Když se řekne „evropský kosmodrom,“ většině z vás se jistě vybaví guyanská raketová základna na severu Jižní Ameriky, kterou provozuje francouzské Národní centrum kosmického výzkumu (CNES), Evropská kosmická agentura (ESA) a už desetiletí odtud startují třeba rakety Ariane.
Mnohem menší kosmodromy se však nacházejí i na evropském kontinentu. Jedním z nich je Esrange Space Center, který byste našli zhruba 40 kilometrů od švédské Kiruny a vysoko nad severním polárním kruhem.
Esrange Space Center na mapách Googlu:
Sondážní raketa
Základnu provozuje Švédská kosmická společnost SSC, která se už od poloviny minulého století věnuje startům tzv. sondážních raket. Jedná se o mnohem menší nosiče s tuhým raketovým pohonem a vybavené měřící elektronikou, která provádí experimenty během suborbitálního letu.
Suborbitální raketový nosič, který používají i Švédové (PDF)
To v praxi znamená, že se podobná raketa pohybuje po balistických křivkách a náklad může vynést do výšky od 50 až do 1 500 kilometrů. Na orbitě ale nezůstane – nemá totiž patřičnou trajektorii a rychlost. Během několika minut postupně opět klesne do atmosféry a přistane pomocí padáku.
Švédové nabízejí podobné starty jako komerční službu Suborbital Express.
Švédsko-německý SPIDER-2 měřil polární září
Minulý týden stejným způsobem z Esrange Space Center odstartovala raketa SPIDER-2, která dosáhla výšky 120 kilometrů a její měřící elektronika zaznamenávala údaje o polární záři a tzv elektrojetech. Suborbitální sonda poté klesla zpět k zemi, vystřelila padáky a o pár hodin později ji vyzvedla helikoptéra.
Start mise SPIDER-2 (Foto: Marcus Lindh, SSC)
Start rakety SPIDER-2 financovala Švédská národní kosmická agentura Rymdstyrelsen a na celém programu se podílelo také Německo.
Právě sever Skandinávie je pro podobné experimenty v Evropě nejpříhodnější, v relativně neobydlené oblasti totiž start byť mnohem menších suborbitálních raket nezpůsobí žádné problémy a rušení.