NASA prý objevila paralelní vesmír. Se záhadou z antarktického ledu je ale potřeba zacházet opatrně

  • Antarktický projekt detektoval vysokoenergetická neutrina, která měla prolétnout Zemí, což ale není možné.
  • Podle některých může jít o důkaz paralelního vesmíru.

Ve světových médiích se objevila senzační zpráva. Vědci z NASA objevili paralelní vesmír, ve kterém plyne čas obráceně. Slovy klasika: „Mimořádná tvrzení vyžadují mimořádné důkazy.“ A ty zatím chybí. 

Předně nešlo o objev vědců NASA, ale observatoře s krásným jménem ANITA, které je zkratkou slov Antarctic Impulsive Transient Antenna. Pod projektem je podepsáno několik univerzit a institucí v čele s University of Hawaii. NASA pomáhá projekt financovat, a to stejně jako třeba americké ministerstvo energetiky.

Z názvu projektu je patrné, že se budeme muset vydat do mrazivých končin Antarktidy. Vědci se zde pokoušejí zkoumat neutrina – jedny z nejvíce fascinujících částic ve vesmíru.

Neutrina dokáží projít lidským tělem ale i celou Zemí. Vznikají v nitru Země, ve hvězdách, v jaderných elektrárnách a také při extrémních kosmických událostech, jako jsou supernovy. Jak je z popisu jejich vlastností patrné, velmi nerada interagují s hmotou. Pokud se tak už stane, zanechávají tyto interakce stopy, díky nimž můžeme neutrina zkoumat.

Klepněte pro větší obrázek
ANITA. Foto: DrummermeanCC BY-SA 4.0

ANITA se zaměřuje na lov extrémně energetických neutrin, které jsou výsledkem interakce kosmického záření s fotony kosmického mikrovlnného pozadí (tzv. reliktní záření). 

Páteří projektu jsou antény, které jsou zavěšeny na balónu ve výšce 37 km nad Antarktidou. Jejich úkolem je detekovat rádiové vlny – vyzařované v okamžiku, kdy se extrémně energetická neutrina dostanou do ledu. Odborně se tomu říká 
Askaryanův efekt.

Antény zachytily za léta mnoho „rádiových výbuchů“, ale jen hrstka má původ v kosmických procesech. Mezi ně patří i detekce spršky kosmického záření (ArXiv).

Částice s velmi vysokou energií, jako jsou protony a neutrony, se dostanou do naší atmosféry a vytváří celou kaskádu dalších částic. Podobné spršky vědci velmi dobře znají, ale ANITA zachytila dvě obrácené. Kaskáda částic se nepohybovala směrem dolů ale nahoru. 

Na první pohled to není až tak překvapivé. Mohlo jít o částice, které přiletěly ze severu směrem na jih. Proletěly Zemí a vynořily se v Antarktidě. Kosmické záření tohle neumí, ale neutrina dokáží projít celou Zemí.

Problém je, že neutrina, která procházejí celými planetami, mají poměrně nízkou energii. Čím vyšší je energie neutrina, tím menší hmotou dokáže projít bez interakce. Neutrina, která zachycuje ANITA, nemohou projít Zemí. 

Je možné, že Zemi zasáhla obří sprška vysokoenergetických neutrin a malá část přece jen prošla Zemí. Je to však nepravděpodobné. Neutrina hledají i další projekty (například IceCube, který také pracuje s ledem, i když jinak) a těm by podobná událost neunikla. 

Samozřejmě jsou zde i sexy alternativní možnosti v podobě temné hmoty, paralelních vesmíru apod. V případě neutrin je ale obecně vždy potřeba nastavit skepticismus na maximum. Není to tak dávno, co vědci objevili neutrina cestující rychleji než světlo, což se ale záhy nepotvrdilo a učebnice fyziky se pálit nemusely. Také v případě vysokoenergetických neutrin může být vysvětlení nakonec úplně jednoduché a souviset například s vlastnostmi antarktického ledu, které měření zkreslují. 

Zdroje: @ajpizzuto, IceCubesyfywire, foto: Original uploader was Dinoj at en.wikipediaCC BY 2.5

Diskuze (30) Další článek: Týden Živě: 5G prý šíří koronavirus a Microsoft uspořádal digitální Build

Témata článku: Vesmír, Věda, Země, Wikipedia, Antarktida, IceCube, Částice, Záření, ANITA, OBJ, Antarktický led, Vědec, Neutrino, Lunochod, LED



Černobyl po 35 letech: Stále vypadá děsivě, elektřina se tu ale vyrábí dál

Černobyl po 35 letech: Stále vypadá děsivě, elektřina se tu ale vyrábí dál

** Uběhlo 35 let od tragické nehody v černobylské elektrárně ** Celá oblast je událostí stále silně poznamenaná ** Z Černobylu ale znovu teče elektřina – tentokrát solární

David Polesný
Elektrárna
Lék proti depresi za stokorunu snižuje riziko těžkého průběhu i úmrtí na onemocnění covid-19

Lék proti depresi za stokorunu snižuje riziko těžkého průběhu i úmrtí na onemocnění covid-19

** Klinická studie zkoumala vliv antidepresiva fluvoxamin na covid-19 ** Počet úmrtí souvisejících s covidem-19 klesl zhruba o 90 % ** Potřeba intenzivní lékařské péče se snížila zhruba o 65 %

Karel Kilián
COVID-19LékyDepreseMedicína
Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

** Lidstvo se připravuje na kolonizaci Měsíce ** Jednou ze základních surovin, bez nichž se na naší přirozené družici neobejdeme, je nepochybně kyslík ** Kde ho vzít?

Stanislav Mihulka
KolonizaceMěsícO2
Jeden z nejpodivnějších objektů ve Sluneční soustavě odpálil další explozi

Jeden z nejpodivnějších objektů ve Sluneční soustavě odpálil další explozi

** Kometa 29P/Schwassmann–Wachmann je pozoruhodná tím, že víceméně pravidelně vybuchuje ** A letos se vyloženě předvádí ** V srpnu odpálila pořádnou erupci, v září doslova supererupci a 24. října následovala další velice silná exploze

Stanislav Mihulka
AstronomieKomety
Mobilní protivzdušný systém Skynex z Německa během testu vyřídil osm malých dronů

Mobilní protivzdušný systém Skynex z Německa během testu vyřídil osm malých dronů

** Německá společnost Rheinmetall nedávno představila nový pozoruhodný systém protivzdušné obrany Skynex ** Ten může být vybaven senzory, zbraněmi, taktickým radarem i dalšími prvky ** Během testu si hravě poradil s hejnem osmi malých dronů

Stanislav Mihulka
ZbraněVojenstvíDrony