Aktuálně na naší planetě bojujeme s nepříjemnou pandemií v podobě onemocnění COVID-19. Jak ale praví skalní optimisté: „Nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř!“ Pokud bychom například žili na exoplanetě s označením WASP-76b, museli bychom čelit velice náročným podmínkám.
Zmíněná exoplaneta (tj. planeta obíhající kolem jiné hvězdy než kolem Slunce) je od nás vzdálena 640 tisíc světelných let (cca 9,5 × 1013 km). Je bezmála dvakrát větší než největší planeta naší soustavy Jupiter a dvacetkrát větší než Země – v průměru měří 266 000 kilometrů.
Pekelná exoplaneta
Navzdory své obří velikosti má WASP-76b menší hmotnost než Jupiter. Pravděpodobně proto, že kvůli probíhajícím dějům nemá šanci vychladnout. Důvodem je její oběžná dráha – planeta obíhá kolem hvězdy, která je téměř dvakrát větší než naše Slunce, ve velice blízké vzdálenosti.
WASP-76b je jedinou planetou této hvězdy a jeden rok (tedy přesněji řečeno jeden oběh) zde trvá jen 1,8 pozemského dne. Zajímavostí je vázaná rotace, kterou můžeme znát díky našemu Měsíci – ta v praxi znamená, že je ke hvězdě natočená vždy stejnou polokoulí (tj. rotace kolem osy je právě rovná době jeho oběhu). Jedna strana planety je tak permanentně otočená ke hvězdě, zatímco druhá směřuje vně.
V úvodním odstavci jsme načrtli představu, jak by to bylo těžké, kdybychom obývali takovou planetu. V praxi by to však nebylo možné – teploty na straně orientované ke hvězdě dosahují až 2400 ° C. O moc příjemněji není ani na odvrácené straně, kde se teplota pohybuje okolo 1500 ° C.
Kam zmizelo železo?
Exoplaneta byla objevena v roce 2013 pomocí chilského spektrografu ESPRESSO (Echelle Spectrograph for Rocky Exoplanet- and Stable Spectroscopic Observations). S jeho pomocí se podařilo detekovat na polokouli orientované ke hvězdě páry odpařeného železa, na opačné straně však zaznamenány nebyly.
Vědci se proto zabývali otázkou, kam železo, které se kvůli vysokým teplotám vypařilo, mizí. Nakonec dospěli k závěru, že větry, jejichž rychlost dosahuje až 18000 km/h, odnášejí odpařené železo z „denní“ strany na „noční“, kde dochází k jeho kondenzaci v podobě deště tekutého železa.
Profesor astronomie ze Ženevské univerzity ve Švýcarsku David Ehrenreich, popsal podmínky na exoplanetě WASP-76b takto: „Toto je pravděpodobně nejextrémnější klima, jaké jsme kdy dokázali na nějaké planetě najít.“
