Ten článek je strašný. Jen přitáhnout pozornost, ale pravdu tam nehledejte, jen fakta vytržená ze souvislostí, zejména pak jen taková, která se hodí k potvrzení článku, ale ta ostatní už ne.Postupně:
Průměrné teploty - stanovení průměrných teplot trpí systematickými chybami a nedostatkem dat a udávané průměrné teploty jsou výsledkem modelů, které ale nejsou pro každé období stejné. Modely musejí zahrnout jak nedostatek údajů, tak i vliv tepelných ostrovů, kdy se měřicí stanice dostala do vlivu stále rostoucí městské aglomerace a pod. Takže u každé teploty by měla být udávána i nejistota měření, která ale bude nutně směrem do historie výrazně růst.Vzhledem k jiným historickým záznamům bych si tak troufl vyslovit určité pochybnosti a to nejteplejším období za 100 000 let. Natolik přesné údaje nemáme, aby to bylo možné tvrdit. Pokud se v historii staré 100 000 let projevila teplotní anomálie trvající třeba jen deset let, nemáme o ní údaje, prostě není jak to zjistit (záznam z letokruhů v takovém rozsahu nemáme, záznamy z ledu zase nejsou dostatečně přesné, navíc obojí je lokálně omezené).Pak tu ale také máme písemné doklady o středověkém klimatickém optimu, kde se sice uvádí teploty srovnatelné s dneškem, ale popis zemědělství tomu neodpovídá. Farmy v Grónsku, u nás (kolem Českého středohoří) se pěstovaly melouny a šafrán, v Anglii se pěstovaly broskve a vinná réva. Vzhledem k úrovni šlechtitelství a naprosté závislosti tehdejšího zemědělství na počasí, lze úspěšně předpokládat, že bylo výrazně tepleji než dnes a hlavně delší dobu (broskvoň nezasadíte po dvou, třech teplých letech).Podotýkám jen, že přechod z velmi teplého středověkého klimatického optima do malé doby ledové, kdy třeba Vltava byla pokryta desítky centimetrů tlustým ledem a v Holandsku se bruslilo, trvalo necelých 200 let. Nelze tedy mluvit, že fáze ochlazování a oteplování musí nutně trvat dlouhé tisíce let. Zhruba někdy uprostřed této změny musely být změny podobně rychlé jako dnes, jen směrem dolů.A jen ještě poznámka o letošním létě - letos se extrémně dlouho držela přibližně v oblasti La Manche oblast nízkého tlaku, které nad Evropu nepustila chladnější a vlhčí vzduch z Atlantiku. Díky (kvůli?) tomu byly tak extrémně vysoké teploty - prostě sem nepřišly deště a chladnější vzduch.
Hladina moří - zde se jedná vyloženě o cílené strašení. Měření hladin (které výrazně přesnější než měření teploty, protože oceány se chovají mnohem jednotněji než atmosféra) probíhá od roku 1870 a za tu dobu hladina vzrostla o cca 200 mm (přičemž slapové jevy se projevují poklesem/nárůstem zhruba o metr na volném moři) a roste cca 3 mm za rok. I ty nejhorší scénáře predikující růst teploty vyšší než dnes, predikují růst hladin o metry v horizontu minimálně 500 let, ale to je velmi nepravděpodobné. Reálně lze očekávat růst o metr během tisíce let. Mimochodem - kolem roku 1200, v době vysokých teplot, byly hladiny moří výš pouze o cca 200 mm než dnes. A to lze očekávat jako reálnou hodnotu i nyní při současném globálním oteplování.
Skleníkové plyny - tohle je stále ještě tématem plným rozporů. Nikdo (tedy nikdo příčetný) nerozporuje, že CO2 je skleníkový plyn a díky způsobu pohlcování IR záření může molekula CO2 ovlivnit násobně větší množství molekul okolních. Problém je, jak je ten vliv reálně velký. Některé modely, kterými se ohánějí tzv. alarmisté (a tady to používám opravdu jako dehonestující označení), jsou už vyloženě perpetua mobile prvního druhu, kdy by CO2 měl uvolnit více energie na ohřátí okolí, než kolik sám pohltí. Na druhou stranu jsou stejně bludné výroky popíračů, kteří tvrdí, že se nic neděje, protože v historii bylo CO2 více. Oba výroky jsou extrémy, navíc jsem je přehnal ad absurdum, problém je, že toto černobílé vidění tu opravdu je.Člověk zcela nesporně během krátké historie uvolnil do ovzduší CO2 takové množství, které se ukládalo miliony let. Překonal produkci sopek několikanásobně. Zcela jednoznačně se na zvýšení CO2 podílí z převážné většiny. Ovšem tvrzení, že tímto planetu otepluje, protože v historii byly při vyšší teplotách také vyšší hodnoty CO2 už neobstojí. Ve většině případů z historie je kauzalita obráceně, tedy nejdříve byly vyšší teploty a teprve až následně se zvyšovaly hodnoty CO2, a to klidně v rozdílu stovek až tisíců let. Takže snahy o vychytávání CO2 z ovzduší jsou především strašným pálením peněz. Snižovat produkci přechodem na jiné zdroje energie vhodné je, ale také by se to nemělo dít formou tzv. OZE, které mají zase obrovskou "uhlíkovou stopu" při výrobě, mají nízkou efektivitu, jsou nepředvídatelné, zabírají velkou plochu, potřebují zálohy (kterou jsou ve formě elektráren spalujících fosilní paliva).CO2 má ovšem další velmi výrazné vlivy, které nejsou tolik rozebírány. Asi každému, kdo si trochu pamatuje z biologie, je jasné, že vyšší podíl CO2 by mohl zvýšit růst rostlin. Tak jednoduché to ale není. Do rostlin vstupuje CO2 póry, kterými rostlina dýchá a odpařuje se jimi voda. Při vyšším podílu CO2 tak rostlina může mít otevřených méně pórů, takže lépe hospodaří i s vodou. Tohle je sice velmi pozitivní, ale zároveň to může úplně změnit využívání vody v krajině. Teoreticky by to mělo přinést vyšší zemědělské výnosy, měly by lépe růst rostliny středního klimatického pásu, které by se mohly být schopny rozšířit i do teplejšího podnebí. Celkově to přináší některé velmi pozitivní věci, ale tak jednoduché to zřejmě nebude. Prostě ani nevýhody, ani výhody nelze zjednodušovat.
A jen úplně na okraj dvě věci, co už v článku zmíněno vůbec nejsou a mají na klima vliv zdaleka nejvyšší - příjem energie z vesmíru, tedy především ze Slunce, a schopnost ukládání energie v oceánech. Přestože Slunce v rámci svých cyklů mění výkon jen v řádu desetin procenta, maximálně v řádu procent, ovlivňuje to Zemi velmi významně. Očividný je přísun energie, méně očividné jsou pak změny v kosmickém záření. Zhruba v roce 2015 bylo maximum krátkodobého cyklu (existují cykly v řádu desítek i tisíců let), nyní jsme naopak na minimu (a ne, opravdu nemá smysl argumentovat, že Slunce svítí méně, takže oteplování ovlivňuje člověk). Problém je, že na zemi momentálně dopadá o deset až dvacet procent více vysokoenergetických částic kosmického záření. To sice příliš neovlivňuje přísun energie, ale má to velký vliv na vznik oblačnosti, změny v ozonové vrstvě, mění se tloušťka jednotlivých vrstev atmosféry. A bohužel nelze predikovat, jak tohle ovlivňuje klima, protože prostě na modely zahrnující i toto, není dostatek výpočetního výkonu. V tomto kontextu jen připomenu, co jsem zmiňoval výše, tj. paličatou oblast nízkého tlaku na La Manche, která prostě do klimatických modelů neseděla. Mohlo za to zvýšené bombardování země kosmických zářením? Těžko říct, v tuhle chvíli je to jen čirá spekulace, ale jen tím chci ukázat, jak málo o počasí pořád víme.Co se pak týká oceánů, tak u nich probíhají cykly v řádu stovek až tisíců let díky cirkulaci hlubokomořských proudů. Oceány jsou schopny pojmout obrovské množství energie, mohou tím však výrazně ovlivňovat (pozitivně i negativně) počasí i celkové klima se zpožděním klidně těch tisíců let. Pokud se oceán silně prohřál za středověkého klimatického optima a oteplily se tehdy hlubokomořské proudy, můžeme pociťovat důsledky nyní, kdy se tato ohřátá voda vrací zpět k povrchu. Opět je to jen spekulace a chci tím jen ukázat, jak složitý klimatický systém země je a opravdu nelze všechno svádět na lidské působení. Člověk je schopen klima ovlivnit velmi efektivně, ale pouze v malém, lokálním měřítku (např. odlesnění středozemí ve starověku, odlesnění Evropy ve středověku, změny vodních toků a ploch v novověku), ale míra celoplanetárního dosahu už je velkou neznámou, tak do toho vstupují mnohem silnější a hlavně dlouhodobější vlivy.
Můj osobní názor je ten, že člověk by se měl snažit v první řadě velmi omezit znečištění, snížit svou stopu (šetrnější výroba energie i zemědělství) a měl by mnohem lépe pracovat s vodou v krajině (malé plochy, více smíšených listnatých lesů, remízků, zátopových oblastí atd.). Kromě toho by se měl cíleně snažit zazelenit co nejvíce oblastí - středomoří, Asie, Afrika... Většina těch oblastí by se velmi zlepšila (včetně zchlazení), kdyby se tam vrátily lesy, které tam v historii byly.
Omlouvám se za dlouhý příspěvek. Stručněji mi to nešlo, už takhle jsem toho vynechal a zjednodušil až moc.