Na muže doléhá globální krize plodnosti

  • Za posledních čtyřicet let klesla plodnost mužů v ekonomicky vyspělých zemích o víc než polovinu
  • Odborníci namítali, že nejde o globální fenomén, protože v Africe, Asii či Latinské Americe mužům spermie neubývají.
  • Nová studie ale dokazuje pravý opak

Knihu s předlouhým názvem „Count Down: How Our Modern World Is Threatening Sperm Counts, Altering Male and Female Reproductive Development, and Imperiling the Future of the Human Race“  americké profesorky Shanny Swanové z newyorské Icahn School of Medicine řadí někteří kritici po bok takovým přelomovým dílům, byly „Silent Spring“ od Rachel Carsonové nebo „The Sixth Extinction“ od Elizabeth Kolbertové.

Autorka v ní vloni poukázala na děsivý vývoj plodnosti lidstva. K významným faktorům, které vydatně přispívají k tomuto neradostnému vývoji, počítá Swanová efekty široké skupiny látek souhrnně označovaných jako endokrinní disruptory.

Jde o chemikálie schopné napodobovat hormony nebo o látky, které do účinků hormonů nějakým způsobem zasahují. Mohou tak vyvolávat vývojové a reprodukční poruchy. Zasahují ale také do funkce nervového a imunitního systému. Jejich počet se odhaduje na dva a půl tisíce, ale ve skutečnosti nikdo pořádně neví, které látky účinky endokrinních disruptorů vykazují. Přitom se vyskytují v mnoha produktech každodenní potřeby.

Najdeme je v široké škále plastových výrobků. Zhusta se uvolňují z plastové fólie vystýlající nitro plechovek s potravinami či nápoji. Vyskytují se v nátěrových hmotách, papíru pro tepelné tiskárny, v bankovkách, kosmetice nebo mezi produkty farmaceutického průmyslu. Žijeme tak v koktejlu endokrinních disruptorů, o jejichž kombinovaných účincích víme jen velmi málo. S námi jsou endokrinním disruptorům vystaveni i živočichové.

Jde zhusta o látky, které se vymykají tomu, co jsme zvyklí označovat jako „zdravý selský rozum“. Některé z nich vykazují například při nižších koncentracích vyšší účinky a neplatí pro ně klasická toxikologická zásada „čím víc, tím hůř“. Jde o reálné efekty velmi malých dávek, což nemá nic společného s homeopatií. Tohle obtížně chápou i někteří lidé, kteří se prohlašují za odborníky.

Tvrdá kritika

Impulsem k napsání knihy byl pro Swanovou její vlastní epidemiologický výzkum publikovaný v roce 2017 ve vědeckém časopise Human Reproduction Update. Swanová a spol. v něm zjistili, že za poslední čtyři desetiletí klesl počet spermií u mužů v západních zemích o více než polovinu. Swanová v „Count Downu“ ukazuje změny v plodnosti lidstva v mnohem širších souvislostech a dokládá, že lidé i zvířata velmi rychle ztrácejí plodnost.

Pokud tento trend nezastavíme, může mít lidstvo už za pětadvacet let vážné problémy s početím dětí.

Kniha Shanny Swannové vzbudila ve světě rozruch a někteří odborníci ji podrobili poměrně tvrdé kritice. Poukazovali například na to, že pokles plodnosti mužů není globální, ale postihuje pouze muže z ekonomicky vyspělých zemí. V Africe, Asii nebo v Latinské Americe k ničemu podobnému nedochází.

Nová studie mezinárodního týmu Shanny Swannové publikovaná rovněž ve vědeckém časopise  Human Reproduction Update ale dokazuje, že pokles plodnosti mužů je skutečně globální a muži z Afriky, Asie či Latinské Ameriky z něj nemají pardon.

Nová studie

V nové studii Swanová a spol. dokazují, že se pokles počtu spermií u mužů v Severní Americe, Evropě a Austrálii nezastavil, ale naopak ještě zrychlil. Autoři poukazují na fakt, že počet spermií není pouze ukazatelem lidské plodnosti, ale je také ukazatelem celkového mužského zdraví. Pokud mají muži narušenou tvorbu spermií, čelí zároveň vyššímu riziku různých onemocnění počínaje rakovinou varlat a konče chronickými civilizačními onemocněními.

Celkově se tito muži dožívají nižšího věku. Autoři studie opět přičítají neradostný stav v mužské plodnosti globální krizi vyvolané znečištěním životního prostředí a moderním životním stylem. Varují, že tento trend bude mít pro lidstvo v blízké budoucnosti vážné následky a ohrožuje přežití člověka jako druhu.

„Znepokojující pokles koncentrace mužských spermií a celkového počtu spermií o více než 1 % každým rokem koresponduje s nepříznivým vývojem zdraví u mužů. Přibývá rakoviny varlat, hormonálních poruch a vrozených vad pohlavních orgánů. Stejně tak ale klesá i plodnost a zhoršuje se reprodukční zdraví u žen. Takhle to nemůže pokračovat dál. Musíme tyto problémy řešit,“ říká Shanna Swanová.

Autoři studie se tentokrát zabývali i „bílými místy“ v mapování plodnosti u mužů. Sledovali proto i obyvatele oblastí, z kterých dříve data o produkci spermií chyběla. Popisují stav plodnosti mužů z Jižní Ameriky, Asie a Afriky. A je jasné, že i v těchto oblastech dochází k významnému poklesu celkového počtu spermií a koncentrace spermií. Trend se nijak neliší od situace dříve popsané v Severní Americe, Evropě a Austrálii.

„Celkově jsme svědky významného celosvětového poklesu počtu spermií o více než 50 % za posledních 46 let a tento pokles se v posledních letech zrychlil,“ shrnuje výsledky studie člen výzkumného týmu Hagai Levine z Hebrejské university v Jeruzalémě.

Autoři studie nezkoumali příčiny globálního poklesu plodnosti mužů. Poukazují však na výzkum, který dokazuje, že jsme stále častěji svědky poruch vývoje pohlavních orgánů, které vznikají už u embryí a plodů v těle matky. Ty pak mají za následek celoživotní snížení plodnosti a další poruchy reprodukce. Na vývoj plodu má zásadní vliv životní styl rodičů a znečištění životního prostředí.

„Čas se krátí,“ varuje Hagai Levine. „Máme před sebou vážný problém a pokud ho nevyřešíme, je ohroženo přežití lidstva. Naléhavě vyzýváme k celosvětové akci na podporu zdravějšího prostředí pro všechny organismy, snížení expozice endokrinním disruptorům a vyzýváme k omezení chování, které ohrožuje naše reprodukční zdraví."

Titulní foto: Pix4free

Diskuze (24) Další článek: Slyšeli jste o žábě, která se uvaří, aniž by to zaregistrovala? Je to bajka, v realitě by to bylo jinak

Témata článku: Výzkum, Kniha, Evropa, Tělo, Austrálie, Lidé, Asie, Afrika, Lidstvo, Krize, Studie, Jeruzalém, Nová studie, Count Down, Spermie, Ráchel Carsonová, Icahn School of Medicine, Plodnost, Latinská Amerika, Severní Amerika, Jižní Amerika, Vyspělá země



Vědci udělali průlom v jaderné fúzi. K elektrárnám je však stále ještě hodně daleko

Vědci udělali průlom v jaderné fúzi. K elektrárnám je však stále ještě hodně daleko

Vědcům se poprvé podařilo u jaderné fúze dosáhnout uvolnění většího množství energie, než bylo do pokusu vloženo. Jde o historický průlom, má však má celou řadu háčků.

Antonín Trčálek
Jaderná fúze
Bude to o prsa. Facebook a Instagram pořád neví, kdy jsou zobrazené bradavky porno

Bude to o prsa. Facebook a Instagram pořád neví, kdy jsou zobrazené bradavky porno

**Meta má zjednodušit pravidla a být ke všem spravedlivá **Facebook s Instagram věnují samostatný odstavec bradavkám **Pravidla ale neřeší nebinární, transsexuální a intersexuální osoby

Petr Urban
InstagramFacebookSociální sítě
Po asteroidu, který zabil dinosaury, zbyly pod mořským dnem obrovské jizvy

Po asteroidu, který zabil dinosaury, zbyly pod mořským dnem obrovské jizvy

** Američtí vědci objevili pod mořským dnem terénní vlny ** Důkazy naznačují, že vznikly po srážce s asteroidem ** Víme víc o jednim z nejdramatičtějších dnů v historii naší planety

Karel Kilián
KatastrofyZeměAsteroidy
5 vývojových cest digitální fotografie, které skončily ve slepé uličce

5 vývojových cest digitální fotografie, které skončily ve slepé uličce

Prakticky v každém odvětví lidské činnosti se objeví nápady a vynálezy, které zazáří a poté pomalu a bez většího zájmu veřejnosti utichnou. Nejinak tomu je i v oboru digitální fotografie.

Petr BřezinaJakub Michlovský
Technika
Co je Darkstar. Skutečný příběh hypersonického letadla z úvodu filmu Top Gun: Maverick

Co je Darkstar. Skutečný příběh hypersonického letadla z úvodu filmu Top Gun: Maverick

** Darkstar je jen maketa, nelétá. ** Stojí za jím Lockheed Martin a konstruktéři skutečných letadel. ** Lockheed takto ukazuje směr vývoje hypersonických technologií.

Jiří Vojáček
ZbraněVojenstvíArmádaDrony
Všichni žijeme v Bublině. Je velká 1000 světelných let a magnetizovaná

Všichni žijeme v Bublině. Je velká 1000 světelných let a magnetizovaná

** O bublinách v galaxiích toho víme jen velmi málo ** Theo O’Neill a jeho kolegové se to snaží zlepšit ** Zmapovali magnetická pole naší Lokální Bubliny

Stanislav Mihulka
Astronomie
Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

** Lidstvo se připravuje na kolonizaci Měsíce ** Jednou ze základních surovin, bez nichž se na naší přirozené družici neobejdeme, je nepochybně kyslík ** Kde ho vzít?

Stanislav Mihulka
KolonizaceMěsícO2