NASA udělala dobře, že skončila s raketoplány. Spolupráce s komerčními firmami se jí vyplácí

  • NASA se místo dalšího vývoje raketoplánů rozhodla v roce 2006 investovat do komerčních firem
  • Vyplatilo se to, jsou mnohem levnější než raketoplány
  • Uvidí se, jestli budou létat dál než na nízkou oběžnou dráhu

Když se v roce 2003 při sestupu atmosférou roztříštil raketoplán Columbia a zahynulo všech sedm astronautů na jeho palubě, NASA další vývoj raketoplánů zastavila. Poslední let byl plánovaný na rok 2010, později posunutý na 2011.

NASA místo vývoje nového prostředku pro dopravu k ISS udělala v roce 2006 riskantní krok: vložila naděje a peníze do komerčních firem SpaceX a Rocketplane-Kistler. Dohromady 500 milionů dolarů.

S Rocketplane-Kistler to nakonec nevyšlo, firma v roce 2010 zbankrotovala. Sázka na SpaceX ale byla úspěšná. Elon Musk vyvinul raketu i vesmírnou loď, pravidelně a často létá do vesmíru, dokáže přistát s vyhořelým prvním stupněm... je to úspěch. Funkční techniku má také společnost Orbital ATK.

Ale vyplatilo se to?

Nebylo by finančně výhodnější, kdyby NASA investovala raději do vlastního vývoje? Obecně se sice předpokládá, že výhody komerční přepravy jsou jednoznačné, zatím ale neexistovaly důkazy.

Edgar Zapata z Kennedyho vesmírného střediska nyní přesně spočítal náklady a vydal podrobnou zprávu (PDF). Analyzuje v ní minulé i plánované budoucí náklady komerční vesmírné přepravy a srovnává je s érou raketoplánů.

Závěr? Komerční služby jsou 2–3× levnější, než kdyby NASA pokračovala s raketoplány.

Úplně konkrétně u SpaceX stojí doprava jednoho kilogramu nákladu na Mezinárodní vesmírnou stanici 89 tisíc dolarů. To je celkem dost, že? U Orbital ATK je to dokonce 135 tisíc dolarů. Jenže s raketoplány by to bylo 272 tisíc dolarů za kilo nákladu vynesené k ISS!

U letů s astronauty je to podobné

Jiná analýza se dívá do budoucnosti a počítá náklady za přepravu astronautů k ISS. Už není daleko, mělo by se s ní začít v roce 2019. SpaceX si za dopravu čtyř astronautů tam včetně zásob a stávající posádky na Zemi bude účtovat 405 milionů dolarů, Boeing 654 milionů dolarů.

Výhodou raketoplánů bylo, že dokázaly najednou vynést astronauty i náklad. Komerční lodě budou muset letět vícekrát. I tak ale budou náklady na úrovni 37 až 39 % ve srovnání s provozem raketoplánů.

NASA má teď také možnost volby, kterou ze společností využije. A kdyby u jedné nastal problém, může ji zastoupit další.

Je tady také nepřímý finanční prospěch v podobě podpory amerických společností, které díky státní podpoře mohou vyvíjet nové technologie. A díky tomu, že NASA investovala 140 milionů dolarů do vývoje rakety Falcon, mohla SpaceX vynést na oběžnou dráhu už dvacet lodí s nákladem. Tato investice se už vrátila zpět jen z daní zaměstnanců SpaceX a jejích dodavatelů.

A ještě dál

NASA teď s komerčními firmami spolupracuje jen u letů na nízkou oběžnou dráhu. Co je dál – Měsíc nebo dokonce Mars – stále bere jako svůj vlastní byznys. Edgar Zapata ale i tady doporučuje využít externí firmy s jejich pevnými cenami. Brzy se o tom bude rozhodovat, záleží také na postoji prezidenta Donalda Trumpa.

Zdroje: Studie NASA (PDF), Popular Mechanics, Ars Technica

Témata článku: NASA, Země, Elon Musk, Mars, Investice, SpaceX, Raketa, Boeing, Blue Origin, Mezinárodní vesmírná stanice, Donald Trump, Falcon, Raketoplány, Astronaut, Nová technologie, Podrobná zpráva, Ars Technica, Komerční služba, Externí firma, ATK, Riskantní krok, Oběžná dráha, Komerční firma, Raketoplán, Náklady

Určitě si přečtěte