Foto: Pixy

Foto: Pixy

Foto: Pixabay

Foto: Pixabay

Foto:   Loren Roberts ,  CC BY-SA 3.0

Foto: Loren Roberts, CC BY-SA 3.0

Foto:  Joel Raupe ,  CC BY-NC-SA 2.0

Foto: Joel Raupe, CC BY-NC-SA 2.0

Foto: Rocket Lab

Foto: Rocket Lab

Foto: Rocket Lab

Foto: Rocket Lab

Foto: Astrobotic Technology

Foto: Astrobotic Technology

Foto: Astrobotic Technology

Foto: Astrobotic Technology

Foto: NASA

Foto: NASA

Foto: NASA

Foto: NASA

Foto: Intuitive Machines

Foto: Intuitive Machines

Foto: Intuitive Machines

Foto: Intuitive Machines

Foto:   Pline ,  CC BY-SA 4.0

Foto: Pline, CC BY-SA 4.0

Foto:   Pline ,  CC BY-SA 4.0

Foto: Pline, CC BY-SA 4.0

Foto:  Indian Space Research Organisation  ( GODL-India )

Foto: Indian Space Research Organisation (GODL-India)

Foto:   https://twitter.com/isro ,  CC BY-SA 4.0

Foto: https://twitter.com/isro, CC BY-SA 4.0

Foto: PTScientists

Foto: PTScientists

Foto: PTScientists

Foto: PTScientists

Foto: Pixabay
Foto:   Loren Roberts ,  CC BY-SA 3.0
Foto:  Joel Raupe ,  CC BY-NC-SA 2.0
Foto: Rocket Lab
18
Fotogalerie

NASA i PTScientists: Kdo všechno chce do konce příštího roku letět na Měsíc?

  • K Měsíci nebo přímo na povrch Měsíce se v příštích letech chystá celá řada misí
  • Do konce příštího roku jich je plánováno cca deset
  • Je samozřejmě otázkou, zda se všechny tyto starty podaří uskutečnit

V posledních letech jsme svědky dlouho očekávané renesance letů do vesmíru, na které se tentokrát nemalou měrou podílejí i technologičtí vizionáři se svými společnostmi. Týká se to i naší přirozené oběžnice, o kterou je stále větší zájem, jak mezi státními kosmickými agenturami, tak i mezi soukromníky. Čerstvé neúspěchy při pokusech o přistání na povrchu Luny ukazují, že rozhodně nejde o jednoduchou či přímo rutinní záležitost.

Měsíc 8.jpg

K Měsíci nebo přímo na povrch Měsíce se v příštích letech chystá celá řada misí, jak státních, tak i soukromých aktérů. Do konce příštího roku jich je plánováno cca deset, i když je samozřejmě otázkou, zda se všechny tyto startu podaří uskutečnit, vzhledem k pandemické situaci nebo i technických obtížím, které jsou při kosmických letech žádnou výjimkou.

Astronaut na Měsíci 1.jpg

Kdo všechno tedy chce do konce příštího roku na Měsíc letět?

Titulní foto: Futurilla, CC BY 2.0

Pokračování 2 / 9

Čchang-e 5

Ještě letos v listopadu by měla odstartovat čínská mise Čchang-e 5 s nosnou raketou Dlouhý pochod 5, která navazuje na čtyři předchozí úspěšné sondy programu Čchang-e. Stejně jako v případě misí Čchang-e 3 a 4 by měl přistávací modul mise přistát na měsíčním povrchu, tentokrát v oblasti vulkanické formace Mons Rümker, která se nachází v Oceánu bouří, v severozápadní části přivrácené strany Měsíce.

Čchang-e 5 1.jpg
Foto: Loren Roberts, CC BY-SA 3.0

Klíčovou součástí mise Čchang-e 5 bude odebrání vzorků z povrchu Měsíce a jejich dopravení zpět na Zemi. Lander o váze 1,2 tuny přistane s návratovým modulem (120 kg). Zařízení landeru získá asi 2 kilogramy vzorků z hloubky asi 2 metrů pod povrchem. Návratový modul s těmito vzorky vylétne na orbitu Měsíce, kde se spojí s orbiterem mise Čchang-e 5. Ten by měl zajistit odeslání vzorků zpět na Zemi.

Čchang-e 5 2.jpg
Foto: Joel Raupe, CC BY-NC-SA 2.0

Pokračování 3 / 9

Rocket Lab

V prvním čtvrtletí roku 2012 se k Měsíci chystá společnost Rocket Lab, která se proslavila svými malými nosnými raketami Electron. Stejná nosná raketa by měla vynést pozoruhodnou kosmickou sondu CAPSTONE (Cislunar Autonomous Positioning System Technology Operations and Navigation Experiment). Ke startu by mělo dojít na novém kosmodromu společnosti Rocket Lab – Launch Complex-2, který se nachází v areálu Mid-Atlantic Regional Spaceport (MARS), na ostrově Wallops ve Virginii.

CAPSTONE - hlavička.jpg

CAPSTONE je experimentem americké vesmírné agentury NASA. Jde o cubesatovou sondu, kterou tvoří celkem 12 cubesatových jednotek, kostek o hraně 10 cm. Měla by se dostat na oběžnou dráhu kolem Měsíce, kde bude testovat stabilitu oběžné dráhy pro plánovanou kosmickou stanici Lunar Gateway. Sonda CAPSTONE bude také testovat navigační systém, který bude měřit polohu sondy vůči jinému americkému orbiteru, Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO), aniž by spoléhal na data pozemních stanic.

CAPSTONE 1.jpg

Významnou roli v této misi sehraje pozoruhodná kosmická sonda Rocket Lab jménem Photon. Jde o platformu pro přepravu dalších sond na místo určení, buď na oběžné dráze Země, nebo i k jiným vesmírným tělesům. Právě Photon dopraví sondu CAPSTONE k Měsíci.

Pokračování 4 / 9

Astrobotic Technology

Během července 2021 zamíří k Luně americká společnost Astrobotic Technology. Tu v roce 2007 s kolegy založil profesor Red Whittaker z Carnegie Mellon University, aby se mohli zúčastnit pozoruhodné soutěže Google Lunar X Prize. Soutěž sice v roce 2018 skončila bez vítěze, ale řada tehdejších účastníků pokračuje v přípravě lunárních landerů a misí na Měsíc.

Astrobotic Technology 1.jpg

První lunární lander Astrobotic Technology jménem Peregrine vynese do vesmíru raketa Vulcan Centaur, kterou vyvíjí United Launch Alliance (ULA), společný podnik Lockheed Martin Space a Boeing Defense, Space & Security. Mise bude premiérou jak pro Astrobotic Technology, tak i pro raketu Vulcan Centaur. Tato nová těžká nosná raketa navazuje na nosnou raketu Atlas V a bude mít některé prvky technologie rakety Delta IV.

Astrobotic Technology 2.jpg

Lander Peregrine by měl v rámci mise nazvané jednoduše Mission One dopravit na povrch Luny celou řadu dílčích nákladů a misí. Půjde o 14 komerčních nákladů a dalších 14 nákladů v rámci programu NASA Commercial Lunar Payload Services. Jde o velice zajímavé projekty, včetně malých roverů japonských Hakuto, chilských Team AngelicvM, nebo britských Spacebit, jejichž neobvyklý miniaturní pavoukovitý rover bude kráčet po 4 končetinách. Součástí nákladu je i kosmická verze Wikipedie a materiály projektu Rosetta Project.

Pokračování 5 / 9

Artemis 1

Na listopad 2021 se připravuje historicky první mise programu návratu NASA na Měsíc – Artemis 1. Bude to první let kosmické lodi Orion (také MPCV, Multi-Purpose Crew Vehicle) s těžkou nosnou raketou SLS (Space Launch System).

Artemis 1 1.jpg

Mise bude bezpilotní a zkušební. Kosmická loď Orion by měla strávit ve vesmíru celkem zhruba 3 týdny, z toho 6 dní na vzdálené retrográdní orbitě Měsíce (DRO, Distant retrograde orbit). Tento typ oběžné dráhy se již delší dobu zkoumá, ale zatím ji nevyužila žádná kosmická loď.

Artemis 1 2.jpg

Součástí mise Artemis 1 bude i vypuštění 13 malých cubesatových sond. Každou z těchto sond přitom tvoří 6 cubesatových jednotek. Bude mezi nimi například technologický demonstrátor ArgoMoon italské vesmírné agentury ASI, astrobiologický cubesat BioSentinel, který bude pomocí kvasinek testovat vliv kosmického záření, japonský cubesat EQUULEUS, který bude studovat plazmosféru, čili vnitřní magnetosféru Země, univerzitní cubesat Lunar IceCube pro výzkum ledu na Měsíci nebo SkyFire společnosti Lockheed Martin, který bude pořizovat spektroskopické a termografické snímky povrchu Měsíce.

Pokračování 6 / 9

Intuitive Machines

Do konce roku 2021 se na Měsíc chystá také soukromá společnost Intuitive Machines. S nosnou raketou Falcon 9 společnosti SpaceX tam hodlá v říjnu vyslat lander Nova-C.

Intuitive Machines 1.jpg

Jde o jeden ze tří prvních landerů, které by měly přistát na Měsíci v rámci programu Commercial Lunar Payload Services. 1,5 tunový lander by měl na Měsíc dopravovat 100 kilogramů nákladu.

Intuitive Machines 2.jpg

Pokračování 7 / 9

Luna 25

V říjnu 2021 chtějí na Měsíc letět i Rusové. Jejich lunární lander Luna 25 by měl v rámci programu Luna-Glob přistát poblíž jižního pólu Měsíce, v impaktním kráteru Boguslawsky. Součástí mise by mělo být i vyslání impaktorů, které by měly narazit do povrchu Měsíce.

Luna 25 1.jpg
Foto: Pline, CC BY-SA 4.0

Luna 25 by měla mít na palubě řadu vědeckých přístrojů a také zařízení pro odběr vzorků. Hlavním cílem mise bude prověření technologie pro přistání na Měsíci.

Luna 25 2.jpg

Pokračování 8 / 9

Čandraján-3

V příštím roce se také chce napodruhé pokusit o přistání na Měsíci Indie. Tamější odborníci připravují misi Čandraján-3, která zopakuje téměř úspěšnou misi Čandraján-2.

Čandraján-2 3.jpg
Foto: Indian Space Research Organisation (GODL-India)

Její přistávací modul Vikram selhal až v poslední fázi, těsně před přistáním, kvůli chybě softwaru. Mise Čandraján-3 bude téměř totožná, s tím rozdílem, že nebude zahrnovat lunární orbiter, ale jen lander a rover.

Čandraján-2 2.jpg
Foto: https://twitter.com/isro, CC BY-SA 4.0

Pokračování 9 / 9

PTScientists

Přistání na Měsíci v roce 2021 plánuje i německá společnost PTScientists, další z účastníků soutěže Google Lunar X Prize. Chce vyslat na Měsíc 1,25 tunový lander ALINA, s pomocí nosné rakety Ariane 64.

PTScientists 1.jpg

Lander by měl na Měsíci vysadit dva rovery Audi Lunar Quattro (ALQ) od německého výrobce automobilů Audi. Celá mise by měla být především testem technologií, jak landeru, tak i roverů.

PTScientists 2.jpg

Určitě si přečtěte

Články odjinud