Přistání prvního stupně rakety Falcon 9 viděl asi každý, ale s dopady toho druhého do hustě obydlených částí světa je to mnohem veselejší. Dnes nad ránem to nejspíše poprvé zažili Poláci poblíž Poznaně.
Ale pěkně popořadě. Po vynesení nákladu se vrací zpět a přistává na plovoucí plošině nebo na zemi. Druhý stupeň pokračuje v letu na oběžnou dráhu. Jakmile dojde k uvolnění nákladu, provede Falcon 9 deorbitální zážeh, který ho navede řízeně do zemské atmosféry.
Druhý stupeň falkonu selhal a zůstal na orbitě
Po startu rakety Falcon 9 s družicemi Starlink 2. února se to ale nepovedlo. Druhý stupeň zůstal na oběžné dráze ve výšce 274 až 290 km a se sklonem 53,2 stupňů.
Návrat druhého stupně falkonu do atmosféry:
Objekty na oběžné dráze stále třou o molekuly zemské atmosféry a postupně se propadají do hustějších vrstev atmosféry, kde následně shoří. Může to trvat týdny ale i roky. Záleží na výšce oběžné dráhy, velikosti objektu, ale také na sluneční aktivitě, která zemskou atmosféru „nafukuje“.
Je tedy obtížné předpovědět, kdy konkrétní objekt do atmosféry vstoupí. Vzhledem k tomu, že každou sekundu urazí 8 kilometrů, je těžké odhadnout i to, kde se tak stane.
Napovědět nám ale může sklon oběžné dráhy. Druhý stupeň Falconu 9 měl sklon dráhy 53,2 stupňů, takže do atmosféry mohl vstoupit kdekoliv od 53 stupňů severní šířky po 53 stupňů jižní šířky.
Do atmosféry vstoupil dnes nad ránem
Zatím to vypadá, že do atmosféry vstoupil ve středu ve 4:46 našeho času. Pozorování úkazů, které připomínaly meteory, hlásili lidé například z Nizozemska. Nedaleko polské Poznaně pak měly dopadnout zbytky rakety.
Údajné trosky nedaleko polské Poznaně:
Na snímcích z Polska je objekt připomínající tlakovou nádobu druhého stupně – přesněji by mělo jít o tlakovou nádobu s kompozitním obalem neboli COPV, která se používá pro hélium, které slouží k natlakování palivových nádrží. Na délku měří asi 1,5 metru.
Navíc víme poměrně přesně, jak vypadá i v „ohořelém stavu“, protože v dubnu 2021 dopadla stejná nádoba ve státě Washington.