Července v posledních třech letech byly nejteplejšími měsíci, zaznamenanými na naší planetě. Podle vědců byly dokonce nejteplejší v rámci posledních více než 100 000 let, uvádí Mashable.
Nedávná zpráva NASA uváděla, že letošní červenec byl třetím nejteplejším měsícem za dobu, kdy jsou vedeny spolehlivé záznamy o teplotě, tedy od roku 1880. Tepleji bylo jen v letech 2016 a 2017. Rekordní teplo je ale patrné v mnohem delším časovém horizontu.
Vědec Stefan Rahmstorf, vedoucí analýzy pozemských systémů v Postupimském institutu pro výzkum klimatických vlivů, poukázal na to, že poslední červenec s rekordními vlnami tepla byl také pravděpodobně jedním z nejteplejších měsíců od geologického období nazývaného Eemský interglaciál, tedy nejmladší doby meziledové.
V tomto období, které začalo zhruba před 126 000 lety a skončilo před 115 000 lety, byly průměrné teploty ještě o jeden až dva stupně Celsia vyšší než v současnosti. Kvůli tomu byly hladiny moří o 6 až 9 metrů vyšší než v současnosti.
V eemském období byla průměrná globální teplota nejméně o 5 °C vyšší než v holocénu. Jednalo se ale o přirozené procesy, vysvětlitelné prostou fyzikou. Fáze oteplování a ochlazování probíhaly dlouhé tisíce let.
Zahříváme planetu skleníkovými plyny
Proti tomu dnešní poměrně prudké oteplování planety během posledních 150 let je v první řadě přičítáno lidské činnosti. Konkrétně se mluví o skleníkových plynech, vznikajících při spalování uhlí a dalších fosilních paliv, jejichž zplodiny se hromadí v atmosféře a brání vyzařování tepla z povrchu.
Zatímco v minulosti probíhalo kolísání mezi teplými a chladnými obdobími ve velmi dlouhých periodách, v současnosti zaznamenáváme doslova „raketový nárůst.“
Vědci jsou přesvědčeni o tom, že nyní máme pravděpodobně nejhorší klima za posledních 120 000 let, a to dokonce i ve srovnání s obzvlášť teplým obdobím, které panovalo zhruba před 7 000 lety.
„Naprosto souhlasím s tím, že je velmi pravděpodobné, že poslední léta byla nejteplejší za posledních 100 000 až 115 000 let,“ řekl David Black, paleoklimatolog z newyorské Stony Brook University. „Je velmi pravděpodobné, že jsme začali překračovat nejteplejší období holocénu.“
Bude tepleji a hladiny moří stoupnou
S ohledem na dosavadní vývoj vědci soudí, že při dosavadním rychlém tempu oteplování mohou na Zemi v budoucnu panovat podobné podmínky, jako v eemském období. V praxi by to znamenalo výrazně teplejší klima a zásadní zvýšení hladiny moří, čímž by došlo k zatopení mnoha pobřežních oblastí.
Black konstatuje, že lidstvo vypouští do atmosféry bezprecedentní množství skleníkových plynů. Dodává, že „v minulosti neexistují srovnatelné klimatické podmínky, na jejichž základě bychom mohli prozkoumat, co můžeme očekávat v budoucnosti.“
Hlavním rozdílem mezi eemským obdobím a současností je množství oxidu uhličitého ve vzduchu. V současné době jsou koncentrace oxidu uhličitého fenomenálně vysoké – nejvyšší za 800 000 let. Od osmdesátých let vědci vědí, že oxid uhličitý zachycuje teplo a dnešní úrovně jsou proti minulosti nesrovnatelné.
