Žili jste až dosud v představě, že ve vesmíru panuje hrobové ticho? Pak vězte, že tomu tak rozhodně není! Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v neděli publikoval na sociální síti Twitter zvuk černé díry dostupný lidským uším v poslouchatelné podobě.
„Mylná představa, že ve vesmíru není žádný zvuk, vznikla proto, že většinu prostoru představuje vakuum, kterým se zvukové vlny nemohou šířit. Kupa galaxií obsahuje tolik plynu, že jsme zachytili skutečný zvuk. Zde je zesílen a smíchán s dalšími údaji, abychom slyšeli černou díru!“ uvádí příspěvek.
Děsivý zvuk černé díry
Data pocházejí z rentgenové observatoře Chandra a záznam byl poprvé zveřejněn v květnu u příležitosti Týdne černých děr NASA. „Astronomové zjistili, že tlakové vlny vysílané černou dírou způsobují v hvězdokupě vlnění horkého plynu, které lze převést na tón – takový, který člověk neslyší, asi 57 oktáv pod středním C.“ vysvětlili tehdy odborníci.
Zvuk přichází ze skupiny galaxií nacházejících se v souhvězdí Persea ve vzdálenosti asi 250 milionů světelných let od naší planety. Akustické vlny, které vycházejí z masivní černé díry, byly transponovány o 57 a 58 oktáv výš, díky čemuž jsou slyšitelné lidským sluchem.
Názory na to, co zvuk černé díry připomíná, se značně liší. Magazín Mashable ho například přirovnává k začátku velmi zlověstné dubstepové skladby, zatímco redaktoři Business Insideru v něm slyší „přízračné sténání a nářek mimozemšťanů“. Nám nejvíc připomíná zvuk meluzíny v komíně.
Vesmírný zvuk pro cvičení jógy
Černé díry však lze „ozvučit“ mnohem příjemnějšími způsoby. NASA má například k dispozici zvukovou nahrávku černé díry, jež se nachází ve vzdálenosti asi 54 milionů světelných let od středu galaxie Messier 87 neboli M87 (poslechnout si ji můžete níže). Jedná se o první černou díru, kterou lidstvo zachytilo na snímku prostřednictvím dalekohledu Event Horizon Telescope.
Tato skladba využívá data pořízená několika přístroji – rentgenovou observatoří Chandra, Hubbleovým vesmírným dalekohledem a soustavou ALMA (Atacama Large Millimeter Array) v Chile. Mapuje vlnové délky na různé rozsahy slyšitelných tónů. Výsledek je sice velmi vzdálený skutečnému zvuku vydávanému černou dírou, ale můžete si ho vychutnat například při cvičení jógy.
Nahrávky ukazují, že ačkoli možná nejsme schopni slyšet zvuk ve vesmíru, rozhodně to neznamená, že tam žádný není. Zvukové vlny šířící se prostorem uvnitř hvězdokupy jsou jedním z mechanismů, kterým se toto prostředí může zahřívat, protože přenášejí energii plazmatem.
