Další problém jsou vzdálenosti. Naše galaxie má v průměru asi 100 tisíc světelných let a my jsme někde na jejím vnějším okraji. Takže i kdyby se nějaká vyspělá civilizace, schopná vysílat rádiové signály nacházela na opačné straně, trvalo by 100 tisíc let, než by vůbec dorazily sem. Ale ani to by neznamenalo, že tam ta civilizace stále je...Dále, 100 tisíc světelných let, je obrovská vzdálenost a intenzita elektromagnetického signálu klesá kvadraticky s rostoucí vzdáleností. Vezměte si, jaký problém je pro nás vůbec komunikace a zachycení signálu s družicí, která je třeba někde u Jupitera. Je potřeba obrovských teleskopů se supravodivými přijímači, aby mohly na zachytit signál, který je po té vzdálenosti utlumen na tak nízkou úroveň, že je na úrovni šumu okolního vesmíru. A pro vysílání se používají obrovské výkony, aby to ta družíce vůbec zachytila...a to jsme pořád v naší sluneční soustavě!!Takže pak se bavme o nějakém signálu, který by k nám vysílal někdo vzdálený byť jen pouhých 10 světelných let. Nezachytíme nic, takže o druhé straně galaxie nebo dokonce jiných galaxiích nemůže být ani řeč...Výbuch supernovy uvolní takové obrovské záření, které by nikdo nebyl schopen uměle vytvořit a my z toho "slyšíme" jen reliktní šum vesmíru na velmi nízkých úrovních. Takže o nějakých signálech se opravdu nemá smysl bavit...