Na povrchu Marsu každý den skotačí miliony prachových čertíků

  • Na Marsu se odehrávají pozoruhodné atmosférické jevy
  • Slavní jsou především „čertíci“ (dust devils), tedy prachové víry, které se prohánějí v pustinách
  • Vědci nedávno zjistili, že Rudá planeta je těmito čertíky přímo zaplavena

Mars na první pohled nevypadá, že by měl nějakou atmosféru, co by stála za řeč. Atmosféru ale má, a když na to přijde, tak se i na Marsu odehrávají pozoruhodné atmosférické jevy. Slavní jsou čertíci, či rarášci, anglicky dust devils, nebo prachové víry, které se na Marsu prohánějí v pustinách.

Vědci nedávno zjistili, že Mars je přímo zaplaven čertíky. Podle nových odhadů jich tam je mnohem více, než jsme si mysleli. Jde o rotující sloupy prachu, které vznikají kolem míst s nízkým tlakem již tak dost řídké atmosféry.

Nasávají prach do vyšších vrstev atmosféry a ovlivňují tím klima na Marsu. Pokud chceme Mars kolonizovat, měli bychom podobné jevy prozkoumat a poznat, protože by mohly představovat velký problém.

Prachoví čertíci se na Marsu objevují obvykle jen na pár minut. Chvíli rotují, víří prach, a pak se zase rozplynou. Brian Jackson z americké Boise State University ve státě Idaho a jeho kolegové zjistili, že za jeden den vznikne na jednom čtverečním kilometru povrchu Marsu v průměru jeden čertík o průměrné šířce 13 metrů. To je asi desetkrát více čertíky, než kolik jich odborníci doposud předpokládali. Také jsou mnohem užší. Dřívější odhady počítaly se šířkou kolem 100 metrů.

Povrch Marsu má rozlohu téměř 145 milionů kilometrů čtverečních. Čertíci asi nevznikají úplně všude. I tak ale se na Marsu každý den točí miliony těchto prachových vírů. Podle Williama Farrella z centra NASA Goddard Space Flight Center v Marylandu je chatrná atmosféra Marsu plná těchto lokálních vírů. Objevují se prý hlavně odpoledne.

Podle toho, co zatím o Rudé planetě víme, jsou prachové víry jednou z hlavních cest, kterými se prach dostává do atmosféry planety. Prach v atmosféře pak přispívá k pohlcování alespoň nějakého tepla a podporuje tím klima této promrzlé planety.

Podle Marka Lemmona z Texas A&M University v College Station hraje prach na Marsu vlastně roli vody v pozemském klimatu. Právě prach je na Marsu velmi významnou silou, která ovlivňuje místní počasí.

Budoucí kolonisté by měli s čertíky rozhodně počítat. A nejen kvůli počasí. Víry by mohly poškodit zařízení základen nebo i ohrozit samotné obyvatele Marsu. Kromě prachu zřejmě čertíci přinášejí i spoustu elektřiny, která by mohla vyřadit elektroniku. Na Zemi nejsou čertíci tak nebezpeční, ale Mars je mnohem sušší a více zaprášený, což dělá z prachových vírů nepříjemný přírodní živel.

Zdroj: New Scientist, Foto: NASA

Témata článku: Vesmír, Výzkum, Země, Astronomie, Mars, Počasí, Kolonizace, Texas, První pohled, Nízký tlak, Velký problém, Atmosféra, Maryland, New Scientist, Planeta, Marsa, Rudá planeta, Kilometr čtvereční, Pozemské klima, Povrch, Goddard Space Flight Center, Čertík, Čtvereční kilometr, Idaho, Nový odhad

1 komentář

Nejnovější komentáře

  • Arctia 9. 8. 2017 13:07:00
    Si nevyberes, tady zas radej okurkovi certici. :-D
Určitě si přečtěte

Měsíc měl magnetické pole přes 2 miliardy let

Měsíc měl magnetické pole přes 2 miliardy let

** Dnešní Měsíc má jenom velmi slabé magnetické pole, ale dříve tomu bylo jinak ** Magnetické pole Měsíce svého času bylo dokonce silnější, než je současné magnetické pole Země ** Někdy v době před 3 miliardami let však prakticky vyhaslo... nebo ne?

Dnes | Mihulka Stanislav | 2

Astronomové našli nejbližší planetární systém: Tři až čtyři planety mají hmotnost jako Země

Astronomové našli nejbližší planetární systém: Tři až čtyři planety mají hmotnost jako Země

** Okolo blízkého červeného trpaslíka YZ Cet obíhají tři až čtyři planety ** YZ Cet je nejbližší hvězdou s více než jednou exoplanetou ** Všechny mají minimální hmotnost podobnou Zemi a obíhají velmi blízko od své hvězdy

Včera | Kubala Petr