Podle prognózy World Population Prospects 2022, zveřejněné v červenci tohoto roku u příležitosti Světového dne populace, dosáhne v polovině listopadu 2022 světová populace 8 miliard lidí. Počet obyvatel Země přitom roste nejpomaleji od roku 1950 – v roce 2020 klesl meziroční nárůst pod jedno procento, informuje Organizace spojených národů.
Nejnovější projekce OSN naznačují, že by světová populace mohla do roku 2030 vzrůst na přibližně 8,5 miliardy. V roce 2050 bude naši planetu obývat 9,7 miliardy lidí. Vrcholu kolem 10,4 miliardy dosáhneme zhruba v roce 2080, přičemž až do roku 2100 by světová populace měla zůstat na této úrovni.
Cesta k osmi miliardám
Publikace World Population Prospects 2022 uvádí, že v posledních desetiletích došlo v mnoha zemích k výraznému poklesu porodnosti. V současné době žijí dvě třetiny světové populace v zemi nebo oblasti, kde je celoživotní porodnost nižší než 2,1 porodu na ženu, což je zhruba úroveň potřebná pro dlouhodobě nulový růst populace.
Jak rostla světová populace
- rok 1804 – 1 miliarda
- rok 1927 – 2 miliardy
- rok 1960 – 3 miliardy
- rok 1974 – 4 miliardy
- rok 1987 – 5 miliard
- rok 1998 – 6 miliard
- rok 2010 – 7 miliard
- rok 2022 – 8 miliard
Předpokládá se, že se počet obyvatel v 61 zemích nebo oblastech v letech 2022 až 2050 sníží o 1 % nebo více v důsledku trvale nízké úrovně porodnosti a v některých případech i zvýšené míry emigrace. Naopak více než polovina předpokládaného nárůstu celosvětové populace do roku 2050 bude soustředěna do osmi zemí: Demokratická republika Kongo, Egypt, Etiopie, Indie, Nigérie, Pákistán, Filipíny a Sjednocená republika Tanzanie.
„Vztah mezi populačním růstem a udržitelným rozvojem je složitý a vícerozměrný,“ řekl náměstek generálního tajemníka OSN pro hospodářské a sociální záležitosti Liou Zhenmin. „Rychlý růst populace ztěžuje vymýcení chudoby, boj proti hladu a podvýživě a zlepšení pokrytí zdravotních a vzdělávacích systémů.“
Mírně klesla délka života
Ve většině zemí subsaharské Afriky, stejně jako v některých částech Asie a Latinské Ameriky a Karibiku, se kvůli nedávnému snížení porodnosti zvyšuje podíl obyvatelstva v produktivním věku (mezi 25 a 64 lety). Tento posun ve věkovém rozložení představuje časově omezenou příležitost pro zrychlení hospodářského růstu na obyvatele, známou jako „demografická dividenda“.
Globální očekávaná délka života při narození dosáhla v roce 2019 72,8 let, což je proti roku 1990 zlepšení o téměř 9 let. Předpokládá se, že další snižování úmrtnosti povede v roce 2050 k průměrné délce života přibližně 77,2 let. Přesto i v loňském roce zaostávala střední délka života v nejméně rozvinutých zemích za celosvětovým průměrem o 7 let.
Pandemie covidu-19 ovlivnila všechny tři složky populačních změn. Celosvětová střední délka života při narození klesla v roce 2021 na 71 let. V některých zemích mohly po sobě následující vlny pandemie způsobit krátkodobé snížení počtu těhotenství a porodů, nicméně u mnoha zemí existuje jen málo důkazů o dopadu na úroveň nebo trendy porodnosti. Pandemie také vážně omezila všechny formy lidské mobility, včetně mezinárodní migrace.