NASA otestovala padák pro třiadvacetioké marsovské monstrum

  • Mars 2020 vychází konstrukčně z roveru Curiosity a k Marsu odstartuje v létě 2020
  • Kromě vědeckých přístrojů bude mít i 23 kamer
  • Vůbec poprvé tak uvidíme záběry otevření padáků na cizí planetě

Na povrchu Marsu dnes pracují dva rovery: Opportunity už od ledna 2004, podstatně větší Curiosity od srpna 2012. Na rok 2020 chystá NASA další rover, který bude mít podobné „šasi“ jako Curiosity.

Laboratoř Mars 2020 bude zkoumat historii rudé planety. Zaměří se i na to, zda na Marsu někdy mohly být podmínky vhodné k životu nebo dokonce život sám.

Bude mít 23 očí

První marsovský rover měl jen pět kamer. Jednu z nich využil Mark Watney pro komunikaci se Zemí ve filmu Marťan. Na samotném roveru Sojourner byly tři, na landeru pak další dvě. Opportunity má celkem 10 kamer, Curiosity 17. Nová laboratoř Mars 2020 jich bude mít rovnou 23.

Na palubě bude kamera pro panoramatické záběry, navigační kamery (snímky z nich poznáte tak, že jsou obvykle černobílé), kamera pro detailní snímky povrchu a také pro průzkum vzorků. Mars 2020 odebere vzorky, které by měla v budoucnu jiná mise dopravit na Zemi.

Zajímavým přístrojem bude kamera SkyCam. Jedná se o celý soubor přístrojů pro studium oblačnosti a atmosféry.

Hned šest kamer splní svůj úkol už v prvních minutách. Zaznamenají totiž průlet atmosférou a přistání. Dostaneme vůbec první záběry otevření padáku v atmosféře cizího světa!

Testy padáků

Přistát na Marsu není žádná legrace. Rudá planeta má dostatečně hustou atmosféru k tomu, aby bylo nutné sondy vybavit tepelným štítem. To ale zase není tak špatné. Po příletu k Marsu se totiž potřebujete zbavit rychlosti a atmosféra vám v tom hodně pomůže a to skoro zadarmo.

Na druhou stranu je však atmosféra Marsu natolik řídká, že účinnost padáku není nejlepší.

Test padáku pro Mars 2020. Credit: NASA, JPL

Curiosity při přistání využila padáku a speciální plošiny s motory, která pomoci jeřábu rover vysadila na povrch Marsu.

Rover Mars 2020 bude přistávat podobně. Vše musí běžet automaticky bez zásahu člověka. Zpoždění signálu mezi Marsem a Zemí je asi 20 minut. Není divu, že NASA označila přistání Curiosity jako „sedm minut hrůzy“.

Před pár dny proběhl první test padáku pro Mars 2020 s označením ASPIRE (Advanced Supersonic Parachute Inflation Research Experiment).

Ze základny Wallops Flight Facility ve Virginii odstartovala raketa Black Brant IX. Po dvou minutách vynesla ASPIRE do výšky 51 kilometrů. O 42 sekund později byly podmínky takové, jaké budou v atmosféře Marsu. Ve výšce 42 km a rychlostí 1,8 Ma se padák otevřel. ASPIRE pak dosedl asi 54 km jihovýchodně od ostrova Wallops. V únoru proběhne další test.

Fantastické video z přistání Curiosity

Témata článku: Vesmír, Technika, Věda, NASA, Země, Výzkum, Mars, Astronomie, Kamera, Atmosféra, Panoramatický záběr, Vědecký přístroj, Přistání, Planeta, Detailní snímek, Rover, Rudá planeta, První záběr, První minuta, Aspire, Přístroj, První test, Druhá strana, Padák, Bookmarks