Na start vesmírné rakety se můžete zajet podívat autem. Startují i z pevninské Evropy

Když se řekne „evropský kosmodrom,“ většině z vás se jistě vybaví guyanská raketová základna na severu Jižní Ameriky, kterou provozuje francouzské Národní centrum kosmického výzkumu (CNES), Evropská kosmická agentura (ESA) a už desetiletí odtud startují třeba rakety Ariane.

Mnohem menší kosmodromy se však nacházejí i na evropském kontinentu. Jedním z nich je Esrange Space Center, který byste našli zhruba 40 kilometrů od švédské Kiruny a vysoko nad severním polárním kruhem.

Esrange Space Center na mapách Googlu:

Sondážní raketa

Základnu provozuje Švédská kosmická společnost SSC, která se už od poloviny minulého století věnuje startům tzv. sondážních raket. Jedná se o mnohem menší nosiče s tuhým raketovým pohonem a vybavené měřící elektronikou, která provádí experimenty během suborbitálního letu.

Klepněte pro větší obrázek
Suborbitální raketový nosič, který používají i Švédové (PDF)

To v praxi znamená, že se podobná raketa pohybuje po balistických křivkách a náklad může vynést do výšky od 50 až do 1 500 kilometrů. Na orbitě ale nezůstane – nemá totiž patřičnou trajektorii a rychlost. Během několika minut postupně opět klesne do atmosféry a přistane pomocí padáku.

Švédové nabízejí podobné starty jako komerční službu Suborbital Express.

Švédsko-německý SPIDER-2 měřil polární září

Minulý týden stejným způsobem z Esrange Space Center odstartovala raketa SPIDER-2, která dosáhla výšky 120 kilometrů a její měřící elektronika zaznamenávala údaje o polární záři a tzv elektrojetech. Suborbitální sonda poté klesla zpět k zemi, vystřelila padáky a o pár hodin později ji vyzvedla helikoptéra.

Klepněte pro větší obrázek
Start mise SPIDER-2 (Foto: Marcus Lindh, SSC)

Start rakety SPIDER-2 financovala Švédská národní kosmická agentura Rymdstyrelsen a na celém programu se podílelo také Německo.

Právě sever Skandinávie je pro podobné experimenty v Evropě nejpříhodnější, v relativně neobydlené oblasti totiž start byť mnohem menších suborbitálních raket nezpůsobí žádné problémy a rušení.

Diskuze (4) Další článek: Pojízdná kolečka k počítači Mac Pro stojí 12 800 Kč. Apple u nich přitom zapomněl na brzdu

Témata článku: Technologie, Google, Vesmír, Věda, Výzkum, Kosmonautika, Německo, Družice, Evropa, Raketa, PDF, Satelit, Švédsko, Experiment, ESA, Ariane, Elektronika, Jižní Amerika, Vesmírná raketa, Padák, Nosič, Polární září, Kosmodrom, SSC, Skandinávie, Satelitní komplety na Heureka.cz



Izrael díky speciální kamufláži zařídil pro své vojáky „neviditelnost“

Izrael díky speciální kamufláži zařídil pro své vojáky „neviditelnost“

** Materiál „Kit 300“ představuje vizuální i termální kamufláž ** Dokáže zablokovat tepelné vyzařování maskovaného vojáka či třeba stroje ** Velký kus materiálu Kit 300 může ukrýt vozidlo až do velikosti Hummeru

Stanislav Mihulka
IzraelMateriálArmáda
22 nejlepších erotických thrillerů. Kde je najdete online?

22 nejlepších erotických thrillerů. Kde je najdete online?

V žáru vášně, Osudová přitažlivost, Základní instinkt, Ďábelská svůdkyně, Nebezpečné hry, Dvojitý milenec. Exkurze do historie subžánru erotických thrillerů, v němž se napětí mísí se vzrušením.

Marek Čech
Filmy, které musíte vidět
Subvarianta omikronu BA.2 znepokojuje epidemiology. V Dánsku už tvoří skoro polovinu případů

Subvarianta omikronu BA.2 znepokojuje epidemiology. V Dánsku už tvoří skoro polovinu případů

** SARS-CoV-2 omikron má tři hlavní subvarianty: BA.1, BA.2 a BA.3 ** BA.2 je ještě nakažlivější než již tak značně infekční omikron. ** V Dánsku již tvoří polovinu všech případů nákazy omikronem

Karel Kilián
SARS-CoV-2Mutace
Černobyl po 35 letech: Stále vypadá děsivě, elektřina se tu ale vyrábí dál

Černobyl po 35 letech: Stále vypadá děsivě, elektřina se tu ale vyrábí dál

** Uběhlo 35 let od tragické nehody v černobylské elektrárně ** Celá oblast je událostí stále silně poznamenaná ** Z Černobylu ale znovu teče elektřina – tentokrát solární

David Polesný
Elektrárna