomové v zimě prožili chvíle napětí, když to vypadalo, že by mohl asteroid 2024 YR4 za sedm let zasáhnout Zemi. Poprvé jej spatřili na sklonku loňského roku díky síti teleskopů ATLAS a záhy jej označili za největší hrozbu v historii sledování těchto těles. Na Turínské škále dosáhl 3. stupně, což znamená „nízké přiblížení, které vyžaduje pozornost astronomů“.
Další pozorování naštěstí srážku s naší planetou prakticky zcela vyloučila. Drama tím ale neskončilo a naše pozornost se nyní upírá k Měsíci. Nejnovější data totiž zvýšila pravděpodobnost, že tento kosmický poutník narazí v prosinci 2032 právě do nejbližšího vesmírného souseda.
Odhady zpřesnil vesmírný dalekohled
Za zpřesněním dráhy stojí Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Tento technologický klenot dokáže vidět objekty, které jsou pro pozemské observatoře již příliš vzdálené a slabé, což byl i případ asteroidu 2024 YR4. Pozorování z letošního května umožnila zpřesnit prognózu jeho polohy v kritický den o téměř 20 %. To je v nebeské mechanice, kde se počítá s obrovskými vzdálenostmi, skutečně citelný pokrok.
A jaká jsou tedy nová čísla? Pravděpodobnost, že asteroid zasáhne Měsíc, stoupla ze 3,8 % na 4,3 %. To se může zdát jako malý rozdíl, ale ve vesmírných měřítkách jde o nezanedbatelné číslo. Jak už to ve vědě bývá, s přibývajícími daty se odhady mění. Zatímco původní, téměř tříprocentní hrozba srážky se Zemí postupně klesla téměř na nulu (respektive na zanedbatelných 0,004 %), v případě Měsíce se šance naopak mírně zvyšuje.
Náraz vytvoří až dvoukilometrový kráter
Co by se stalo, kdyby k nárazu skutečně došlo? Naštěstí nic katastrofického. Oběžnou dráhu Měsíce by to nijak neovlivnilo, na to je asteroid příliš malý. Pro vědce by to však byla unikátní podívaná. Srážka by pravděpodobně vytvořila na povrchu nový, poměrně velký kráter o průměru 500 metrů až 2 kilometrů.
Žluté tečky ukazují, kde by mohl být asteroid v roce 2032
Energie uvolněná při srážce by odpovídala 5,2 megatunám TNT, tedy přibližně 340násobku hirošimské bomby. Pokud by k dopadu došlo na přivrácené straně Měsíce, mohl by být záblesk exploze viditelný pouhým okem ze Země, a to možná i během dne.
Získali bychom tak jedinečnou příležitost studovat vznik kráteru doslova v přímém přenosu a analyzovat složení jak samotného asteroidu, tak i vyvrženého měsíčního materiálu. V důsledku nárazu by mohly na Zemi dopadnout nové měsíční meteority – tedy kousky Měsíce vyvržené srážkou.
Šedesátimetrový rotující balvan
Původ asteroidu 2024 YR4 je pravděpodobně v hlavním pásu mezi Marsem a Jupiterem. Patří mezi objekty z Apollonovy skupiny, tedy tělesa, jejichž orbity protínají oběžnou dráhu Země. Zajímavostí je jeho rychlá rotace – kolem své osy se otočí za necelých dvacet minut – a také protáhlý, zřejmě značně zploštělý tvar.
Oběžná dráha asteroidu 2024 YR4
Samotný asteroid je vlastně takový vesmírný balvan. S průměrem mezi 53 a 67 metry jej můžeme přirovnat k menšímu paneláku. Podle předběžných analýz jde o kamenné těleso, což je v naší Sluneční soustavě nejběžnější typ. Ačkoli se již neřadí mezi hrozby pro Zemi, jeho příběh ukazuje, jak důležité je neustálé monitorování blízkého vesmíru a jak rychle se mohou věci měnit.
Objekt se nyní nachází mimo náš dosah a na další přesná data si budeme muset počkat. Znovu se přiblíží v roce 2028, kdy ho opět zaměří jak pozemské, tak vesmírné teleskopy. Tato pozorování poskytnou klíčové informace, které nám dají definitivní odpověď na otázku, zda budeme v roce 2032 svědky velkolepého nebeského divadla.