Aktualizováno 3.12.2019
NASA v pondělí oznámila, že se jí konečně podařilo najít místo havárie indického lunárního landeru Vikram. Snímky pořízené zařízením Lunar Reconnaissance Orbiter Camera ukazují, že Vikram dopadl do oblasti vzdálené asi 600 km od jižního pólu Měsíce.
Foto: NASA
Modré tečky na fotografii níže označují trosky landeru (potvrzené či pravděpodobné). Zelené tečky pak ukazují, kde došlo k narušení půdy. „S“ jsou trosky identifikované inženýrem Shanmugou Subramanianem již na první zveřejněné mozaice, získané 17. září.
Foto: NASA
Zaměstnanci India Space Research Organization (ISRO) přitom původně tvrdili, že lander nejspíš zůstal v jednom kuse, pročež s ním možná ještě půjde navázat komunikaci. Nyní je ale už jasné, že šlo o předčasný optimismus.
„Navzdory ztrátě bylo přiblížení se k povrchu úžasným úspěchem,“ uvedla NASA ve svém prohlášení.
Aktualizováno 27.11.2019
Indian Space Research Organization (ISRO) se po dvou a půl měsících konečně odhodlala říct poslední sbohem lunárnímu landeru Vikram, s nímž 7. září ztratila spojení.
„První fáze sestupu byla prováděna nominálně z výšky 30 km do 7,4 km nad povrchem Měsíce,“ uvedl indický ministr Jitendra Singh, který mj. spravuje Úřad pro výzkum vesmíru
Krátce nato se však čísla začala odchylovat „od navržených parametrů,“ v důsledku čehož „Vikram tvrdě přistál zhruba 500 metrů od určeného místa.“
Zatím stále není jasné, co přesně tuto havárii způsobilo. Podle Singha byla většina klíčových fází (orbitální manévry, oddělení landeru, hrubé brždění…) úspěšně dokončena. To ovšem nemění nic na tom, že funkční nakonec zůstal jen orbiter.
Aktualizováno 13.9.2019
Odborníci z India Space Research Organization (ISRO) se stále usilovně snaží navázat komunikace s landerem Vikram. Naději jim dodává i skutečnost, že dotyčné zařízení se údajně v důsledku tvrdého dopadu na povrch Měsíce nerozpadlo.
„Lander je tam jako jeden kus, nerozbil se na kousky,“ prozradil nejmenovaný zaměstnanec ISRO indickému deníku The Hindu. „Je v nakloněné poloze.“
Indům přispěchala na pomoc i NASA, jejíž sonda Lunar Reconnaissance Orbiter by měla 17. září přeletět nad místem havárie.
Mluvčí americké vesmírné agentury slíbil, že veškeré snímky oblasti kolem cílové přistávací zóny Vikramu, které Lunar Reconnaissance Orbiter pořídí, budou poskytnuty ISRO za účelem analýzy.
The New York Times nicméně upozorňují na to, že v celé dosavadní historii průzkumu vesmíru nebyl zaznamenán jediný případ, kdy by se podařilo obnovit kontakt s landerem po úplné ztrátě komunikace.
Aktualizováno 10.9.2019
Podle agentury Associated Press indická kosmická agentura (ISRO) nalezla ztracený lander Vikran a nyní se s ním snaží navázat kontakt. Pravděpodobnost toho, že je pořád ještě funkční, však není příliš vysoká.
„Ano, lokalizovali jsme lander na měsíčním povrchu,“ potvrdil šéf indického vesmírného programu Kailasavadivoo Sivan v rozhovoru pro The Times of India. „Muselo to být tvrdé přistání.“
To znamená, že Indie stále má alespoň teoretickou šanci stát se historicky čtvrtou zemí, jejíž lander prozkoumával Měsíc. Z dostupných informací plyne, že ISRO se bude o spojení s Vikranem pokoušet dva týdny.
Aktualizováno 9. 9. 2019:
Indian Space Research Organization (ISRO) oznámila, že ve výšce 2,1 kilometrů ztratila veškerou komunikaci s lunárním landerem Vikram. Zatím však není jasné, zda havaroval či nikoliv.
Podle dostupných informací šlo nejprve všechno podle plánu. Několik minut před přistáním se však Vikram odchýlil od své trajektorie. „Vesmír je jako vždy krutý. Velmi, velmi krutý,“ komentoval to Eric Berger z Ars Technica.
Tato negativní zpráva přichází několik měsíců poté, co se na Měsíci neúspěšně pokusila přistát soukromá izraelské kosmická sonda Berešit. Té v poslední fázi letu selhal motor.
Aktualizováno 23. 7. 2019:
Indická mise Čandraján-2 v pondělí ráno místního času konečně odstartovala. jedná se o nepilotovaný let, v rámci kterého Indové na Měsíc posílají 1,4 tuny vážící výzkumnou sondu, ze které na povrch vyjede šestikolové průzkumné vozítko. Měsíčnímu modulu bude trvat zhruba měsíc, než dosáhne lunární oběžné dráhy a několik dalších týdnů, než dorazí na povrch.
„Jde o začátek historické cesty Indie směrem na Měsíc a přistání na místě poblíž jižního pólu,“ komentoval to předseda Indian Space Research Organization (ISRO) Kailasavadivoo Sivan, který následně upřesnil, jaký je vlastně smysl mise: „Provádět vědecké experimenty, prozkoumat neprozkoumané.“
Pokud vše půjde dobře, 1,4tunový lander zvaný Vikram se stane prvním indickým objektem, který měkce přistane na Měsíci. Následně z něj do terénu vyrazí mobilní rover, jehož akční rádius činí 500 metrů.
Rover by měl mj. aktivně pátrat po stopách vodního ledu. Tento výzkum má podle odborníků velký význam pro budoucí mise na Měsíc. V galerii výše si můžete prohlédnout snímky ze startu a také z 3D renderů předpokládaného průběhu mise.
Aktualizováno 16. 7. 2019:
Indie odvolala start své mise na Měsíc. Stalo se tak pouhou hodinu předtím, než měla raketa Geosynchronous Satellite Launch Vehicle Mark III vyrazit do vesmíru.
Indian Space Research Organization (ISRO) následně oznámila, že důvodem byl nespecifikovaný technický problém v odpalovacím systému.
Nové datum startu zatím nebylo stanoveno. Podle dostupných informací se však další pokus uskuteční nejdříve za 10 dní, protože GSLV Mark III bude muset projít důkladnou kontrolou.
Nejmenovaný zdroj z ISRO médiím prozradil, že dotyčný technický zádrhel byl zaznamenán během nakládání kryogenního paliva. Palivo, které již v GSLV Mark III je, tedy nejprve bude zapotřebí odstranit. „Pak bude raketa vzata zpět k dalšímu vyšetřování,“ dodal zdroj.
Navzdory těmto komplikacím má Indie stále dobrou šanci stát se čtvrtou zemí světa, jejíž kosmická sonda měkce přistane na povrchu naší přirozené družice. Tuto pomyslnou bramborovou medaili mohl začátkem letošního roku získat Izrael, ale jeho lander havaroval.
Původní článek z 12. července:
Indie chce na Měsíc vyslat lunární orbiter, lander a rover. Jmenovaná zařízení má na místo určení dopravit výše zmíněná raketa Geosynchronous Satellite Launch Vehicle Mark III, která měla původně odstartovat v neděli 14. července, ale start byl odložen na 16. července.
Předchozí – a mnohem méně ambiciózní – mise, Čandraján-1, nedopadla právě dobře. Malá sonda se totiž ztratila někde na lunární oběžné dráze a až po osmi letech ji našla NASA. Indové tak doufají, že si tentokrát „spraví chuť“.
Zvolené přistávací místo leží na odvrácené straně Měsíce – konkrétně pouhých cca 350 kilometrů od okraje pánve South-Pole Aitken, tedy největšího známého impaktního kráteru ve Sluneční soustavě.
Opakovaně odkládaný start
Na palubě roveru se mj. nachází rentgenový spektrometr, který by mohl analyzovat složení kůry výše zmíněného kráteru a zjistit tak leccos zajímavého o jeho původu.
Podle původních informací se Čandraján-2 měla uskutečnit do konce března 2018. Tento záměr se však nepodařilo realizovat. Ke startu tak dojde až 7 měsíců poté, co na odvrácené straně Měsíce úspěšně přistála čínská Čchang-e 4: historicky první sonda, které se to podařilo.
Během příprav mise pochopitelně docházelo i k dalším změnám. Indická kosmická agentura (ISRO) například oznámila, že z důvodů omezení hmotnosti orbiter nakonec nebude vybaven vědeckými nástroji NASA a ESA.
