NASA v dubnu rozhodla, že člověka dopraví na povrch Měsíce kosmická loď Starship od SpaceX. Nebude však s astronauty startovat ze Země, ale bude fungovat pouze jako nový lunární modul – Human Landing System (HLS).
Do užšího výběrového řízení se tehdy dostaly ještě další dvě firmy – Dynetics a uskupení Národní tým pod vedením Blue Origin Jeffa Bezose. Druhý jmenovaný neúspěšný uchazeč se obrátil s žalobou na soud. Práce na návratu člověka na Měsíc se tím zastavila. Na začátku listopadu však soud žalobu Blue Origin zamítl.
Posun termínů
V úterý odpoledne východoamerického času proběhla tisková konference, na které NASA nastínila budoucí vývoj. Už před tiskovou konferencí se vědělo, že první mise v rámci programu Artemis odstartuje nejdříve 12. února příštího roku. Půjde o první start rakety SLS, která na dráhu okolo Měsíce dopraví kosmickou loď Orion.
Další misí bude Artemis 2, při které proběhne jednodušší oblet Měsíce s astronauty. NASA včera potvrdila, že se mise neuskuteční v roce 2023, jak bylo původně plánováno, ale až v květnu 2024.
V roce 2024 mělo přitom původně proběhnout už přistání na Měsíci. Termín je nyní odsunut na „nejdříve v roce 2026“. Šéf NASA Bill Nelson potvrdil, že hlavním důvodem odkladu je žaloba ze strany Blue Origin, ale není to jediný důvod.
„Kvůli soudnímu sporu nám po dobu sedmi měsíců nebylo podle zákona dovoleno mít jakýkoli kontakt se společností SpaceX ohledně programu HLS,“ řekl Nelson a dodal, že s prezidentkou SpaceX Gwynne Shotwell poprvé hovořil o HLS 5. listopadu, den poté, co federální soudce rozhodl v neprospěch Blue Origin.
Odklad termínu přistání není překvapením. Od začátku byl tento termín považován za přinejmenším optimistický. „Cíl Trumpovy administrativy spočívající v přistání člověka v roce 2024 nebyl podložen technickou proveditelností,“ řekl Nelson.
Přestože je nyní už jisté, že na HLS bude pracovat SpaceX, NASA se nevzdává původní myšlenky, aby lunárních modulů bylo více – podobně, jako je tomu například u letů na oběžnou dráhu, kde kromě Crew Dragonu od SpaceX najala NASA také Starliner od Boeingu.
Ke splnění tohoto přístupu, na který tlačí i někteří američtí senátoři, je potřeba splnit drobný detail – navýšit rozpočet na HLS, který je nyní mnohem nižší, než NASA požadovala. Úřad bude podle svého šéfa usilovat o „výrazné navýšení finančních prostředků“ a to počínaje žádostí o rozpočet na fiskální rok 2023.
Když už je řeč o penězích, NASA potvrdila, že se zvýší náklady na vývoj a stavbu kosmické lodě Orion. Od fiskálního roku 2012 po misi Artemis 2 bude rozpočet na Orion činit 9,3 miliardy dolarů, což je o 2,6 miliardy více, než se původně očekávalo.
Pozor na Číňany
Program Apollo byl popoháněn soubojem se Sovětským svazem. V případě Artemis sice „vnější nepřítel“ neexistuje, ale to se může rychle změnit.
Nelson varoval, že čínský kosmický program je stále více schopen vysadit tchajkonauty na povrchu Měsíce dříve, než se čekalo. Dokonce hrozí, že se noha čínského tchajkonauta dotkne Měsíce dříve, než noha astronauta z programu Artemis. NASA proto podle Nelsona chce být „co nejagresivnější“, aby své konkurenty předstihla.