Oživeno 14. června Jet Propulsion Laboratory (JPL) včera oznámila, že sonda Voyager 1 znovu začala provádět vědecké operace a posílat na Zemi shromážděná data.
Dva z celkem čtyř vědeckých přístrojů Voyageru 1 se podařilo vrátit do normálních provozních režimů již 19. května. „Oživení“ zbývajících dvou však trvalo téměř celý další měsíc.
Inženýry nicméně čeká řada dalších úkolů. Mj. budou muset znovu synchronizovat software pro měření času ve třech palubních počítačích sondy, aby mohli provádět příkazy ve správný čas.
„Tým bude také provádět údržbu digitálního magnetofonu, který zaznamenává některá data pro přístroj studující plazmové vlny, která se odesílají na Zemi dvakrát ročně (většina vědeckých dat Voyagerů se posílá přímo na Zemi a nezaznamenává se),“ uvedla JPL.
Voyager 1 se momentálně nachází ve vzdálenosti více než 15 miliard mil (24 miliard kilometrů) od naší planety. Stejně jako Voyager 2, i on koncem letošního roku oslaví neuvěřitelných 47 let provozu.
Úvodní článek z 23. dubna
Sonda Voyager 1, nejvzdálenější a nejdéle letící člověkem vytvořený objekt, 14. listopadu 2023 přestala smysluplně komunikovat. Experti sice říkali, že zkouší všechno možné, aby komunikaci obnovili, ale obecně se předpokládalo, že jsme o tuto 46 let starou vesmírnou relikvii přišli.
O to větší překvapení je, že teď NASA oznámila obnovení komunikace. Zatím jde pouze o stavová data z palubních systémů, ale předávání vědeckých dat prý bude následovat.
V březnu tým z Jet Propulsion Laboratory potvrdil, že problém souvisí s jedním ze tří palubních počítačů: FDS (flight data subsystem, subsystém letových dat). Nefungoval jediný čip zodpovědný za uložení části paměti FDS. Opravit se jej nepodařilo, inženýři však pracovali na přenesení jeho úkolů jinam.
Voyager 1 v mezihvězdném prostoru (umělecká ilustrace).
V tomto bodě je na místě připomenout, s jak prehistorickou technikou máme co do činění. „I tlačítko, jehož stiskem otvíráte dveře svého auta, má větší výpočetní výkon než sondy Voyager. Je pozoruhodné, že stále pokračuje v letu a že letí již více než 46 let,“ prohlásila projektová manažerka Voygaeru Suzanne Dodd.
Nebylo žádné jedno místo, které by bylo schopné pojmout celý kód z nefunkčního čipu, a tak jej museli inženýři rozdělit. Zjednodušeně řečeno bylo nutné znovu vymyslet značnou část softwarové architektury půl století starého počítače a bylo nutné udělat to lépe než v době, kdy šlo o aktuální techniku a NASA zaměstnávala ty nejlepší experty doby.
Členové letového týmu Voyageru slaví, když 20. dubna poprvé po pěti měsících obdrželi údaje o stavu Voyageru 1
Při tom všem musíte počítat s tím, že chybný pokus by mohl ukončit spojení s Voyagerem jednou pro vždy. Navíc každá poslaná instrukce letí k sondě 22 a půl hodiny, na reakci čekáte dalších 22 a půl hodiny, už je totiž 24 miliard kilometrů od Země – více než 160× dále než Slunce.
Během nadcházejících týdnů tým podobným způsobem upraví a přemístí další dotčené části softwaru FDS. Cílem je znovu získat přístup k vědeckým datům.
Zdroj: Jet Propulsion Laboratory