Vesmír

NASA prý objevila paralelní vesmír. Se záhadou z antarktického ledu je ale potřeba zacházet opatrně

  • Antarktický projekt detektoval vysokoenergetická neutrina, která měla prolétnout Zemí, což ale není možné.
  • Podle některých může jít o důkaz paralelního vesmíru.

Ve světových médiích se objevila senzační zpráva. Vědci z NASA objevili paralelní vesmír, ve kterém plyne čas obráceně. Slovy klasika: „Mimořádná tvrzení vyžadují mimořádné důkazy.“ A ty zatím chybí. 

Předně nešlo o objev vědců NASA, ale observatoře s krásným jménem ANITA, které je zkratkou slov Antarctic Impulsive Transient Antenna. Pod projektem je podepsáno několik univerzit a institucí v čele s University of Hawaii. NASA pomáhá projekt financovat, a to stejně jako třeba americké ministerstvo energetiky.

Z názvu projektu je patrné, že se budeme muset vydat do mrazivých končin Antarktidy. Vědci se zde pokoušejí zkoumat neutrina – jedny z nejvíce fascinujících částic ve vesmíru.

Neutrina dokáží projít lidským tělem ale i celou Zemí. Vznikají v nitru Země, ve hvězdách, v jaderných elektrárnách a také při extrémních kosmických událostech, jako jsou supernovy. Jak je z popisu jejich vlastností patrné, velmi nerada interagují s hmotou. Pokud se tak už stane, zanechávají tyto interakce stopy, díky nimž můžeme neutrina zkoumat.

Klepněte pro větší obrázek
ANITA. Foto: DrummermeanCC BY-SA 4.0

ANITA se zaměřuje na lov extrémně energetických neutrin, které jsou výsledkem interakce kosmického záření s fotony kosmického mikrovlnného pozadí (tzv. reliktní záření). 

Páteří projektu jsou antény, které jsou zavěšeny na balónu ve výšce 37 km nad Antarktidou. Jejich úkolem je detekovat rádiové vlny – vyzařované v okamžiku, kdy se extrémně energetická neutrina dostanou do ledu. Odborně se tomu říká 
Askaryanův efekt.

Antény zachytily za léta mnoho „rádiových výbuchů“, ale jen hrstka má původ v kosmických procesech. Mezi ně patří i detekce spršky kosmického záření (ArXiv).

Částice s velmi vysokou energií, jako jsou protony a neutrony, se dostanou do naší atmosféry a vytváří celou kaskádu dalších částic. Podobné spršky vědci velmi dobře znají, ale ANITA zachytila dvě obrácené. Kaskáda částic se nepohybovala směrem dolů ale nahoru. 

Na první pohled to není až tak překvapivé. Mohlo jít o částice, které přiletěly ze severu směrem na jih. Proletěly Zemí a vynořily se v Antarktidě. Kosmické záření tohle neumí, ale neutrina dokáží projít celou Zemí.

Problém je, že neutrina, která procházejí celými planetami, mají poměrně nízkou energii. Čím vyšší je energie neutrina, tím menší hmotou dokáže projít bez interakce. Neutrina, která zachycuje ANITA, nemohou projít Zemí. 

Je možné, že Zemi zasáhla obří sprška vysokoenergetických neutrin a malá část přece jen prošla Zemí. Je to však nepravděpodobné. Neutrina hledají i další projekty (například IceCube, který také pracuje s ledem, i když jinak) a těm by podobná událost neunikla. 

Samozřejmě jsou zde i sexy alternativní možnosti v podobě temné hmoty, paralelních vesmíru apod. V případě neutrin je ale obecně vždy potřeba nastavit skepticismus na maximum. Není to tak dávno, co vědci objevili neutrina cestující rychleji než světlo, což se ale záhy nepotvrdilo a učebnice fyziky se pálit nemusely. Také v případě vysokoenergetických neutrin může být vysvětlení nakonec úplně jednoduché a souviset například s vlastnostmi antarktického ledu, které měření zkreslují. 

Zdroje: @ajpizzuto, IceCubesyfywire, foto: Original uploader was Dinoj at en.wikipediaCC BY 2.5

Diskuze (30) Další článek: Týden Živě: 5G prý šíří koronavirus a Microsoft uspořádal digitální Build

Témata článku: Vesmír, Věda, Země, Wikipedia, Antarktida, Antarktický led, Vědec, Částice, Neutrino, ANITA, LED, IceCube, Záření