Náboženská víra nejspíš může „obrnit“ mozek proti depresi

Díky za definici. Akorát si nejsem jistý, jestli mě máte za úplného blbce, napsal jsem to tak špatně, nebo je to ta jazyková bariéra. Přijde mi, že z toho jasně vyplývá, že věda dogma právě nemá, tedy rozdíl je v těch dogmatech.Co se týká Grygara a článku, vygooglil jsem náhodný (ani jsem ho podrobně nečetl), abych podpořil své tvrzení, že je věřící. A tedy věřící vědec. Obsah článku je mimo tento fakt naprosto nepodstatný.Dkůazem toho, že Země je kulatá, není to, že si spolu píšeme - nevím, jestli jste nějaký důkaz někdy dělal. Psát bychom si spolu mohli i mimo placatou Zemi, i pokud přijmeme celou současnou fyziku, tak můžu sedět kdesi v prázdnotě, vy také, Země nemusí existovat, a stejně nám to psaní bude fungovat. Kdybyste si přečetl argumenty placatozemců, našel byste i mnohem kreativnější vysvětlení. Zkrátka a dobře, toto opravdu není důkaz.Věnoval jsem se fyzice a matematice. Narazil jsem na to, že v tom nikdy nebudu výjimečně dobrý, no možná ani průměrný, a že to dá děsně práce, a zásadní peníze to nepřinese. Ukázalo se, že nejsem z těch, které by samotné bádání naplňovalo. Tak jsem změnil obor na praktičtější a daleko lépe hodnocený, co mě naplňuje více, a těch vědomostí, co jsem nabyl, hlavně relací mezi jednotlivými obory, využívám v příležitostné výuce dětí. Nicméně abych vystudoval, do toho, jak věda funguje, jsem se namočit musel, jinak bych se nikam nedostal.Minulý rok jsem se jeden den v týdnu věnoval autistickým nadprůměrně nadaným dětem, a snažil se je rozvíjet, protože škola jim nestačila, a rodiče už vůbec ne. A můžu vám říct, mimo jiné to dokazuje, jak jsem blbý, že pracovat s takovými dětmi může být dost ponižující. Takovému klukovi je devět let, umí plynule italsky, rusky, anglicky a samozřejmě česky, a mimo jiné se věnuje assembleru (ten nějak pochytil) a studuje rozdíly mezi operačními systémy. Celé dny tráví na záchodě, protože je to jediné místo, kde ho nikdo neotravuje, a sleduje Youtube. Tam se taky naučil rusky, protože spousta videí, které ho zajímají, je rusky.Když vám takový kluk před očima dissasambluje virus, a pátrá po jeho vlastnostech, cítíte se jako totální idiot, protože nestíháte. Teda já, blbec, nestíhám. A jedinou útěchou mi pak je, že ten klučina se neumí obléknout, neví, kdy má pít, a omdlí, protože si neuvědomuje, že je mu v tom letním parnu v zimní bundě horko :)Každopádně diskuze s vámi asi k ničemu nebyla. Nepřesvědčil jste mě, že věda není pro drtivou většinu lidí vírou, ani jste pro to nepředložil příliš argumentů - hádáme se o tom, co věda vlastně je, a jestli jsem nebo nejsem blbec. Trvám tedy nadále na svém, drtivá většina lidí věří, protože jejich cílem není rozumět všemu, a víru pro své běžné fungování potřebují. A já se řadím k nim, protože když se začneme bavit třeba o fungování procesoru, tak vám řeknu, jak si myslím, že to uvnitř funguje, ale je to jen víra - pokud v tom procesoru nejsou tranzistory, ale maliličkatí trpaslící přenášející elektrické náboje, nepřijdu na to, protože VĚŘÍM, že tam ty tranzistory prostě jsou.

Na to, že je Země kulatá, se nepřišlo. V to se věřilo. Těch možností, jak to je, bylo tehdy více. Doporučuji projít si tehdejší literaturu. Ono se to z dnešního pohledu vidí trochu jinak, když už víme, "jak to vlastně je".Zajímalo by mě, jaká konkrétní vědecká metoda to měla ve starověku být. Pro každou z nich najdete protiargument, proč to placatou Zemi nevyvrací.To, co tu ukazujete, je dle mého názoru víra ve vlastní ego a pravdu. A to je právě dost nevědecké; aby věda mohla fungovat, musí zpochybňování sama sebe umožnit a připustit, že se mýlí. Věda se v minulosti mnohokrát mýlila, a to je právě to, co ji odlišuje od víry. Víra se nemýlí, víra je daná. Zato věda znamená zkoumání, předpokládání, prokazování, a následné vyvracení a návrat zpátky na začátek.První krize matematiky. Řekové věřily v racionální čísla. Nikdy je nenapadlo, že by mohla existovat čísla, která nejdou zapsat jako zlomek. A pak přišel Pythagoras s odmocninou, a celé se to sesypalo. Bylo to tak vážné, že se v rámci akademie tato skutečnost držela v tajnosti, protože se nevědělo, jaký by to mělo vliv na okolní svět.Aristoteles předpokládal, že všechny věci padají kolmo k zemi. Ano, správně, kolmo k zemi. Že se mýlil, na to jsme přišli až na konci středověku, když se ukázalo, že věci vlastně padají po nějaké parabole. Do té doby věda vypadala takhle; věci padají kolmo k zemi, a že vystřelený šíp létá, s tím nemá nic společného. To je mimochodem ta "vědecká metoda", kterou se přišlo na to, že Země je kulatá.Isaac Newton a jeho mechanika. Newton došel k tomu, že svět je deterministický. Podle jeho mechaniky by stačilo znát stav vesmíru v jednom jediném okamžiku - a z něj by už bylo možné zjistit nejen jeho kompletní budoucnost, ale i minulost. Taková byla věda zase tehdy, a chvíli trvalo, než se přišlo na to, že to není pravda.Albert Einstein přišel s kosmologickou konstantou, "aby mu to vycházelo". Úspěšně se jí zbavil, a prohlásil ji za svůj největší omyl (sic!). To byl pan věděc. Věda už tehdy byla trochu modernější, a připouštěla omyly. Dneska se ke kosmologické konstantě zase vracíme a občas ji využíváme. Že by se Einstein mýlil v tom, že se mýlil?To je ta vaše věda. Proto tvrdím, že je to víra. Protože věda se mýlí. Připouští, že se mýlí. A přestože říká, že je něco vědecky potvrzené, stále je v pozadí možnost, že se ukáže, že skutečnost je jiná.Jediná věda, pokud se to dá vědou nazvat, která takovou vlastnost nemá, je matematika. Protože je definovaná od nuly a nevychází z pozorování skutečného světa.

Ovšem Dawkins se přesně z té pozice co zmiňujete, tedy vědce, nemůže k existenci/neexistenci Boha vyjadřovat vůbec. Jinak se totiž sám dostává mimo vědu. Tzn. může se k tomu vyjadřovat pouze jako "Richard Dawkins", něco jako když filosofoval Gödel (vědec jako "soukromá osoba" jistě filosofovat může, když ho to baví, v tom nevidím žádný problém).Pokud jde o ty jednorožce apod., tak podle mého názoru je to vcelku jedno. Ona se ani nutně nemusí řešit nějaká mýtická bytost, asi stačí připomenout si Poppera: to, že "všechny vrány jsou černé" prostě nedokážete, protože byste musel prozkoumat celý vesmír apod. Takže tvrzení "jednorožci neexistují" mi opravdu přijde v zásadě stejné jako "Bůh neexistuje".