Na Zemi je nejtepleji za posledních více než 100 tisíc let. Co nám hrozí?

Názory k článku

jirik66  |  29. 08. 2018 12:25  |  Microsoft Windows 10 Edge 17.17134

Co nám hrozí? Syndrom vařené žáby.Pro ty mladší, jedná se o školní pokus dnes již nepraktikovaný, nevhodný pro citlivější povahy a ochránce zvířat Spočívá v tom, že skleněnou kádinku naplníme horkou vodou a vložíme do ní žábu. Žába okamžitě vyskočí ven. Pak kádinku naplníme vodou o pokojové teplotě a vložíme žábu, která se bude při této teplotě cítit spokojeně a proto z kádinky nevyskočí. Poté kádinku i s žábou přemístíme nad kahan a opatrně, opravdu velmi pozvolna zahříváme. Žába si bude pomalu zvykat na zvyšující se teplotu vody a proto z kádinky nevyskočí, až se docela uvaří.My jsme ty žáby ...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (6)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
George2005  |  29. 08. 2018 12:53  |  Microsoft Windows 7 Firefox 51.0.1

Hlavně že spousta blbců globální změnu klimatu zpochybňuje a má plnou hubu "alarmistů" a spol. A když je aspoň nějaká snaha s tím něco dělat, tak debilové typu Trumpa, Klause a spol. to zpochybňují. Hlavně, že se všichni bojí uprchlíků (na čemž si populisti honí body a hlupáci je pak volí), ale to, co jsou skutečné hrozby pro celou planetu to nevidí A všechno souvisí se vším - čím víc bude v Africe i jinde hladomor kvůli suchu a nedostatku vody, tak tím víc uprchlíků se bude snažit migrovat na sever ...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (22)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
Kartona  |  29. 08. 2018 13:26  |  Microsoft Windows XP Firefox 52.0

Nikdo netvrdí, že se neotepluje, ale byly doby, kdy bylo jetě tepleji a v té době se to prý dalo vysvětlit fyzikálními zákony a nebyl to sleníkový afekt; tak co to bylo?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (7)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
Arvo  |  29. 08. 2018 13:57  |  Microsoft Windows 7 Firefox 52.0

V 70. letech bylo pár chladnějších let. A hned se psalo o ochlazování a malé době ledové. Už tehdy byl patrný zvyšující se trend teplot. Ale v těch článcích - co jsem našel - to nikdo nezmiňoval.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (3)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
našinec  |  29. 08. 2018 14:53  |  Microsoft Windows 10 Chrome 67.0.3396.87

"Na Zemi je nejtepleji za posledních více než 100 tisíc let."
A tímto zdravíme Czech Pride.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (1)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
Tantal  |  29. 08. 2018 15:27  |  Microsoft Windows 10 Firefox 61.0

"Black konstatuje, že lidstvo vypouští do atmosféry bezprecedentní množství skleníkových plynů. Dodává, že „v minulosti neexistují srovnatelné klimatické podmínky..."I kdybychom se stavěli na hlavu a odráželi ušima, tak pozemskou periodu ledových a teplých období nezměníme. Nakonec geologové rádi potvrdí že v pozemské historii tuto periodu maximálně urychlil dopad asteroidu nebo výbuch supervulkánu.
Místo boje s větrnými mlýny bychom se měli přizpůsobit.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
29. 08. 2018 15:31 | Microsoft Windows 7 Chrome 67.0.3396.87

No a nezapomeňte to svést na globální oteplování .... to já jen tak, že asi před 2ma lety byl publikován na odborném webu článek, který pojednával o aktivitě Slunce, které se na období asi 4 let dostává dostává do svého maxima ... s tím maximem sluneční aktivity předpovídali vědci i růst teplot na Zemi. Což sedí do posledního puntíku ...
Globální oteplování ve smyslu tvorby CO2 člověkem je UTOPIE, na které stále nejvyspělejší země vydělávají triliony US$ ...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (5)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
Beldor  |  29. 08. 2018 15:37  |  Microsoft Windows XP Chrome 49.0.2623.112

K tomu bezprecedentnímu množství CO2 ( za poslednich směšných 800k let ) 1. cca 530. mil. let zpět - teplota o 13 stupňů více - 7000 ppm. CO2.
2. cca 450 mil let zpět - teplota na dnešní úrovni - 4500 ppm CO2.
3. cca 300 mil. let zpět - teplota na dnešní úrovni - 350 ppm CO2.
4. cca 75 mil. let zpět - teplota o 12 stupňů více. - 900 ppm CO2.Reálně nikdo neví jak bude za 50 let . A lidstvu a zemi vždy více škodily nízké teploty .

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (1)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
jirkajiri  |  29. 08. 2018 16:10  |  Microsoft Windows 8.1 Chrome 68.0.3440.106

1. Celá planeta se neotepluje, pouze její severní polokoule
2. Oteplení severní polokoule je především způsobeno lidkou činností - vysušování krajiny, zemědělství, betonování, asfaltování, topení, klimatizace.
3. Meteostanice jsou většinou ve městech, které se ohřívají nejvíce.
4. CO2 zase tolik nevadí, díky většímu CO2 rostou rychleji rostliny. Například ve sklenících na rajčata je 1200 ppm oproti 400 ppm, které je nyní ve vzduchu.Jak z toho ven?
Chovat se lépe ke krajině, dát ji zpět vodu. Zalesňovat.
Depopulace - čím méně lidí, tím lépe. (Méně lidí potřebuje méně zdrojů - bydlení, silnice, zemědělská plocha, vlastní činnost člověka...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (2)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
-drb-  |  29. 08. 2018 17:14  |  Microsoft Windows 10 Chrome 68.0.3440.106

Ten článek je strašný. Jen přitáhnout pozornost, ale pravdu tam nehledejte, jen fakta vytržená ze souvislostí, zejména pak jen taková, která se hodí k potvrzení článku, ale ta ostatní už ne.Postupně:
Průměrné teploty - stanovení průměrných teplot trpí systematickými chybami a nedostatkem dat a udávané průměrné teploty jsou výsledkem modelů, které ale nejsou pro každé období stejné. Modely musejí zahrnout jak nedostatek údajů, tak i vliv tepelných ostrovů, kdy se měřicí stanice dostala do vlivu stále rostoucí městské aglomerace a pod. Takže u každé teploty by měla být udávána i nejistota měření, která ale bude nutně směrem do historie výrazně růst.Vzhledem k jiným historickým záznamům bych si tak troufl vyslovit určité pochybnosti a to nejteplejším období za 100 000 let. Natolik přesné údaje nemáme, aby to bylo možné tvrdit. Pokud se v historii staré 100 000 let projevila teplotní anomálie trvající třeba jen deset let, nemáme o ní údaje, prostě není jak to zjistit (záznam z letokruhů v takovém rozsahu nemáme, záznamy z ledu zase nejsou dostatečně přesné, navíc obojí je lokálně omezené).Pak tu ale také máme písemné doklady o středověkém klimatickém optimu, kde se sice uvádí teploty srovnatelné s dneškem, ale popis zemědělství tomu neodpovídá. Farmy v Grónsku, u nás (kolem Českého středohoří) se pěstovaly melouny a šafrán, v Anglii se pěstovaly broskve a vinná réva. Vzhledem k úrovni šlechtitelství a naprosté závislosti tehdejšího zemědělství na počasí, lze úspěšně předpokládat, že bylo výrazně tepleji než dnes a hlavně delší dobu (broskvoň nezasadíte po dvou, třech teplých letech).Podotýkám jen, že přechod z velmi teplého středověkého klimatického optima do malé doby ledové, kdy třeba Vltava byla pokryta desítky centimetrů tlustým ledem a v Holandsku se bruslilo, trvalo necelých 200 let. Nelze tedy mluvit, že fáze ochlazování a oteplování musí nutně trvat dlouhé tisíce let. Zhruba někdy uprostřed této změny musely být změny podobně rychlé jako dnes, jen směrem dolů.A jen ještě poznámka o letošním létě - letos se extrémně dlouho držela přibližně v oblasti La Manche oblast nízkého tlaku, které nad Evropu nepustila chladnější a vlhčí vzduch z Atlantiku. Díky (kvůli?) tomu byly tak extrémně vysoké teploty - prostě sem nepřišly deště a chladnější vzduch.
Hladina moří - zde se jedná vyloženě o cílené strašení. Měření hladin (které výrazně přesnější než měření teploty, protože oceány se chovají mnohem jednotněji než atmosféra) probíhá od roku 1870 a za tu dobu hladina vzrostla o cca 200 mm (přičemž slapové jevy se projevují poklesem/nárůstem zhruba o metr na volném moři) a roste cca 3 mm za rok. I ty nejhorší scénáře predikující růst teploty vyšší než dnes, predikují růst hladin o metry v horizontu minimálně 500 let, ale to je velmi nepravděpodobné. Reálně lze očekávat růst o metr během tisíce let. Mimochodem - kolem roku 1200, v době vysokých teplot, byly hladiny moří výš pouze o cca 200 mm než dnes. A to lze očekávat jako reálnou hodnotu i nyní při současném globálním oteplování.
Skleníkové plyny - tohle je stále ještě tématem plným rozporů. Nikdo (tedy nikdo příčetný) nerozporuje, že CO2 je skleníkový plyn a díky způsobu pohlcování IR záření může molekula CO2 ovlivnit násobně větší množství molekul okolních. Problém je, jak je ten vliv reálně velký. Některé modely, kterými se ohánějí tzv. alarmisté (a tady to používám opravdu jako dehonestující označení), jsou už vyloženě perpetua mobile prvního druhu, kdy by CO2 měl uvolnit více energie na ohřátí okolí, než kolik sám pohltí. Na druhou stranu jsou stejně bludné výroky popíračů, kteří tvrdí, že se nic neděje, protože v historii bylo CO2 více. Oba výroky jsou extrémy, navíc jsem je přehnal ad absurdum, problém je, že toto černobílé vidění tu opravdu je.Člověk zcela nesporně během krátké historie uvolnil do ovzduší CO2 takové množství, které se ukládalo miliony let. Překonal produkci sopek několikanásobně. Zcela jednoznačně se na zvýšení CO2 podílí z převážné většiny. Ovšem tvrzení, že tímto planetu otepluje, protože v historii byly při vyšší teplotách také vyšší hodnoty CO2 už neobstojí. Ve většině případů z historie je kauzalita obráceně, tedy nejdříve byly vyšší teploty a teprve až následně se zvyšovaly hodnoty CO2, a to klidně v rozdílu stovek až tisíců let. Takže snahy o vychytávání CO2 z ovzduší jsou především strašným pálením peněz. Snižovat produkci přechodem na jiné zdroje energie vhodné je, ale také by se to nemělo dít formou tzv. OZE, které mají zase obrovskou "uhlíkovou stopu" při výrobě, mají nízkou efektivitu, jsou nepředvídatelné, zabírají velkou plochu, potřebují zálohy (kterou jsou ve formě elektráren spalujících fosilní paliva).CO2 má ovšem další velmi výrazné vlivy, které nejsou tolik rozebírány. Asi každému, kdo si trochu pamatuje z biologie, je jasné, že vyšší podíl CO2 by mohl zvýšit růst rostlin. Tak jednoduché to ale není. Do rostlin vstupuje CO2 póry, kterými rostlina dýchá a odpařuje se jimi voda. Při vyšším podílu CO2 tak rostlina může mít otevřených méně pórů, takže lépe hospodaří i s vodou. Tohle je sice velmi pozitivní, ale zároveň to může úplně změnit využívání vody v krajině. Teoreticky by to mělo přinést vyšší zemědělské výnosy, měly by lépe růst rostliny středního klimatického pásu, které by se mohly být schopny rozšířit i do teplejšího podnebí. Celkově to přináší některé velmi pozitivní věci, ale tak jednoduché to zřejmě nebude. Prostě ani nevýhody, ani výhody nelze zjednodušovat.
A jen úplně na okraj dvě věci, co už v článku zmíněno vůbec nejsou a mají na klima vliv zdaleka nejvyšší - příjem energie z vesmíru, tedy především ze Slunce, a schopnost ukládání energie v oceánech. Přestože Slunce v rámci svých cyklů mění výkon jen v řádu desetin procenta, maximálně v řádu procent, ovlivňuje to Zemi velmi významně. Očividný je přísun energie, méně očividné jsou pak změny v kosmickém záření. Zhruba v roce 2015 bylo maximum krátkodobého cyklu (existují cykly v řádu desítek i tisíců let), nyní jsme naopak na minimu (a ne, opravdu nemá smysl argumentovat, že Slunce svítí méně, takže oteplování ovlivňuje člověk). Problém je, že na zemi momentálně dopadá o deset až dvacet procent více vysokoenergetických částic kosmického záření. To sice příliš neovlivňuje přísun energie, ale má to velký vliv na vznik oblačnosti, změny v ozonové vrstvě, mění se tloušťka jednotlivých vrstev atmosféry. A bohužel nelze predikovat, jak tohle ovlivňuje klima, protože prostě na modely zahrnující i toto, není dostatek výpočetního výkonu. V tomto kontextu jen připomenu, co jsem zmiňoval výše, tj. paličatou oblast nízkého tlaku na La Manche, která prostě do klimatických modelů neseděla. Mohlo za to zvýšené bombardování země kosmických zářením? Těžko říct, v tuhle chvíli je to jen čirá spekulace, ale jen tím chci ukázat, jak málo o počasí pořád víme.Co se pak týká oceánů, tak u nich probíhají cykly v řádu stovek až tisíců let díky cirkulaci hlubokomořských proudů. Oceány jsou schopny pojmout obrovské množství energie, mohou tím však výrazně ovlivňovat (pozitivně i negativně) počasí i celkové klima se zpožděním klidně těch tisíců let. Pokud se oceán silně prohřál za středověkého klimatického optima a oteplily se tehdy hlubokomořské proudy, můžeme pociťovat důsledky nyní, kdy se tato ohřátá voda vrací zpět k povrchu. Opět je to jen spekulace a chci tím jen ukázat, jak složitý klimatický systém země je a opravdu nelze všechno svádět na lidské působení. Člověk je schopen klima ovlivnit velmi efektivně, ale pouze v malém, lokálním měřítku (např. odlesnění středozemí ve starověku, odlesnění Evropy ve středověku, změny vodních toků a ploch v novověku), ale míra celoplanetárního dosahu už je velkou neznámou, tak do toho vstupují mnohem silnější a hlavně dlouhodobější vlivy.
Můj osobní názor je ten, že člověk by se měl snažit v první řadě velmi omezit znečištění, snížit svou stopu (šetrnější výroba energie i zemědělství) a měl by mnohem lépe pracovat s vodou v krajině (malé plochy, více smíšených listnatých lesů, remízků, zátopových oblastí atd.). Kromě toho by se měl cíleně snažit zazelenit co nejvíce oblastí - středomoří, Asie, Afrika... Většina těch oblastí by se velmi zlepšila (včetně zchlazení), kdyby se tam vrátily lesy, které tam v historii byly.
Omlouvám se za dlouhý příspěvek. Stručněji mi to nešlo, už takhle jsem toho vynechal a zjednodušil až moc.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (2)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
29. 08. 2018 19:37 | Microsoft Windows 10 Chrome 67.0.3396.87

Dobrá hlúposť ! Už v Gronsku rastie tráva a pasú sa kravičky , tak ako sa pásli v rokoch 700-900 , keď tam chodili vikingovia na "rekreáciu " ?
Nie !

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (1)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
House_MD  |  29. 08. 2018 21:07  |  Macintosh OS X AppleMAC-Safari 5.0

Někde jsem četl zajímavý článek. Pojednával o odlišné schopnosti vody vázat CO2 v závislosti na teplotě. Závěr byl, že zvýšený výskyt CO2 může být příčina i následek...🤷🏻‍♂️

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Kuba12345678  |  29. 08. 2018 21:27  |  Android Chrome 68.0

Nic, prizpusobime se.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
29. 08. 2018 21:34 | Microsoft Windows 7 Chrome 68.0.3440.106

Sorry, neverim. Kazdou chvilku pisete clanek jako stoleta voda, nechladnejsi, nejteplejsi za nejakych 500 let dorazu a vzapeti vam do diskuze nekdo posle odkaz kdyz na stejnem miste pred 30 lety namerili vic/min.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
29. 08. 2018 22:11 | Microsoft Windows 7 Firefox 41.0

To by zhruba odpovídalo. Na konci každého teplého období (meziledové doby, 8 000 - 15 000 let) bylo nejtepleji. Pak přišla ledová doba (80 000 - 100 000 let). Již nyní slábne Golfský proud, je kdesi mezi 1/3 až 1/2 normální hodnoty, protože severní ledovce roztávají a narušují ho.V ledové době sahají ledovce v Evropě až k Berlínu, nejvyšší teploty v létě dosahují k +15°C a je paradoxně velmi sucho, protože je mnoho vody vázáno v ledu.Jsem tedy zvědavý, jestli se v budoucnu máme obávat čím dál většího horka či naopak nové doby ledové (teplé období by se mělo chýlit ke konci - nyní asi 12 000 let). Ty začali zhruba od dob, co jsou na pólech či poblíž pevniny.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
30. 08. 2018 07:04 | Android Chrome 67.0

Je potřeba za to, co člověk provedl s celou planetou, spálit ho v reálu v pekelném ohni! Situace je nezvratná a nevratná. A to je spravedlivé...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
jtach  |  31. 08. 2018 14:29  |  Microsoft Windows 10 Chrome 68.0.3440.106

Proc nam porad vnucuji, ze kdyz bude tepleji, tak hladiny mori stoupnou ? To prece neni pravda. Kdyz roztaje vsechen arkticky led, tak hladina nestoupne ani o milimetr. Ta voda uz v oceanech je, jen plave zmrzla na povrchu (viz Archimeduv zakon). Overit se to da pokusem s ledem a sklenici vody. V Antarktide je takova kosa, ze tam ledu spis pribyva. Navic pri otepleni bude vic vody jako para v atmosfere. Rozrati vsech horskych ledovcu - to je jak kapka v mori, tam moc vody neni.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (1)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor