Vliv alkoholu na zdraví patří k tématům, na kterých se vědci očividně nejsou schopni shodnout natolik, aby přišli s jednoznačným závěrem. V dubnu jsme publikovali závěry metaanalýzy provedené kanadskými vědci, podle které přiměřená konzumace alkoholu nijak (tedy ani pozitivně, ani negativně) neovlivňuje délku života.
Některé studie přesto stále ukazují, že lehké až střední pití alkoholu má souvislost se zlepšením zdraví srdce, přičemž tento zdánlivý zdravotní přínos alkoholu již delší dobu mate lékaře i vědce. Nyní nový výzkum, provedený vědci z americké Nové Anglie, konečně nabízí reálné vysvětlení.
Alkohol a zdraví srdce
Web StudyFinds informuje, že vědci vůbec poprvé zjistili, že umírněná konzumace alkoholu může vést k dlouhodobému snížení stresové reakce v mozku. Zdá se, že tento pozitivní vliv na stresové systémy významně přispívá ke snížení výskytu kardiovaskulárních příhod u lehkých až středně těžkých pijáků. Autoři studie však upozorňují, že by jejich zjištění neměla nikoho povzbuzovat k pití „na zdraví“.
„Neobhajujeme užívání alkoholu za účelem snížení rizika infarktu nebo mozkové mrtvice, protože alkohol má na lidské zdraví i jiné nepříznivé účinky,“ uvedl ve zprávě pro média hlavní autor studie a kardiolog Ahmed Tawakol, který pracuje jako spoluředitel Výzkumného centra kardiovaskulárního zobrazování v Massachusettské všeobecné nemocnici.
„Chtěli jsme pochopit, jak lehké až střídmé pití alkoholu snižuje výskyt kardiovaskulárních onemocnění, což prokázala řada dalších studií. A pokud bychom tento mechanismus našli, bylo naším cílem nalézt další přístupy, které by dokázaly zopakovat nebo navodit ochranné účinky alkoholu na srdce bez jeho nepříznivých dopadů.“ vysvětluje důvody, proč se spolu s kolegy pustil do výzkumu.
Benefity alkoholu naznačily už starší studie
Již dřívější studie odhalily, že konzumace přiměřeného množství alkoholu (jeden nápoj denně u žen a jeden až dva nápoje denně u mužů) souvisí s nižším rizikem kardiovaskulárních onemocnění. Stále však nebylo jasné, zda alkohol vyvolává nějaké kardiovaskulární benefity, nebo jestli snad další chování, socioekonomický status či jiné faktory lehkých pijáků chrání jejich srdce.
Výzkum z roku 2021, který vedli Kenechukwu Mezue a Michael Osborne, zahrnoval více než 50 000 lidí registrovaných v Mass General Brigham Biobank. První část zahrnovala vyhodnocení vztahu mezi lehkou až střední konzumací alkoholu a závažnými nežádoucími kardiovaskulárními příhodami. Vědci měli jistotu, že berou v úvahu celou řadu genetických, klinických, životních a socioekonomických faktorů.
Výsledky ukázaly, že lehká nebo mírná konzumace alkoholu je spojena s výrazným snížením rizika kardiovaskulárních onemocnění. „Zjistili jsme, že aktivita mozku související se stresem byla vyšší u lidí, kteří nepijí alkohol, ve srovnání s lidmi, kteří pili přiměřeně, zatímco lidé, kteří pili nadměrně (více než 14 nápojů za týden), měli nejvyšší úroveň mozkové aktivity související se stresem.“ konstatoval Kenechukwu Mezue.
Další výzkum nastínil možnou příčinu
Autoři studie analyzovali podskupinu 754 osob, které v minulosti podstoupily vyšetření mozku pomocí výpočetní tomografie (především kvůli detekci rakoviny), ve snaze zjistit vliv lehké až střední konzumace alkoholu na aktivity nervových sítí související se stresem.
Snímky mozku ukázaly sníženou stresovou reakci v amygdale – oblasti mozku, o níž se předpokládá, že je spojena se stresem. Ta byla obzvláště patrná u jedinců, kteří lehce nebo středně pili, ve srovnání s ostatními, kteří se alkoholu zcela zdrželi nebo pili velmi málo. Kromě toho se vědci zaměřili na anamnézu kardiovaskulárních příhod u těchto osob a zaznamenali u lehkých až středně těžkých pijáků méně infarktů a mrtvic.
„Zjistili jsme, že změny v mozku u konzumentů alkoholu vysvětlují významnou část ochranných účinků na srdce,“ dodává Ahmed Tawakol. Moderní medicína již dlouho ví, že alkohol snižuje reaktivitu amygdaly na ohrožující podněty. Nejnovější výzkum však vůbec poprvé naznačuje, že lehká až střední konzumace alkoholu má dlouhodobější neurobiologické účinky na tlumení aktivity amygdaly, což může mít za následek významný následný dopad na kardiovaskulární systém.
„Když je amygdala příliš "ostražitá a bdělá", zvyšuje se sympatický nervový systém, který zvyšuje krevní tlak a srdeční frekvenci a spouští uvolňování zánětlivých buněk,“ vysvětluje Tawakol. „Pokud je stres chronický, je výsledkem hypertenze, zvýšený zánět a značné riziko obezity, cukrovky a kardiovaskulárních onemocnění.“ Výsledky bádání byly publikovány v odborném časopise Journal of the American College of Cardiology.
Každá mince má dvě strany
Nakonec vědci hodnotili, zda je lehké pití alkoholu účinnější při snižování počtu infarktů a mrtvic u lidí, kteří jsou obzvláště náchylní k chronicky zvýšené reakci na stres – například u osob s výraznou úzkostí v anamnéze. V rámci vzorku 50 000 pacientů bylo lehké až mírné pití u osob s touto anamnézou skutečně spojeno s téměř dvojnásobným ochranným účinkem na srdce ve srovnání s ostatními lidmi.
Každá mince má ale dvě strany. Zde je nutné dodat, že přestože lehcí až střední konzumenti snižovali riziko kardiovaskulárních onemocnění, ukázalo se, že jakékoli množství alkoholu zvyšuje riziko rakoviny. Při vyšší konzumaci alkoholu (více než 14 nápojů týdně) se také začalo zvyšovat riziko infarktu a celková aktivita mozku se začala snižovat, což může být spojeno s nepříznivým vlivem na kognitivní funkce.
Závěrem vědci uvádějí, že by se další úsilí mělo zaměřit na hledání nových intervencí, které mohou snížit stresovou aktivitu mozku bez dalších škodlivých účinků. Autoři studie v současné době analyzují vliv cvičení, intervencí na snížení stresu, jako je meditace, a farmakologických terapií na nervové sítě spojené se stresem a to, jak by mohly vyvolat kardiovaskulární výhody.